18°C
Přihlásit se nebo registrovat
Rok 2023 přinesl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řadu strastí i dílčích neúspěchů. Potýkat se musel s ozbrojenou vzpourou ze strany Wagnerovy skupiny v čele s ruským oligarchou Jevgenijem Prigožinem a od března čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Kromě toho Kreml opakovaně čelí spekulacím o Putinově podlomeném zdraví a využívání služeb dvojníků. Jaký byl pro ruského prezidenta uplynulý rok?
„Mír bude tehdy, až dosáhneme našich cílů. Ty se nemění. Připomenu vám, o čem jsme mluvili. O denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, o jejím neutrálním statusu,“ řekl Putin v polovině prosince k tomu, kdy nastane mír v probíhající válce mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Pokud jde o demilitarizaci, pokud se (Ukrajinci) nechtějí dohodnout, pak jsme nuceni přijmout jiná opatření, včetně vojenských,“ uvedl také prezident. „Buď dosáhneme dohody, dohodneme se na určitých parametrech (ohledně velikosti a síly ukrajinské armády)... nebo to vyřešíme silou,“ vzkázal Putin.
V rámci kontroverzní praxe mají ruští vězni možnost narukovat na ukrajinskou frontu. Poprvé se vězni začali na frontě objevovat loni, a to v řadách soukromé Wagnerovy skupiny. Tehdy šlo o proces, který neměl žádnou oporu v legislativě a probíhal pravděpodobně s tichým souhlasem ruského vedení.
Později se v náboru vězňů začalo angažovat ruské ministerstvo obrany a sám Putin. V červnu letošního roku ho posvětili i poslanci Státní dumy. Vězni, kromě těch odsouzených za sexuální trestné činy, vlastizradu, terorismus nebo extremismus, budou propuštěni na svobodu v momentě, kdy jim skončí smlouva s ruskými ozbrojenými silami, když dostanou státní vyznamenání nebo pokud budou na frontě zraněni.
Kontroverze provází i sankce, které na Rusko uvalila Evropská unie. Některým ruským oligarchům, na něž byly sankce uvaleny, se je totiž podařilo obejít. Důležitou roli v celém procesu hrál Kypr a několik tamních společností, které pomohly lidem blízkým Vladimiru Putinovi převést část majetku, na který by se sankce vztahovaly.
Uvádí se, že jen v roce 2020 bylo na Kypru investováno více než 200 miliard amerických dolarů ruských aktiv. To je polovina všech ruských investic v Evropě. Mezi společnostmi registrovanými na Kypru bylo zjištěno, že více než 650 z nich vlastní nebo kontrolují Rusové, na které se od roku 2014 vztahují sankce. Proto byl ostrov s 1,3 miliony obyvatel pojmenován „Moskva ve Středomoří“.
V říjnu letošního roku se rozšířila informace o tom, že Putin utrpěl zástavu srdce. Kreml tvrzení označil za hoax, ostatně podobně jako v posledních letech popírá veškerá nařčení o Putinových možných problémech se zdravím. „Je ve všech ohledech v pořádku, jedná se očividně o další novinářskou kachnu,“ řekl tehdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
O zdravotním stavu 71letého ruského vůdce se spekuluje dlouhodobě, potvrzené ale nejsou žádné informace o jeho možných onemocněních.
Jen za poslední rok se ale objevily zvěsti o tom, že Putin trpí rakovinou, Parkinsonovou chorobou nebo závislostí na steroidech, kterou si vypěstoval kvůli posedlosti kulturistikou. A množí se dokonce spekulace o tom, že Putin již vůbec nežije. Letos na jaře o tom podle médií informovaly zdroje britské tajné služby MI6.
Většina těchto informací přichází od neověřených a často neověřitelných zdrojů, které ke komunikaci používají především sociální síť Telegram.
