Emmanuel Macron neuspěl. Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii nečekaně vyhrál levicový blok Nová lidová fronta před Macronovým centristickým táborem, který je druhý, ale především si výrazně zhruba o stovku křesel pohorší. Až třetí skončilo dle odhadů favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN), za kterým stojí Marine Le Penová a které jasně vyhrálo v prvním kole. Šampaňské v jejich štáb chladili marně. Mezi poraženými voleb je i premiér Gabriel Attal, který na vítězství levice reagoval tím, že v pondělí podá demisi. Nikdo ale nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců a čekají se složitá povolební vyjednávání. Povolební noc byla však na Francouze až na pár střetů s policií nezvykle relativně klidná.
Macron utrpěl porážku, vítěz voleb je překvapivý! Vyhrál levicový blok, parta Le Penové až třetí
1.Výsledky voleb
Překvapivým vítězem voleb je Nová lidová fronta - tedy nedávno vytvořený levicový blok, strana může počítat s nejméně 178 mandáty.
Na druhém místě je centristický vládní tábor prezidenta Emmanuela Macrona Spolu s nejméně 150 mandáty.
Třetí krajně pravicové Národní sdružení (RN) do voleb vedl předseda Jordan Bardella, jeho výraznou tváří je však expředsedkyně a současná šéfka poslanců RN Marine Le Penová, dcera zakladatele sdružení Jean-Marie Le Pena. Bude mít nejméně 125 poslanců.
Pravicoví Republikáni přežili svou politickou smrt a získali podle ministerstva vnitra nejméně 39 poslanců.
Žádné ze tří hlavních uskupení podle odhadů nezískalo v 577členném parlamentu většinu 289 křesel, čekají se složitá povolební vyjednávání.
Složitá jednání
Vítězný levicový blok odmítá vládní spolupráci s centristickým Macronovým blokem, ale obě skupiny se shodnou rovněž na neochotě nechat vládnout krajně pravicové Národní sdružení (RN).
Skutečnost, že vláda nezíská většinu, ještě neznamená, že nemůže vládnout, poznamenávají komentátoři. Pro setrvání levicové vlády u moci stačí, že v Národním shromáždění neexistuje většina, která by tuto vládu chtěla svrhnout.
V případě patu hrozí i úřednická vláda
Pokud se žádné strany či bloky nedohodnou na trvalé a stabilní koalici, která by měla většinu, hrozí zablokování fungování státních institucí, píše Le Monde.
Řešením pak může být sestavení „vlády národní jednoty“ napříč stranickým spektrem. Další variantou je úřednická vláda z nadstranických odborníků. Třetí variantou je menšinová vláda, který by pro každý projekt hledala podporu podobně jako ta dosavadní.
Co také přinesly francouzské volby?
- Pro prezidentský tábor se jedná o výrazné oslabení. V roce 2022 za něj zasedlo v dolní komoře parlamentu 250 poslanců.
- Strany vítězné Nové lidové fronty vytvoří více klubů v Národním shromáždění. Levicový blok utrvořili socialisté, komunisté, Zelení a populistická strana Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luca Mélenchona. Podle deníku Le Monde by do klubu LFI mohlo vstoupit 77 poslanců, klub socialistů by mohl mít 59 členů, zelená frakce pak 28 členů, 9 poslanců komunisté a zbytek nezávislí a další drobné organizace.
- Francouzský premiér Gabriel Attal oznámil, že v pondělí podá demisi. Distancoval se od Macrona. Reagoval na odhadované vítězství levice ve volbách.
- Macron se ke konci vlády ani jmenování té nové zatím nevyjádřil.
- K volbám v druhém kole přišlo 66,6 procenta voličů, v prvním kole to bylo 66,7 procenta voličů.
- Předčasné parlamentní volby ve Francii po neúspěchu vládního tábora ve volbách do Evropského parlamentu na začátku června nečekaně vyhlásil právě prezident Emmanuel Macron.
- Po předčasných volbách prezident může parlament opět rozpustit nejdřív za rok.
- Jediné jasně dané datum po volbách je první zasedání nových poslanců, které ústava stanoví na druhý čtvrtek po volbách, tedy na 18. července. Nikde však není dáno, jak rychle musí prezident jmenovat nového premiéra ani jeho vládu.
- Komentátoři na stanici BFM TV v žertu řekli, že by Macron klidně mohl Francouzům dopřát klidné léto a novou vládu jmenovat až po olympijských hrách, které letos hostí Paříž. Také Attal prohlásil, že zůstane v čele kabinetu tak dlouho, jak to bude pro chod státu nutné.
- Francie je prezidentskou demokracií, kde mívá hlavní slovo hlava státu a má oporu ve většině v parlamentu. Tu však Macron nyní mít nebude. Kultura kompromisů či dohod na jednotlivých normách není ve Francii příliš zakořeněná, upozorňují komentátoři. Podle některých jde o posun k parlamentnímu systému.
Video 7 věcí, které jste nevěděli o Emmanuelu MacronoviVideo se připravuje ...2.Poklidná noc
Tisíce příznivců levice zaplnili pařížské náměstí Republiky. Povolební noc však byla na Francii poměrně klidná. Shromáždění v Paříži, Rennes či Nantes skončila krátce před půlnocí.
Le Figaro z Rennes informoval o zásahu policie proti antifašistickému pochodu za použití slzného plynu. Tisíce lidí čekaly na ohlášení výsledků voleb v Nantes, později se vydaly na cestu městem a házely na policii lahve a dělobuchy, píše AFP. Jeden policista z pořádkových oddílů byl zraněn, když v jeho blízkosti dopadla zápalná láhve.
Několik tisíc lidí slavilo porážku Národního sdružení (RN), které bylo podle sondáží favoritem nedělního druhého kola, například v Lille či Bordeaux.
