Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Gaza, Hizballáh, jemenské útoky: Využívá Čína nestabilitu na Blízkém východě?

Autor: Rádio Svobodná Evropa, mav, lig - 
16. ledna 2024
20:07

Peking se snaží posilovat svou velmocenskou a diplomatickou roli ve světě, zprostředkováním jednání Íránu se Saúdskou Arábií si získal jistý kredit i na Blízkém východě. Využít se snaží i situaci kolem Gazy, nestabilita v Rudém moři však je pro Čínu dvousečná, píše v analýze Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Válka v Gaze, raketové útoky Hizballáhu na severní Izrael, útoky jemenských Húsíů podporovaných Íránem na lodní dopravu v Rudém moři, údery ozbrojených skupin, napojených na Teherán, na americké základny v Iráku, smrtící bombový útok v jižním Íránu, k němuž se přihlásila skupina Islámský stát… Rostoucí nestabilita by mohla podkopat snahy Spojených států a jejich spojencům zabránit regionální eskalaci na Blízkém východě.

Tváří v tvář tomuto nestabilnímu prostředí pozorovatelé poukazují na potenciální diplomatické a politické příležitosti pro Čínu, jejíž vliv (nejen) na Blízkém východě v posledním desetiletí značně vzrostl. Hodí se jí, že napětí odvádí pozornost od Číny a celého indo-pacifického regionu, ale také má možnost se předvést v diplomatické sféře.

Rozsáhlá humanitární krize a rostoucí počet civilních obětí v Gaze v důsledku izraelských úderů zahájených v reakci na útok Hamásu se pro Čínu staly příležitostí, jak vinit politiku Spojených států na Blízkém východě. V mezinárodních orgánech, jako je OSN, Peking obviňuje Washington z dvojího metru. Podle odborníků jde o cílenou kampaň ve snaze posílit čínský vliv nejen na Blízkém východě, ale i v zemích globálního Jihu.

Neutrální pozice a kritika Izraele?

Čína ve vztahu k válce Izraele s Hamásem zaujala opatrnou pozici, prezentuje se neutrálně a vyjadřuje se proti zahraničním intervencím; hlavně se snaží postavit do kontrastu se Spojenými státy. Ovšem zatímco teroristy Hamásu Čína výslovně neodsoudila, stále více kritizovala Izrael a jeho odvetnou kampaň v Gaze.

Tento postoj se Pekingu zatím podařilo proměnit v určité diplomatické úspěchy. Čínský ministr zahraničí Wang I 20. listopadu hostil ministry arabských a muslimských zemí na konferenci v rámci diplomatického úsilí o ukončení války v Gaze. „Čína je dobrým přítelem a bratrem arabských a islámských zemí,“ prohlásil tehdy v Pekingu Wang. „Vždy jsme pevně chránili legitimní práva a zájmy arabských a islámských zemí a vždy jsme pevně podporovali spravedlivou věc palestinského lidu.“

Podle odborníků šlo o snahu využít domnělých mezer v politikách Západu. V dalších blízkovýchodních krizích se Peking podobně snažil vykreslit se coby zastánce míru - a zároveň sledoval své vlastní zájmy.

Čínské ministerstvo zahraničí rychle 3. ledna odsoudilo dvojnásobný bombový útok v Íránu, kde při výročí zabití generála Kásema Solejmáního zahynuly desítky lidí. Naopak nekomentovalo útoky v Iráku namířené proti americkým základnám, které provedly Íránem podporované milice. Neurčitě se Peking vyjádřil k raketovým útokům Hizballáhu na severní Izrael i k atentátu v Bejrútu, z něhož byl obviněn Izrael, a vágně vyzval ke zklidnění napětí, přičemž výslovně nezmínil žádnou skupinu jménem.

Vstříc útokům Húsíů na lodní dopravu v Rudém moři zvolila Čína poněkud odlišný postup. V prosinci zaútočili Húsíové na loď plující pod hongkongskou vlajkou. Čínský státní gigant Cosco, jedna z největších lodních firem světa, která má téměř 11% podíl na trhu, 8. ledna pozastavila lodní dopravu do Izraele přes Rudé moře.

