První slova Navalného z lágru na Sibiři: Konvoj se samopaly a překvapení ze zvláštní cesty
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj dnes na sociální síti X ujistil své podporovatele, že je v pořádku, a potvrdil, že ho ruské úřady přesunuly do trestanecké kolonie za polárním kruhem. O jednom z největších ruských kritiků Kremlu neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince, v pondělí se jim však podařilo spojit skrze Navalného právníka.
„Teď žiju za polárním kruhem. Ve vesnici Charp na Jamalském poloostrově. Nejbližší město má překrásné jméno Labytnangi,“ napsal Navalnyj v příspěvku, kde se ironicky označuje za Dědu Mráze. „Mám kabát z ovčího rouna, ušanku a brzy dostanu válenky. Za 20 dní převozu mi narostl plnovous,“ uvedl opozičník s tím, že mu ani dlouhá cesta neubrala na optimismu. „Jak se na Dědu Mráze sluší,“ dodal.
Navalnyj uvedl, že se do trestanecké kolonie dostal v sobotu večer. Do odlehlého místa v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři cestoval „za takových podmínek a tak zvláštní trasou“ přes Moskvu, Čeljabinsk či Jekatěrinburg, že nečekal, „že ho někdo najde dřív než v polovině ledna“.
Ukrajinský energetický regulátor schválil mechanismus pro dovoz plynu z Řecka prostřednictvím transbalkánského plynovodu. Schválený mechanismus by měl zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům.
Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko. Transbalkánský plynovod zatím k dodávkám nevyužívá kvůli vyšším tranzitním poplatkům. Plyn z LNG terminálů v Řecku totiž musí projít přes území Bulharska, Rumunska a Moldavska.
Ukrajinské ministerstvo energetiky dnes nicméně oznámilo, že provozovatelé tranzitu plynu ze zúčastněných zemí připravili mechanismus, který umožní využít volnou kapacitu transbalkánského plynovodu k dovozu na Ukrajinu za konkurenceschopné poplatky. Dodalo, že doufá v pozitivní rozhodnutí všech zúčastněných zemí ohledně využití této cesty pro dodávky plynu na Ukrajinu.
„Kyjevský režim, podporovaný některými evropskými zeměmi, podnikl řadu provokativních kroků s cílem narušit proces vyjednávání,“ prohlásilo ruské ministerstvo obrany, které dále uvedlo, že ukrajinská armáda od 20. května výrazně zvýšila vzdušné útoky na Rusko. Ruská protivzdušná obrana za poslední týden podle tvrzení ministerstva zneškodnila 2331 ukrajinských dronů. Rozsáhlé ruské údery na Ukrajinu z posledních dní Moskva označila za odpověď na tyto ukrajinské útoky.
Ukrajinci a Rusové se sešli v polovině května v Istanbulu, kde dohodli rozsáhlou výměnu válečných zajatců, ale na příměří se dohodnout nepodařilo. Kyjev a představitelé čtyř velkých evropských zemí přitom před tím navrhli klid zbraní, ruský prezident Vladimir Putin ale přímo nereagoval a pak přišel s protinávrhem na přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, uvedla agentura AP s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.
Ukrajinského vojáka Serhije Hryhorjeva ruská armáda zajala v roce 2022, když bránil město Mariupol. Jeho rodina přesto věřila, že se nakonec vrátí domů v pořádku. Rusko je totiž podle mezinárodního práva povinno chránit válečné zajatce. Do vlasti se však vrátily jen pozůstatky devětapadesátiletého muže. V ruském úmrtím listu stálo, že zemřel na mrtvici. Pitva provedená na Ukrajině a slova jiného bývalého válečného zajatce, který s ním byl zadržován, však svědčí o násilí a zanedbávání lékařské péče ze strany jeho věznitelů.
Pravda je skličující, řekl osmačtyřicetiletý Oleksij Hončarov, kterého Rusové s Hryhorjevem zadržovali ve vězeňské kolonii v ruském městě Kamensk-Šachtinskij. Hryhorjev podle něj čelil stejně tvrdým trestům jako ostatní váleční zajatci. „Všichni byli biti – bez výjimky. Někteří méně, jiní více, ale všichni,“ popsal Hončarov, který se dostal zpět na Ukrajinu v únoru při jedné z výměn válečných zajatců. U něj samotného zdravotníci po návratu domů diagnostikovali tuberkulózu, což je mezi lidmi vracejícími se z ruského zajetí stále častější jev.
Sdělil také, že měl možnost jít na malou procházku. „Dvůr je sousední buňka, trochu větší, se sněhem na zemi. A viděl jsem konvoj, ne jako ve středním Rusku, ale jako ve filmu - se samopaly, teplými rukavicemi a plstěnými botami. A se stejně krásnými huňatými ovčáckými psy,“ napsal Navalnyj, jenž podotkl, že „naopak žádné soby neviděl“.
Důvod přesunu stále není jasný
Navalnyj donedávna pobýval ve věznici IK-6 s přísným režimem, která se nachází v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti zhruba 200 kilometrů východně od Moskvy. Navalnyj si opakovaně stěžoval na časté pobyty na samotce za banální přestupky.
Známý kritik Kremlu, jenž byl v minulosti otráven, je za mřížemi už třetím rokem. Ruské soudy mu uložily několik trestů, mimo jiné za extremismus. Navalnyj veškerá obvinění odmítá. Odpůrci Kremlu se domnívají, že režim v Moskvě se snaží uvržením Navalného do vězení zbavit nepohodlného kritika.
Za důvod Navalného zmizení a přesunu považují jeho spolupracovníci blížící se prezidentské volby v Rusku, v nichž se současná hlava státu Vladimir Putin bude ucházet o znovuzvolení.