3.Žádali konec Attala, ten podá demisi
Bezprostředně po uzavření volebních místností a zveřejnění odhadů ve 20 hodin se ujal slova Jean-Luc Mélenchon, lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI), která je nesilnějším hráčem levicového bloku. Výsledek voleb je podle Mélenchona obrovskou úlevou pro miliony Francouzů a levice zachránila republiku.
Mélenchon žádal odstoupení premiéra Gabriela Attala a jmenování vlády v čele s LFI. Attal později oznámil, že skutečně v pondělí podá demisi.
„Francie dnes večer řekla ne nástupu RN k moci,“ prohlásil šéf Socialistické strany Olivier Faure. Odmítl, že by se jeho strana, která je členem levicového bloku, zapojila do jakékoliv názorově nejednotné vlády, čímž v podstatě stejně jako Mélenchon vyloučil spolupráci s Macronovým táborem, píše Le Monde.
Šéfka strany zelených, kteří jsou rovněž v levicovém bloku, Marine Tondelierová, uvedla, že ve volbách zvítězila společenská spravedlnost, životní prostředí a lid.
4.Premiér se distancoval od Macrona?
„Věrný republikánským tradicím a mým vlastním principům, v pondělí ráno rezignuji,“ uvedl premiér Attal zhruba hodinu a půl po uzavření volebních místností. Vládní tábor podle Attala přečkal hlasování se ctí.
Předčasné volby vyhlásil Macron na začátku června po vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN) ve volbách do europarlamentu. Macronův krok média popisovala jako velmi nečekaný a riskantní. Attal po 2. kole k tehdejšímu rozpuštění parlamentu dva roky od posledních voleb prohlásil, že to „nebylo jeho rozhodnutí, ale odmítl ho snášet“. Attal také při oznámení rezignace uvedl, že většinu v parlamentu nezískal žádný z extrémů.
5.Macron s Brigitte volili v Touquetu
Svůj hlas odevzdal Macron společně s manželkou Brigitte v Touquetu na severozápadě země.
„Je tu velké napětí, lidé šílí,“ uvedl podle agentury AFP šestašedesátiletý důchodce Laurence Abbad, který se obával násilností po vyhlášení výsledků.
Macron vyzval ke zdrženlivosti
Francouzské úřady z podobných obav nasadily do akce po celé zemi 30 000 policistů, z toho 5000 v Paříži a okolí.
Macron podle svého okolí vyzval ke zdrženlivosti, protože odhady výsledků podle něj neodpovídají na otázku, kdo bude vládnout, píše BFM TV. Prezident bude respektovat vůli lidu, počká ale na definitivní výsledky, uvedl podle Reuters Elysejský palác. Teprve na základě oficiálních výsledků hodlá Macron rozhodnout o jmenování premiéra.
Podle Le Monde se Macron v neděli večer veřejně nevyjádří a zatím počítá s tím, že ve středu odcestuje na summit NATO do Washingtonu.
6.Nespokojenost v partě Le Penové
V prvním kole voleb minulou neděli se na druhém místě umístil nový levicový blok Nová lidová fronta. Macronův vládní tábor Spolu skončil až třetí s výrazným odstupem.
Národní sdružení (RN) sice v prvním kole jasně zvítězilo a získalo 39 mandátů, stranu ale patrně oslabil právě vznik republikánské fronty. Na té se před druhým kolem, v němž se bude rozhodovat o více než pěti stovkách mandátů, dohodla většina ostatních stran.
Se šampaňským čekali marně
Kandidáty a stoupence RN, kteří ve volebním štábu čekali s šampaňským, potkala volební studená sprcha, píše web Franceinfo. Hlavní tvář strany Marine Le Penová svůj mandát obhájila už v prvním kole.
Nespokojenost s výsledky 2. kola vyjádřil šéf RN Jordan Bardella. Odsoudil dohodu ostatních stran na takzvané republikánské frontě, jejímž cílem bylo strategickým hlasováním zabránit vítězství RN.
„Tyto volební dohody uvrhly Francii do náruče krajní levice Jeana-Luca Mélenchova,“ uvedl Bardella. „Národní sdružení více než kdy dříve představuje jedinou alternativu,“ dodal Bardella s tím, že „nic nezastaví národ, který opět začal doufat“.
Le Penová poukázala na nárůst počtu mandátů pro RN ve srovnání s volbami v roce 2022. Macron je podle Le Penové v neudržitelné situaci a vítězství RN bylo teď jen oddáleno.
7.Le Penová zkritizovala hvězdu Mbappého
Do kampaně před 2. kolem voleb přitom promluvil i hvězdný Kylian Mbappé, útočník francouzské reprezentace, kter áse aktuálně probojovala do semifinále fotbalového ME v Německu. „Nacházíme se v klíčovém momentu historie naší země. Proto bych rád apeloval na Francouze a zejména na mladou generaci, aby ve volbách hlasovali proti extrémům,“ uvedl během tiskovky k Euru 2024.
Do Mbappého se však pustila Marine Le Penová, která Národní sdružení vedla do června 2022.
„Věřím, že Kylian Mbappé je nepochybně velmi kvalitní fotbalista, nicméně tato tendence herců, fotbalistů či zpěváků vystupovat na veřejnosti a říkat Francouzům, koho mají volit, je nemístná. Francouzi už mají plné zuby toho, že je někdo poučuje a radí, jak volit,“ reagovala pro CNN Marine Le Penová. „Mbappé nereprezentuje Francouze s imigračním původem, ty, kteří žijí za minimální mzdu, kteří si nemohou dovolit bydlení a topení,“ udeřila na Mbappého.
Ty jsi dobrý retard,na čem to jedete?