Děsivé svědectví o sestřelení boeingu nad Ukrajinou: Nepřežilo ho před 10 lety na 300 lidí
Dnes je to přesně deset let od leteckého neštěstí, při kterém byl sestřelen nad Ukrajinou malajsijský letoun na lince MH17. Katastrofu nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě. Australský vyšetřovatel v podcastu vzpomínal, jaké to bylo, když dorazil na místo činu, píše britský deník The Sun.
Letadlo Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines se zřítilo 17. července 2014 blízko ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, na území ovládaném proruskými separatisty. Na palubě bylo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky) z deseti zemí, z toho 193 Nizozemců. Neštěstí nikdo nepřežil. Na palubě stroje na lince MH17 se nacházeli také občané Austrálie, Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín.
Stroj na trase Amsterodam-Kuala Lumpur odstartoval z amsterodamského mezinárodního letiště Schiphol 17. července 2014 ve 12:14 SELČ, zřítil se v 15:25 SELČ. Takzvané černé skříňky z letounu se nejprve dostaly do rukou vzbouřenců, kteří je 22. července, tři dny po objevení, předali malajsijským vyšetřovatelům. Skříňky byly mírně poškozené, jejich záznamové nosiče ale zůstaly neporušené. Ve stejný den povstalci ustoupili mezinárodnímu tlaku a vypravili vlak s těly obětí katastrofy.
Při následném vyšetřování Ukrajina a Spojené státy tvrdily, že boeing sestřelili separatisté raketou Buk dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňovala ukrajinskou armádu. Jelikož dvě třetiny obětí tvořili Nizozemci, mezinárodní vyšetřovací tým vedli nizozemští vyšetřovatelé. V týmu byli rovněž experti z Austrálie, Belgie, Malajsie a Ukrajiny. První konzultace s ruskými odborníky se uskutečnila až v březnu 2019.
Vyšetřovatel: Všude byly dětské hračky
Důstojník australské federální policie (AFP) Brian McDonald byl mezi prvními na místě havárie MH17. Uvedl, že dětské hračky byly rozházené mezi částmi těla, kam až oči dohlédly. A to, co bývalo slunečnicovým polem ve vesnici Hrabove, se stalo obrovským otevřeným hřbitovem.
Policejní veterán, který vedl tým AFP na Ukrajině a který se snažil získat zpět 38 australských obětí, řekl v podcastu: „Místo havárie bylo obrovské. Věděli jsme, že budeme mít velmi omezený čas. To se brzy ukázalo.“
„Možnost dostat prostředky na místo havárie pro nás byla opravdu obtížná a stejně tak skutečnost, že jsme neměli otevřený přístup, ať jsme byli kdekoli, protože realita nás brzy zasáhla, protože místo havárie bylo středem konfliktu. Takže všechno bylo extrémně obtížné a citlivé a vyžadovalo to spoustu diplomatických komunikací, abychom se mohli pohnout,“ vzpomínal důstojník.
Nic z McDonaldovy desítky let dlouhé policejní kariéry ho nemohlo připravit na to, když dorazil na místo havárie. „Dodnes je to dost emotivní. Byl tam trup letadla a pamatuji si, jak tam byla zavazadla, dětské hračky poházené asi víc než kilometr. Procházel jsem se a v jednu chvíli jsem sebral nějaké papíry, které shodou okolností byly papíry jedné z australských rodin. A opět to bylo blízko nějakých dětských věcí, hraček a zavazadel a dalších věcí a říkáte si, jakou hrůzu museli lidé v letadle prožít."
„Byli jsme na humanitární misi, abychom se pokusili shromáždit části těl nebo jiné lidské identifikační faktory, abychom mohli zajistit, že budeme moci identifikovat všechny oběti havárie,“ řekl McDonald.
Viníci? Rusové
Vyšetřovatelé již v říjnu 2015 podle očekávání oznámili, že letadlo sestřelila protiletadlová raketa Buk, dodaná z Ruska a odpálená z pozic proruských separatistů. Povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítají, závěry mezinárodního vyšetřování se snaží vyvrátit i Moskva. O rok později vyšetřovatelé oznámili, že raketa byla vystřelena z území ovládaného proruskými separatisty, a v květnu 2018 upřesnili, že raketový systém, který byl použit při sestřelení letadla, byl součástí ruských ozbrojených sil.
