12°C
Putin v KLDR: Vyfouknul Číňanům nekontrolovatelného rakeťáka Kim Čong-una?
Dlouhé roky byla Čína jedinou zemí, která mohla mít vliv na nevyzpytatelnou diktaturu Kim Čong-una v Severní Koreji - a mohla to využívat k zákulisnímu diplomatickému nátlaku. Jak se ale zhoršily vztahy Ruska se západním světem, začal se Kreml rozhlížet na východ. Minulý týden Vladimir Putin s Kim Čong-unem uzavřeli velkolepý pakt. Co na to Čína?
Před pěti lety se čínský prezident-generální tajemník Si Ťin-pching s Kim Čong-unem povozil v otevřeném voze ulicemi KLDR lemovanými nadšenými obyvateli s vlaječkami - 14 let po předchozí nejvyšší čínské návštěvě v Severní Koreji. Oba lídři si tehdy slíbili posílit vazby a prohloubit spolupráci. Jejich sbližování však bledne ve srovnání s „průlomovým“ novým partnerstvím, které Kim uzavřel minulý týden s Vladimirem Putinem.
V rozsáhlé smlouvě o obchodní, investiční, politické a bezpečnostní spolupráci se Severní Korea a Rusko zavázaly využít všech dostupných prostředků k poskytnutí okamžité vojenské pomoci v případě napadení druhé strany. Putin hovořil o posílení vztahů na „novou úroveň“, Kim o „přelomovém okamžiku“.
Pakt vyvolal rozruch ve Spojených státech a jejich asijských spojencích, Japonsko vyjádřilo „vážné znepokojení“, Jižní Korea reagovala svoláním mimořádného zasedání o národní bezpečnosti a uvedla, že nyní zváží vyslání zbraní na Ukrajinu.
Reakce Číny, která je hlavním politickým a ekonomickým patronem Ruska i Severní Koreje, byla vesměs nevýrazná. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí odmítl smlouvu komentovat a označil ji za bilaterální záležitost mezi Ruskem a Severní Koreou. Podle analytiků oslovených CNN však Čína pod oficiální maskou zdrženlivosti pravděpodobně sleduje situaci s obavami.
Prohlubující se vazby mezi dvěma svéhlavými autokraty představují riziko nové nejistoty nejen pro demokratické země, ale i pro Čínu. Si Ťin-pching potřebuje v severovýchodní Asii mír a stabilitu, protože se potýká s řadou domácích problémů, zejména se zpomalující ekonomikou.
Kim utržený ze řetězu
„Pokud jde o otázku Severní Koreje, Čína se snaží kontrolovat situaci a zabránit eskalaci, ale také nechce, aby se Severní Korea zcela zhroutila,“ komentoval pro CNN Liou Tung-šu, specialista na čínskou politiku na Městské univerzitě v Hongkongu. Peking se podle něj obává, že pomoc Moskvy Pchjongjangu v oblasti vojenských technologií by mohla povzbudit nevyzpytatelný Kimův režim, který už dramaticky urychlil vývoj jaderných zbraní a raketových programů.
Dříve bylo Rusko v této otázce do značné míry zajedno s Čínou, ale jeho zoufalá potřeba podpory ze Severní Koreje pro svou válku na Ukrajině hrozí narušením křehké rovnováhy. Už v únoru americké ministerstvo zahraničí odhadlo, že za předcházející půlrok obdrželo Rusko z Koreje přes 10 tisíc kontejnerů munice a další zbrojní pomoci. Vojenský průmysl KLDR nemusí být zrovna nejsofistikovanější, vychází však do velké míry ze sovětských technologií a kulky do kalašnikovů i dělostřeleckou munici má nadále kompatibilní.
Z nové smlouvy Ruska se Severní Koreou není zřejmé, nakolik by se skutečně vůdci podpořili v případě napadení. Ostatně Vladimir Putin ignoroval, když s Arménií, jeho spojencem z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, válčil Ázerbájdžán. Tady se však může hrát daleko o víc než o Náhorní Karabach. Obě Koreje jsou de facto stále ve válečném stavu, jejich válka skončila roku 1953 pouhým příměřím, ne mírovou smlouvou. A Kim Čong-un už opustil svou dřívější umírněnou politiku sbližování, už zase víc hrozí svými zbraněmi.
Spolu s Putinem hovořili o protiváze „imperialistické politiky Spojených států a jejich satelitů“, na čemž se víceméně shodnou i s Pekingem a také s Íránem. „Čína však rozhodně nechce být vnímána jako součást nové Osy,“ dodává Liou s přirovnáním ke koalici nacistického Německa, imperialistického Japonska a Mussoliniho Itálie, respektive ke comebacku toho termínu - to když George W. Bush krátce po útocích na Světové obchodní centrum (11. 9. 2001) hovořil o „ose zla“ teroristických států Irák-Írán-KLDR.
Dosud byla Čína pro KLDR zdaleka nejzásadnějším partnerem a jako jediná země na světě na ni mohla mít aspoň nějaký vliv, což mohla využívat k jistému geopolitickému strašení. Vladimir Putin s kimovskou diktaturou otevřeně nechtěl nic mít, ale válka na Ukrajině z něj udělala mezinárodního vyvrhele - a už se Kima neštítí. Loni v září mu ukázal mj. nový kosmodrom Vostočnyj, teď mu návštěvu oplatil.
Čína už nedokáže kontrolovat rozvoj vztahů Pchjongjang-Moskva. „Ale tam vědí, že Čína hraje nezaměnitelnou roli jak pro Rusko, tak pro Severní Koreu,“ soudí Jün Sun z washingtonského think-tanku Stimson Center. „Ani jedna z těch zemí nemá kapacitu na to zradit Čínu. Navzdory své alianci na ni nadále musejí spoléhat,“ souhlasí Liou.
