Vladimir Putin zcela ovládá ruskou politiku jako premiér nebo jako prezident již 25 let. Do historie tento bývalý agent sovětské tajné služby KGB vstoupí jako politik, který rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války a který světu připomněl nebezpečí stále hrozícího jaderného konfliktu.
Jaderná hrozba
Jaderná velmoc Rusko na Putinův rozkaz napadla 24. února 2022 Ukrajinu, konflikt si vyžádal již desítky tisíc mrtvých. Rusko poté začalo vyhrožovat použitím jaderných zbraní, Putin vyhlásil mobilizaci a Rusko po nikým neuznaných referendech anektovalo čtyři ukrajinské oblasti, což většina západních zemí odmítla.
Od srpna 1999 byl Putin premiérem a v prosinci 1999 si ho tehdejší prezident Boris Jelcin překvapivě vybral jako svého nástupce. V březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách a v květnu 2000 poprvé usedl do prezidentského křesla. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval.
Rošáda s Medveděvem
S ohledem na ústavu se nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto znovu premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovu se ocitl v čele státu. V roce 2018 byl opět zvolen a tento mandát mu měl vypršet v roce 2024.
V lednu 2021 ale Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u mocenského kormidla.
Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, který byl u moci v letech 1927-1953, tedy 26 let, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který v období 1682-1725 vládl 42 let.
Zatykač z Haagu i obdiv Trumpa
Mezinárodní trestní soud v Haagu loni vydal zatykač na Putina a také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou, kteří jsou podle něj zodpovědní za únosy ukrajinských dětí z okupovaných území a jsou obvinění z válečných zločinů. Rusko jurisdikci ICC neuznává a Kreml zatykač odmítl s tím, že nemá právní základ.
V roce 2007 přitom americký časopis Time jmenoval Putina osobností roku za to, že stabilizoval Rusko a v minulosti válečného agresora Putina někteří zahraniční vůdci označovali za svého přítele.
Bývalý americký prezident George W. Bush jej vítal jako „pozoruhodného vůdce“, na odiv bylo dáváno Putinovo přátelství s německým kancléřem Gerhardem Schröderem a italským premiérem Silviem Berlusconim.
Bývalý americký prezident Donald Trump zase kdysi označil Putinovu přízeň za „bonus“ a o Putinovi prohlásil, že je „fajn“. Těsně před ruskou invazí na Ukrajinu zase Putinovo počínání označil za „geniální“. Dobré vztahy měl Putin také s bývalým českým prezidentem Milošem Zemanem, se kterým se několikrát setkal. Invazi na Ukrajinu Zeman ostře odmítl, názorově však má nadále blízko k Robertu Ficovi či Viktoru Orbánovi, kteří jsou ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem spíše na straně Kremlu.
18°C
👍👍👍