ONLINE: Izrael tvrdě zaútočil na centrální část Bejrútu. A z Libanonu se vrátilo šest Čechů

Stovky příbuzných obětí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás se dnes večer shromáždily v Tel Avivu, aby si připomněly první výročí tragédie, po níž Izrael zahájil rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy a později i na jihu Libanonu. Akce se chtěly zúčastnit desítky tisíc lidí, izraelské úřady však její rozsah z obav před možným vzdušným úderem výrazně omezily na přibližně 2000 osob. Lidé vzpomínali za své blízké, volali po propuštění rukojmích držených Hamásem, ale i po vyšetření možného selhání izraelské vlády či bezpečnostních složek v době před útokem.

Pietní shromáždění se konalo za přísných bezpečnostních opatření kvůli možným raketovým útokům. V jeho průběhu se rozezněly sirény kvůli střele odpálené Íránem podporovanými jemenskými Húsíi a účastníci tryzny byli nuceni lehnout si na zem. Izraelské protivzdušné obraně se podařilo raketu zlikvidovat.

Na místo měli kvůli omezením přístup pouze příbuzní či blízcí někoho z přibližně 1200 obětí útoku či 250 lidí, které Hamás před rokem unesl. Pietu zahájila minuta ticha, po níž ke shromážděným promluvilo několik řečníků.

Izraelské letectvo dnes večer provedlo šest úderů na bejrútské předměstí Dahíja, které je baštou Hizballáhu, uvedla podle AFP libanonská tisková agentura ANI.

„Přiveďte je domů teď,“ zněl apel z Berlína na osvobození izraelských rukojmích v rukách Hamásu. Braniborská brána se nasvítila do izraelských barev.

Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu dnes v prohlášení uvedl, že izraelští rukojmí držení v Pásmu Gazy jsou ve „velmi složité“ situaci. „Říkáme (Izraelcům), že mohli dostat zpět všechny své rukojmí živé již před rokem. Situace zbývajících rukojmích, psychicky i zdravotně, se stala velmi složitou,“ řekl mluvčí Hamásu Abú Ubajda. Dále v prohlášení uvedl, že ze strany Hamásu by bylo „nerozumné“ rukojmí zabít, nicméně že desítky rukojmích mohou v zajetí zůstat dlouhou dobu a možná se nikdy nevrátí. „Osud rukojmích je spjat s činy jejich vlády. Čím déle bude (izraelská vojenská operace v Gaze) trvat, tím větší riziko pro rukojmí,“ citoval Abú Ubajdu server The Times of Israel (ToI).

„Akce provedená 7. října 2023 byla zlomovým okamžikem v dějinách legitimního boje palestinského národa proti okupaci a útlaku ze strany sionistického režimu,“ uvedlo v dnešním prohlášení íránské ministerstvo zahraničních věcí. Prohlášení dále obviňuje Spojené státy, že se podílí na „zločinech tohoto režimu“ proti lidu v Palestině, Libanonu, Sýrii a Jemenu.

Také v Evropském parlamentu dnes vzpomněli na oběti teroristického útoku Hamásu na Izrael, ale i na oběti války v Pásmu Gazy. Plenární zasedání začala připomínkou tohoto tragického výročí předsedkyně EP Roberta Metsolaová, která na něm přivítala i několik příbuzných rukojmích unesených do Gazy Hamásem před rokem. Stovka z nich je stále v zajetí, asi polovina z nich už nežije.

Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell tamtéž znovu odsoudil teroristický útok Hamásu, ale uvedl také, že důležité je i to, co se stalo po něm. Připomněl i více než 40.000 mrtvých Palestinců v Pásmu Gazy během izraelské odvetné ofenzivy a katastrofální humanitární situaci v Gaze. „Izraelská vláda má právo bránit svůj lid, stejně jako jakákoliv jiná vláda, ale i to má své limity,“ řekl Borrell. Dodal, že „perspektiva příměří, zdá se, úplně zmizela“.

„K dnešnímu smutnému výročí útoku na Izrael dne 7. října bych chtěl zopakovat můj hluboký soucit se všemi oběťmi a jejich rodinami,“ tweetuje prezident ČR Petr Pavel. „Násilí a terorismus nemají místo v civilizované společnosti. Myslím na všechny, které tato tragédie zasáhla. Zůstaňme odhodláni hledat cestu k udržitelnému mírovému uspořádání a bezpečnosti. Nadále věřím, že dialog a vzájemný respekt jsou klíčem k řešení konfliktů.“

Pro jedny černý den, pro jiný slavné datum. Výročí útoku Hamásu na Izrael (operace Povodeň al-Aksá) oslavovalo jemenské povstalecké hnutí Húsíů, které podporované Íránem terorizuje Rudé moře a raketami i židovský stát.

Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že s pomocí asi stovky letounů za jednu hodinu zasáhla v jižním Libanonu na 120 cílů Hizballáhu.

Modrý salonek Bílého domu: Prezident USA Joe Biden s první dámou Jill a rabínem Aaronem Alexanderem vzpomněli oběti útoku Hamásu před rokem, zapálili za ně svíčku.

Ceny ropy dnes pokračují v růstu kvůli obavám z širšího konfliktu na Blízkém východě a možných výpadků v dodávkách suroviny z tohoto regionu. Severomořská ropa Brent se tak poprvé od konce srpna vyšplhala nad hranici 80 dolarů za barel.

Krátce po 17:30 SELČ vykazoval Brent nárůst o zhruba 2,9 procenta a pohybovala se blízko 80,3 dolaru. Minulý týden cena vzrostla o více než osm procent. Důvodem byly obavy, že by Izrael mohl zaútočit na íránskou ropnou infrastrukturu v odvetě za raketový útok Teheránu, napsala agentura Reuters.

Analytická společnost ANZ Research nicméně předpokládá, že bezprostřední dopady konfliktu na Blízkém východě na dodávky ropy budou relativně malé. „Považujeme přímý útok na íránská ropná zařízení za nejméně pravděpodobnou variantu izraelské reakce,“ uvedla. Poukázala rovněž na rozsáhlé rezervní kapacity členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Dvanáctiletý palestinský chlapec byl dnes zabit při střetech mezi palestinskou mládeží a izraelskými vojáky na okupovaném Západním břehu. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to uvedla agentura Reuters. Izraelská armáda tuto informaci prověřuje, napsal server The Times of Israel.

Střety vypukly v uprchlickém táboře Kalandíjá u města Ramalláh. Izraelská armáda podle serveru The Jerusalem Post prováděla „protiteroristické operace“ v oblastech Džanín, Tulkarm, Núr Šams a Kalandíjá na okupovaných palestinských územích. V průběhu uplynulých 48 hodin izraelská armáda a izraelská vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet při raziích zatkly 45 lidí. Přítomnost a aktivity izraelských bezpečnostních složek v táboře Kalandíjá vyvolaly protesty tamní mládeže.

„Sirény znějí v celém centrálním Izraeli v důsledku střely z Jemenu,“ tweetuje izraelská armáda.

Obrazem: Smutné výročí útoku Hamásu si připomínají i lidé v jedné ze synagog v rumunské Bukurešti.

Obrazem: Místo izraelského náletu v Baalbeku ve východním Libanonu

Česko za letošek poskytlo humanitární pomoc v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy ve výši přes 25 milionů korun. Vyplývá to z dat ministerstva zahraničí a ČTK to potvrdila Aneta Kovářová z odboru komunikace resortu.

Přes Světový potravinový program (WFP) šlo celkem o 15 milionů korun, dary byly zaměřeny na potravinovou pomoc civilnímu obyvatelstvu Gazy. Dalších pět milionů na zdravotnickou pomoc civilistům Česko poskytlo prostřednictvím neziskové organizace Caritas Jerusalem.

Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes při příležitosti výročí ve Velké synagoze v Římě vyjádřila znepokojení nad „latentním a plíživým antisemitismem“. „Připomínání a důrazné odsuzování toho, co se stalo před rokem, není jen prostý rituál, ale nezbytný předpoklad pro jakoukoli politickou akci, kterou musíme podniknout, abychom na Blízký východ vrátili mír,“ prohlásila Meloniová.

I španělská diplomacie zopakovala „své ostré odsouzení příšerných teroristických útoků Hamásu“. Zároveň vyzvala k příměří v Pásmu Gazy a nastolení takzvaného dvoustátního řešení, které by Palestincům i Izraelcům zaručovalo vzájemný mír a bezpečnost„.

Není jisté, že zvažovaný nový vůdce hnutí Hizballáh Hášim Safíjuddín byl zabit

Podle agentury Reuters to dnes řekl vládní mluvčí. Izraelská armáda dnes pokračovala v leteckých úderech na území Libanonu, informovala agentura AFP.

Safíjuddín je považován za pravděpodobného nástupce bývalého vůdce hnutí Hasana Nasralláha, který byl zabit při izraelském úderu v Bejrútu 27. září. Je šéfem výkonné rady Hizballáhu, jehož vojenské křídlo považuje EU za teroristickou organizaci. Izraelský letecký úder na bejrútské předměstí Dahíja v noci na pátek podle informací agentur cílil právě na Safíjuddína. V sobotu libanonské bezpečnostní zdroje řekly agentuře Reuters, že vedení Hizballáhu se se Safíjuddínem nelze spojit.

Obrazem: Protestní shromáždění „proti izraelské vojenské agresi“ v Libanonu a Gaze v indické Kalkatě

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že Izrael zaplatí za údajnou „genocidu“, kterou páchá na palestinském lidu.

„Izrael zaplatí dříve či později za genocidu, které se dopouští už rok a ve které pokračuje,“ napsal turecký prezident na X.

Za 365 dní bylo podle něj zavražděno 50.000 „našich bratrů a sester, většinou dětí a žen“. „Stejně jako Hitlera zastavila aliance lidskosti, Netanjahu a jeho vražedná síť budou zastaveny stejným způsobem,“ dodal v ostrém prohlášené Erdogan, který považuje Hamás za odbojovou organizaci.

Papež František dnes v dopise katolíkům na Blízkém východě odsoudil „ostudnou neschopnost“ velmocí dosáhnout příměří v regionu. „Před rokem byla zažehnuta zápalnice nenávisti. Nezhasla, ale rozhořela se ve spirálu násilí“, které umožnila „ostudná neschopnost mezinárodního společenství a nejmocnějších zemí umlčet zbraně a ukončit tragédii války,“ napsala hlava římskokatolické církve.

Při izraelském úderu v noci na dnešek zemřelo na jihu Libanonu podle místních úřadů deset hasičů. Píší to agentury Reuters a AP. Izraelská armáda dnes oznámila smrt dalšího svého vojáka v nedělních bojích na jihu Libanonu, kde před několika dny zahájila pozemní operaci. Libanonské hnutí Hizballáh, jehož vojenskou infrastrukturu chce podle svého tvrzení izraelská armáda zničit, uvedlo, že dnes zaútočilo na izraelské vojáky na hranici.

Téměř polovina židovských obcí v Německu letos zaznamenala antisemitské incidenty, včetně násilných útoků, výhrůžných telefonátů, nápisů na zdech či urážek. Na tiskové konferenci u příležitosti výročí útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na jižní Izrael o tom dnes informoval předseda Ústřední rady Židů v Německu (ZdJ) Josef Schuster. Mluvčí německého ministerstva vnitra na dnešní vládní tiskové konferenci informoval, že antisemitských trestných činů policie letos zaznamenala dvakrát více než ve stejném období loni.

„Německo se změnilo. Život Židovek a Židů v Německu se změnil,“ řekl Schuster v den výročí teroristického útoku, při kterém ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců zabili v jižním Izraeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších zhruba 250 unesli do Pásma Gazy. Ve válce, kterou Izrael proti Hamásu po útoku zahájil, zahynulo přes 41.000 Palestinců, také převážně civilistů.

Americký prezident Joe Biden k výročí teroristického útoku Hamásu na Izrael uvedl, že je nadále plně oddán bezpečnosti Izraele a jeho právu na existenci. Viceprezidentka a kandidátka na hlavu státu Kamala Harrisová zase v prohlášení napsala, že nikdy nezapomene na hrůzu 7. října 2023.

„To, co Hamás ten den udělal, bylo čiré zlo - bylo to brutální a odporné. A vyvolalo to hluboký strach židovského lidu nejen v Izraeli, ale i ve Spojených státech a na celém světě,“ uvedla Harrisová, která stejně jako Biden připomněla, že se 7. říjen loňského roku pro Židy stal nejsmrtelnějším dnem od holokaustu.

Pietního shromáždění v kibucu Reim se zúčastnil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. „Francie pláče po boku Izraele,“ uvedl ministr, který dnes bude jednat se svým izraelským protějškem Jisraelem Kacem i představiteli palestinského samosprávy na Západním břehu Jordánu.