Kang (23) uprchla ze Severní Koreje na vratké lodi. Po pandemii se ze země už téměř nedá utéct

V prvních dnech pandemie uzavřel severokorejský diktátor Kim Čong-un hranice své země s Činou a od té doby se za poslední čtyři roky téměř nikomu utéct nepodařilo.

Nicméně Kang Gyu-rinová, její matka, teta a rodinný přítel patří mezi hrstku těch, kteří ze Severní Koreje zdárně uprchli. Podnikli nebezpečnou cestu – po moři.

Jedné říjnové noci všichni čtyři nastoupili do vratké dřevěné lodě Gyu-rinové. Nevěděli, jestli se jim podaří dostat se do Jižní Koreje, anebo zemřou. „Byla jsem připravena zemřít, takže jsem se nebála. Museli jsme do toho dát maximum,“ vypověděla 23letá Gyu-rinová.

Putin v KLDR: Vyfouknul Číňanům nekontrolovatelného rakeťáka Kim Čong-una?

Mladá žena a její matka Kim Myung-sooková promluvily s novináři pod podmínkou, že jim budou změněna jména, aby ochránily své příbuzné, kteří zůstali v Severní Koreji.

Nedostatek potravin

Země, které vládne Kim Čong-un, žije v totalitě již téměř osm desetiletí a patří mezi jednu z nejuzavřenějších a nejrepresivnějších zemí na světě. Od 90. let, kdy v zemi propukl hladomor, začali lidé hromadně prchat. To se ale s příchodem pandemie zastavilo v lednu 2020. Kim Čong-un uzavřel hranice a dal postavit oplocení z ostnatého drátu a strážní věže. To mělo lidem zabránit odejít do Číny bez povolení.

Teta Gyu-rinové a mužský rodinný přítel, který řídil loď, odmítli rozhovor poskytnout.

Mladá žena a její matka žily život střední třídy v provincii Jižní Hamgjong. Po uzavření hranic po propuknutí pandemie došlo k dalšímu propadu životní úrovně. Potraviny, které do země proudily z Číny, exponenciálně zdražily nebo zcela zmizely. Nedostatek zásob Guy-rinové ukázalo, jak moc je Severní Korea závislá na Číně.

„Hovoříme o tom, jak byl život těžký v roce 2019 před pandemií, ale teď, když se podíváme nazpět, byly to dobré roky,“ okomentovala Guy-rinová.

„I jehly na šití zdražily desetkrát. Přemýšlela jsem proč a samozřejmě se ukázalo, že jde o čínský výrobek. Uvědomila jsem si, jak málo moje země ve skutečnosti produkuje,“ pokračovala mladá žena.

54letá Myung-sooková vzpomínala na hladomor v 90. letech a na to, že Severní Koreji chybělo to, co má kapitalismus – vyrábět, prodávat či kupovat předměty, které lze měnit za jídlo. „Vláda přebírá kontrolu nad trhem, ale nic nám nedávají na oplátku,“ řekla Myung-sooková.

Severokorejský režim přiznal až v létě 2022, že i u něj vypukla pandemie covidu-19. Země následně tvrdila, že virus „horečky“ vymýtila za pouhé tři měsíce a že zemřelo pouhých 74 pacientů. To by znamenalo, že úmrtnost na covid-19 by byl v Severní Koreji nejnižší na světě.

Guy-rinová věří, že ona a téměř všichni lidé, které znala, virus chytili. Podle ní a dalších uprchlíků došlo v Severní Koreji během pandemie k extrémnímu omezení pohybu. Byl také akutní nedostatek potravin. Podle aktivisty Sokeela Parka se „mentalita severokorejských lidí výrazně vyvinula nespokojenějším a skeptičtějším směrem“.

Koupě vratké lodi

Mladá žena během pandemie odešla z vysoké školy, aby vydělala peníze, a za pomoci matky, která uspořila 4 000 dolarů (v přepočtu přibližně 93 950 Kč), koupily loď.

Vypověděla, že obchod byl brutální. Palivo bylo drahé, loď potřebovala opravy, musela platit dělníky, přestože nebylo možné chytit žádné ryby. Její podnikání nebylo udržitelné.

Vždycky věděla, že loď jí jednoho dne pomůže uniknout. Svůj útěk ale začala vážně plánovat loni na jaře. Svůj plán uskutečnila večer 22. října 2023.

Při přípravě na cestu si sbalily vodu, chléb, rýži a prášky na spaní. Chtěly si je vzít v případě, že by bylo jasné, že je chytí severokorejská pobřežní stráž. Upřednostňovaly klidnou smrt před popravou nebo zajateckými tábory.

V KLDR popravují za poslech k-popu, tvrdí svědci. „Zákeřná rakovina,“ říká o hudbě Kim Čong-un

Obě ženy vypověděly, že vlny té noci byly nečekaně vysoké, přesto učinily určité pokroky a ocitly se asi dvě hodiny před překročením pobřežních hranic. Pak ale spatřily severokorejskou hlídkovou loď mířící k nim. „Pořád blikali, blikali, blikali světly. Nevzdali to,“ řekla Guy-rinová. „Napadlo mě, je čas na prášky? Moje srdce tak moc bilo.“

Nakonec je hlídka ale nezastavila. Není jasné, proč se tak stalo. V okamžiku, kdy dorazily k námořní hranici, světla zmizela a hlídkový člun se podle nich vrátil na sever.

Svoboda v Jižní Koreji

Bylo asi 7:00 hodin 24. října, když chytač ryb Lim Jae-gil zahlédl jejich loď. Za více než deset let rybaření u východního pobřeží Jižní Koreje nikdy nic jako loď Guy-rinové neviděl. Loď vypadala, že měla být poslána do vrakoviště už dávno, řekl 62letý Jae-gil v rozhovoru.

Lim zavolal úřady, zatímco k němu mířily. Když připluly, jeden ze Severokorejců se zeptal: „Kde to jsme?“

„V Sokčcho, v provincii Kangwon,“ odpověděl Jae-gil. „Jste ze Severní Koreje?"

Severokorejci přikývli. „Výborně," řekl rybář.

Všichni čtyři nastoupili na Jae-gilovu loď a čekali na jihokorejskou pobřežní stráž. Rybář jim nabídl cigarety a vodu. Severokorejci si sbalili spoustu obojího, ale Guy-rinová řekla, že to přijali, protože chtěli zažít chuť jihokorejských cigaret a vody.

„Bylo to mnohem slabší než cigarety, na které jsme byli zvyklí,“ vzpomínala Guy-rinová. Co se týče vody, ta „byla stejná, je to voda,“ řekla se smíchem. „Ale všechno mi tehdy přišlo tak zajímavé.“

Co znamená pakt mezi diktátorem Kimem a Putinem? KLDR může vyslat vojáky na Ukrajinu, míní expert

Stejně jako mnoho Severokorejců se Guy-rinová dozvěděla o životě na jihu prostřednictvím televizních programů, které začala sledovat jako dospívající. Bylo to nelegální, ale dělali to všichni.

Dříve Severní Korea kontrolovala i její výběr náušnic. Dnes už se nemusí obávat takových požadavků. Nosí zlaté šperky a barevné kontaktní čočky a vlasy si obarvila do červenohněda.

Nyní se Kang připravuje na vysokou školu a doufá, že jednoho dne bude studovat v zahraničí. Její matka si hledá práci.