A není divu, že je Putinovo zdraví tak hojně probíraným tématem. Sám ruský prezident má ohledně něj mnohdy až paranoidní tendence a na své vitálnosti zakládá velkou část toho, jak se prezentuje okolí. Ještě letos na podzim portál The Moscow Times informoval o tom, že Putin vyžaduje pětidenní izolaci od osob, s nimiž se setkává, a to od dob pandemie covidu-19.
Dříve se setkával pouze s lidmi, kteří za sebou měli dvoutýdenní izolaci, v létě se pak předepsaná doba zkrátila na týden. „Pokud se ale člověk k Putinovi nepřiblíží na víc než tři až pět metrů, tak může izolaci vynechat a jenom se nechat otestovat,“ přiblížil jeden ze zdrojů.
Se spekulacemi o Putinových možných zdravotních problémech se množí i tvrzení, že by šéfa Kremlu na mnoha veřejných vystoupeních měl nahrazovat dvojník. To Putin odmítl již v roce 2020. Uvedl nicméně, že mu jej z bezpečnostních důvodů nabízeli po nástupu k moci na přelomu tisíciletí.
Názor, že má Putin dvojníka, zastává i šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov. Ten dokonce tvrdí, že ruského prezidenta na veřejnosti zastupují hned tři lidé. Uvedl také, že v ruské rozvědce jsou lidé, kteří se přímo specializují na Putinovy dvojníky. „Já osobně nejsem na Putina specialista. Ale podle mě jsou určitě aspoň tři dvojníci, které hned poznám,“ řekl Budanov.
Spekulace o Putinových dvojnících se v médiích objevují od začátku války na Ukrajině pravidelně. Informaci ale ještě nikdo oficiálně nepotvrdil. O tom, že Putin využívá dvojníky, je přesvědčen například i ruský advokát Mark Fejgin, který obhajoval mnoho opozičních osobností.
„Není to tajemství. Jezdí v autech, aby odlákali pozornost. V jednom z aut s vlajkou jede dvojník, který je pracovník tajné služby FSO,“ řekl Fejgin. Advokát ale zpochybnil, že by dvojníci za Putina zaskakovali na veřejných akcích, jak tvrdí některé zdroje. Dvojníci se tak podle něj nemusí Putinovi ani podobat. „Poslat na veřejnost nebo i dát na video dvojníka, to je šílenost. Moc tomu nevěřím,“ řekl Fejgin.
Wagnerova skupina se po boku ruských ozbrojených jednotek objevila poprvé v roce 2014 během anexe Krymu. V té době ještě nebylo jasné, jak žoldnéřská skupina vznikla a kdo ji založil. Nyní již víme, že jedním z jejích zakladatelů je ruský oligarcha Jevgenij Prigožin.
A byl to on, kdo na konci června nařídil svým oddílům, aby se stáhly z Ukrajiny a zamířily směrem na Moskvu. Prigožin se totiž dožadoval výměny vojenského velení ruské armády. Americký Institut pro studium války ve své analýze události později napsal, že povstání odhalilo závažné slabiny v systému ruské vnitřní bezpečnosti. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o „dýce vražené do zad“ a ozbrojené vzpouře.
Prigožinovi nakonec domluvil běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterému se podařilo dojednat návrat bojovníků na základny. Dohodu vzápětí potvrdil sám Prigožin i Kreml, který dodal, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin se v rámci dohody přestěhuje do Běloruska.
Dva měsíce po neúspěšném tažení na Moskvu havarovalo letadlo, na jehož palubě se nacházel i Prigožin. Kvůli Prigožinovým sporům s Putinem vznikly spekulace o tom, že letoun byl sestřelen, nebo na jeho palubě explodovala bomba. Mluvčí ruského prezidenta tato tvrzení označil za „absolutní lež“ a odmítl podezření Západu, že Prigožin byl zabit na příkaz z Kremlu.
„Vím, že určitě visí ve vzduchu otázka, co se stalo s vedením (žoldnéřské) společnosti. Doslova před pár dny mi šéf vyšetřovatelů hlásil, že v tělech obětí letecké katastrofy se našly střepiny ručních granátů,“ řekl tehdy Putin. „Zvenčí nic na letadlo nepůsobilo, to už je zjištěný fakt, výsledek zkoumání Vyšetřovacího výboru Ruské federace,“ dodal. Zmíněný výbor představuje v Rusku federální kriminální ústřednu.
V březnu letošního roku vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) na Putina zatykač. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. „Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost,“ stálo v prohlášení soudu.
Spolu s Putinem tribunál vydal zatykač i na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan řekl, že z ukrajinského území byly do ruských sirotčinců a dětských domovů odvezeny stovky dětí. „Domníváme se, že mnoho z nich bylo poté předáno k adopci v Rusku,“ dodal Khan. Lvovová-Bělovová únosy hájí, jde podle ní o humanitární činnost.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov stíhání prezidenta Putina označil za „nehorázné a nepřijatelné“. Rusko nicméně jurisdikci ICC neuznává, a proto podle něj nemá takové rozhodnutí „pro Rusko z pohledu práva žádný základ“.
Putin se vlivem své pokračující invaze na Ukrajinu ocitl v mezinárodní izolaci. Vedle utužování vztahů s komunistickou Čínou a Si Ťin-pchingem, kdy v březnu 2023 navštívil Si Rusko, aby mu později Putin návštěvu oplatil, si nadále poblíž udržuje nejen běloruského vůdce Lukašenka, s ním se navštěvovali v průběhu roku opakovaně, ale i čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
V Soči pak přijal Putin i tureckého prezidenta Erdogana. Letos v září pak do Ruska přicestoval i vůdce KLDR Kim Čing-un. Válečný štváč Putin se sešel se severokorejským diktátorem na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě.
A bylo to přitom poprvé po čtyřech letech, kdy Kim opustil území svého státu. Za Putinem přijel obrněným vlakem. Právě po železnici pak následovaly dodávky vojenského materiálu z KLDR do Ruska.
Podle Soulu Severní Korea dodala Rusům mj. balistické rakety krátkého doletu či protitankové a protiletadlové střely. Rovněž americká vláda na podzim uvedla, že v říjnu vyslala Kimova země do Ruska více než 1000 kontejnerů s vojenským vybavením a municí pro válku na Ukrajině.
Ve snaze získat další podporu a vystoupit z izolace vyrazil zkraje prosince Putin do Spojených arabských emirátů a také do Saudské Arábie, kde se setkal i s korunním princem Mohammedem bin Salmánem. Součástí Putinovy delegace byl i zde „čečenský řezník“ Kadyrov. Přijetí se - nijak překvapivě - dočkal Putin i v Íránu.
V březnu příštího roku čekají Rusko prezidentské volby. A dle očekávání v nich bude svůj mandát obhajovat i současný šéf Kremlu. „Nebudu zastírat, že jsem o tom v různých chvílích smýšlel různě. Ale teď, máte pravdu, teď je ten čas, kdy je třeba učinit rozhodnutí. Budu kandidovat na prezidenta Ruské federace,“ řekl Putin na začátku prosince, kdy svou kandidaturu poprvé potvrdil.
Současný prezident nemá jasného nástupce ani oponenta. Většina jeho opozičních soupeřů je totiž buď ve vězení, nebo v exilu. Ve volbách v příštím roce se Putinovi chtěla postavit ruská novinářka Jekatěrina Duncovová. Ruská ústřední volební komise jí ale nepovolila sběr podpisů. Její žádost následně zamítnul i ruský nejvyšší soud.
Putin je u moci přes 23 let. Od srpna 1999 byl premiérem, v březnu 2000 pak poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. Jelikož se kvůli ústavní legislativě nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem funkce opět vyměnil a v prezidentském křesle zůstává dodnes.
V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036.
Video
Vladimir Vladimirovič Putin
Video se připravuje ...
Jak vždycky říkal můj otec, všechno si můžeš koupit jenom zdraví ne.