Zbraň na místo dopravili příslušníci 53. ruské protivzdušné brigády dislokované v Kursku. Ruské ministerstvo obrany vzápětí uvedlo, že s incidentem nemá nic společného, a v září 2018 oznámilo, že letoun sestřelila ukrajinská raketa Buk. V červnu 2019 ale vyšetřovatelé oznámili, že mají o přesunu Buku z Ruska na povstalecký Donbas a zpět důkazy.
Nizozemská prokuratura následně obvinila Igora Girkina, Sergeje Dubinského, Olega Pulatova a Leonida Charčenka mimo jiné z vraždy. Čtveřice podle ní vytvořila tým, jehož cílem bylo sestřelit ukrajinská letadla pomocí raketového systému dovezeného z ruské základny. Podle prokurátora Thijse Bergera je právně irelevantní, že podezřelí chtěli sestřelit vojenské, a nikoli civilní letadlo. „Z právního hlediska to byli obyčejní občané, nesměli se dopustit žádného násilí," řekl v prosinci 2021 před soudem, který se případem začal zabývat v březnu 2020.
Obvinění
Nejznámější z obžalovaných je Igor Girkin, známý i jako Strelkov, bývalý důstojník ruské kontrarozvědky FSB a v povstaleckém Donbasu v době útoku na civilní letadlo působil jako „ministr obrany". Velkoruský monarchista a pravoslavný fundamentalista se později Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. Podle některých ruských médií později organizoval nábor Rusů pro ozbrojené jednotky separatistů. Girkin na sociálních sítích několikrát ostře kritizoval Kreml za postup v invazi na Ukrajinu. Po kritice šéfa Kremlu Vladimira Putina ho loni v červenci zadrželi a obvinili z extremistických výzev. Letos v lednu mu moskevský soud vyměřil čtyři roky vězení.
Dubinskij, údajný agent ruské tajné služby GRU a šéf povstalecké rozvědky, si podle investigativní platformy Bellingcat objednal dodání komplexu Buk povstalcům. Zajišťoval rovněž jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Dubinského skupina údajně sehrála klíčovou roli v rozhodnutí o sestřelení letadla, které povstalci považovali za nepřátelské. Pulatov byl podle vyšetřovatelů jedním z velitelů rozvědky separatistů a Charčenko velel průzkumnému praporu.
V listopadu 2022 soud v nizozemském Haagu v nepřítomnosti odsoudil Girkina, Dubinského a Charčenka za vraždy všech 298 cestujících a členů posádky letu MH17 na doživotí, jak požadovala prokuratura. Čtvrtého obžalovaného - Pulatova - soud kvůli nedostatku důkazů zprostil viny. Soud jim nařídil zaplatit nejméně 16 milionů eur (390 milionů Kč) odškodného. Tribunál také konstatoval, že letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko.
V březnu 2022 také Austrálie a Nizozemsko zahájily za sestřelení malajsijského civilního letadla nad Ukrajinou právní řízení proti Rusku u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Procedura se má opírat o 84. článek ICAO, který stanoví, že v případě, kdy se nemohou státy dohodnout na interpretaci nebo aplikaci pravidel stanovených organizací, má spor rozhodnout rada ICAO, tedy její stálý orgán, který má 36 členů volených na tři roky.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu zajatců v rámci dohody dosažené při přímých jednáních v Istanbulu, uvedli prezident Volodymyr Zelenskyj i Moskva.
Today, already the 9th stage of the exchange agreed in Istanbul took place. Seriously ill and severely wounded defenders are returning home. We can now share the details — across all stages of the recent Istanbul agreements, we have managed to bring back more than 1,000 of our… pic.twitter.com/WDGDlNAyy4
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 23, 2025
Jeden z ukrajinských vyjednavačů, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, po dnešní schůzce ukrajinské delegace s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že se jednalo i o potřebě čtyřstranné schůzky prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska, Zelenského, Donalda Trumpa, Recepa Tayyipa Erdogana a Putina, „abychom přešli ke skutečným jednáním o ukončení války", jak napsal na sociální síti.
Byli to ukrajinci,je to dávno dokázáno!!!