Pomoc Hedvábné stezce

Někteří čínští analytici, například Ťiang Limeng z Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, který je napojen na ministerstvo státní bezpečnosti, varovali, že problémy v Rudém moři mohou poškodit čínské zájmy tím, že zvýší ceny energií, omezí globální obchod a přispějí k širší nestabilitě na Blízkém východě. Jiní čínští odborníci však považují útoky za příležitost.

„Húsíové neúmyslně prokázali Číně velkou službu,“ prohlásil Siao Jün-chua, profesor na Národní univerzitě obrany Lidové osvobozenecké armády. Přiškrcení námořních cest podle něj pravděpodobně povede k většímu využívání železnic, které Čína staví a podporuje v rámci Nové Hedvábné stezky (iniciativa Pás a stezka). „Húsíové nepřímo přispěli k přesunu dopravy z moře na souš, čímž podkopali námořní dominanci USA a podpořili mezinárodní strategii globální multipolarity,“ uvedl Siao na Douyin (domácí čínské verze TikToku) koncem prosince.

Roste čínský vliv?

Čína se na Blízkém východě staví do role neutrálního geopolitického hráče a v posledních letech posílila své postavení u regionálních mocností, jako je Írán a Saúdská Arábie.

Za většinou nedávných aktivit Pekingu stojí energetika, zejména ropa. Čína je největším odběratelem ropy ze Saúdské Arábie - druhého největšího světového producenta; polovina čínského dovozu ropy, respektive více než třetina veškeré ropy spálené v Číně pochází z Perského zálivu, uvádí globální poradenská společnost Kpler.

Čína také v roce 2021 slíbila Íránu, že výměnou za dodávky ropy a pohonných hmot investuje v zemi v přepočtu 9 bilionů Kč, třebaže západní sankce proti Teheránu Pekingu v realizaci podmínek této rozsáhlé dohody zabránily. I tak Čína v posledních dvou letech více než ztrojnásobila svůj dovoz íránské ropy. Vozí ji stále početnější „temná flotila“ tankerů, které složitými metodami obcházejí mezinárodní sankce proti Íránu; ropa se má tvářit, že připlouvá odjinud.

„Tajný obchod sice podpořil íránský rozpočet, ale zároveň s sebou nese obrovské náklady a rizika pro Teherán,“ konstatovala analýza Rádia Farda, íránské odnože RFE/RL. „Írán poskytuje Číně na odběr zakázané ropy velkou slevu, z ceny každého barelu strhává 12 až 15 procent, aby se Pekingu vyplatilo podstupovat riziko obcházení sankcí.“

Diplomatický prostředník

Peking je aktivní i na diplomatickém poli. V březnu 2023 zprostředkoval nečekanou dohodu, která má pomoci zlepšit vztahy Íránu a Saúdské Arábie, regionálních rivalů. Čína se tak blýskla jako mírotvorce v oblasti. Podle analytiků to vyvolalo i očekávání, že po vypuknutí války v Gaze bude Čína hrát větší diplomatickou roli, ale Peking tato očekávání zatím nenaplnil.

V červnu 2023 Čína povýšila své vztahy s Palestinskou samosprávou na „strategické partnerství“ - což je druhý nejvyšší stupeň v rámci diplomatických interakcí Pekingu. Čínský vůdce Si Ťin-pching prezentoval tříbodový návrh cesty k dvoustátnímu řešení, tedy vzniku samostatné Palestiny, což odpovídá přesvědčení a dřívějším snahám většiny západních politiků.

Čína zprostředkovala jednání Íránu a Saúdské Arábie (11. 3. 2023). Čína zprostředkovala jednání Íránu a Saúdské Arábie (11. 3. 2023). | ČTK / AP / Luo Xiaoguang

„Vzhledem k tomu, že Peking již věnuje palestinské otázce velkou pozornost, ostatní země - a zejména Blízký východ - pečlivě zkoumají schopnost Číny reagovat na válku mezi Gazou a Izraelem,“ soudí Fan Chung-ta, profesor blízkovýchodních studií na Šanghajské univerzitě mezinárodních studií. Pokud bude válka mezi Izraelem a Hamásem pokračovat a nestabilita se rozšíří do dalších zemí, Peking může čelit mnoha problémům. „To je zjevně výzva i pro Čínu,“ napsal v listopadu.

Toto varování se od té doby naplnilo. Čínské zprostředkovatelské úsilí po listopadové konferenci do značné míry ochablo a čínský vyslanec pro Blízký východ Čaj Ťün se od své jediné říjnové návštěvy regionu držel při zemi. Z USA naopak přiletěl i prezident Joe Biden; ministr zahraničí Antony Blinken od říjnového propuknutí války navštívil Izrael i řadu okolních arabských zemí vícekrát, začátkem ledna znovu.

Nestabilita Číně nepomůže

Válka v Gaze také značně poškodila vztahy Pekingu s Izraelem, který se dříve stával stále bližším partnerem a kde čínské společnosti výrazně investovaly do špičkových technologií a strategických přístavů.

Fan také varoval, že rostoucí nestabilita je proti zájmům Číny, protože by region odklonil od zaměření na obchod a ekonomické investice. „Pokud se situace na Blízkém východě bude nadále zhoršovat, blízkovýchodní představitelé se nevyhnutelně více zaměří na národní bezpečnost, která není hlavní oblastí spolupráce Číny a Blízkého východu,“ napsal. Ačkoli Čína prokázala, že dokáže reagovat na příležitosti, Fan varoval, že vleklý konflikt by mohl v dlouhodobém horizontu odhalit limity Pekingu.

Mezitím přetrvávají otázky, zda je Peking ochoten nebo schopen vyvíjet tlak na Teherán a jeho partnery. „Čína může udělat jen málo, aby přesvědčila Írán, aby omezil libanonský Hizballáh v útocích na sever Izraele, ani aby zastavila irácké šíitské milice v obtěžování amerických vojáků a diplomatů,“ napsal Ahmed Aboudouh, který se specializuje na rostoucí roli Číny v oblasti Perského zálivu.

 „I kdyby to šlo, Číňané by nedali všanc své vztahy se strategickými partnery, jen aby Washingtonu umožnili zadarmo vítězství,“ napsal v analýze pro think-tank Atlantic Council. Podle něj to vysvětluje, proč se čínský blízkovýchodní vyslanec moc neprojevuje.

„Zástupce čínského stálého představitele v OSN Keng Šuang interpretuje situaci v Rudém moři jako přímý důsledek izraelské války v Gaze a zdůraznil, že jakákoli vojenská reakce pod vedením Spojených států by mohla ještě víc podrýt stabilitu v Jemenu a širší oblasti,“ napsal pak Aboudouh pro Chatham House. „Húsíjské útoky tak Pekingu umožňují rozvíjet kritiku americké politiky, že podporuje nespravedlivou válku a přispívá k regionální nestabilitě. Jenže jakákoli eskalace krize by také znamenala hrozbu pro čínský vliv na Blízkém východě,“ připomíná expert. Tato situace by se nakonec mohla Číně vymstít, pokud by se nestabilita dále šířila, napsal Aboudouh.

Podobně to vidí Niou Sin-čchun, ředitel blízkovýchodních studií v Čínských institutech současných mezinárodních vztahů, které spadají pod ministerstvo státní bezpečnosti. „Pokud se Blízký východ skutečně ponoří do plných nepokojů, Čína jako největší obchodní partner regionu a největší odběratel blízkovýchodní ropy se ukáže být největší obětí,“ napsal.

Čína je jediným z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN, který nemá na Blízkém východě vojenskou základnu ani rozmístěné jednotky. S přesunem priorit od ekonomiky k bezpečnosti tak čínská diplomacie utrpí: „Čínský vliv na krize v regionu je omezený,“ dodal Niou.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi