První slova Navalného z lágru na Sibiři: Konvoj se samopaly a překvapení ze zvláštní cesty
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj dnes na sociální síti X ujistil své podporovatele, že je v pořádku, a potvrdil, že ho ruské úřady přesunuly do trestanecké kolonie za polárním kruhem. O jednom z největších ruských kritiků Kremlu neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince, v pondělí se jim však podařilo spojit skrze Navalného právníka.
„Teď žiju za polárním kruhem. Ve vesnici Charp na Jamalském poloostrově. Nejbližší město má překrásné jméno Labytnangi,“ napsal Navalnyj v příspěvku, kde se ironicky označuje za Dědu Mráze. „Mám kabát z ovčího rouna, ušanku a brzy dostanu válenky. Za 20 dní převozu mi narostl plnovous,“ uvedl opozičník s tím, že mu ani dlouhá cesta neubrala na optimismu. „Jak se na Dědu Mráze sluší,“ dodal.
Navalnyj uvedl, že se do trestanecké kolonie dostal v sobotu večer. Do odlehlého místa v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři cestoval „za takových podmínek a tak zvláštní trasou“ přes Moskvu, Čeljabinsk či Jekatěrinburg, že nečekal, „že ho někdo najde dřív než v polovině ledna“.
Skupina středoevropských zemí přátelských vůči Rusku by se s návratem Andreje Babiše do čela vlády mohla rozrůst o Česko. Uvedl to server Politico, podle nějž další expanze tohoto bloku, do nějž nyní řadí Maďarsko a Slovensko, představuje velký problém pro Evropskou unii.
Parlamentní volby se v Česku uskuteční v roce 2025. K prokremelským lídrům ve střední Evropě počítá Politico maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenský protějšek Roberta Fica.
„Babiš, miliardář a politický chameleon, je sice méně ideologicky zakotvený než Orbán nebo Fico, ale svou stranu přiklonil pevně doprava a opakuje rétoriku svých kolegů v Maďarsku a na Slovensku,“ uvádí Politico s tím, že Babiš například podobně jako před ním Fico signalizuje omezení pomoci Ukrajině.
Představitelé skandinávských zemí dnes v Reykjavíku na zasedání Severské rady jednali o ochraně životního prostředí, o migraci či kriminalitě gangů. Letos poprvé se sešli nejen jako partneři, ale také jako spojenci v rámci Severoatlantické aliance, uvedl na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson. Před premiéry vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poděkoval za podporu v boji proti ruské invazi a hovořil o národní identitě či potřebě návratu unesených ukrajinských dětí. Odpoledne budou všichni společně jednat o tom, jak zvýšit vojenský a politický tlak na Rusko.
Zelenskyj vyzdvihl dlouhou historii Islandu a jeho parlamentu a čas, který měl tento národ na utváření vlastní identity a historie. Uvedl, že také Ukrajinci by si zasloužili čas na budování vlastních hodnot a kultury, aniž by tento proces narušovalo Rusko se svou válkou a snahou zničit Ukrajince.
„Nesmíme zapomínat na desetitisíce ukrajinských dětí unesených do Ruska,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tyto děti přišly nejen o rok či dva svobody, ale také o cenný čas strávený s rodinou a blízkými ve vlasti, o vzpomínky i o část budoucnosti. „Mazání jejich identit Ruskem je genocidou identity,“ uvedl rovněž Zelenskyj.
Rumunsko chystá zákon umožňující sestřelovat bezpilotní prostředky, které nelegálně naruší jeho vzdušný prostor. Příslušnou právní úpravu představilo ministerstvo obrany v Bukurešti, hlasovat se o ní bude v parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Na Rumunsko, které má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 kilometrů, v uplynulém roce opakovaně dopadly trosky ruských dronů, které útočily na ukrajinskou přístavní infrastrukturu.
Sdělil také, že měl možnost jít na malou procházku. „Dvůr je sousední buňka, trochu větší, se sněhem na zemi. A viděl jsem konvoj, ne jako ve středním Rusku, ale jako ve filmu - se samopaly, teplými rukavicemi a plstěnými botami. A se stejně krásnými huňatými ovčáckými psy,“ napsal Navalnyj, jenž podotkl, že „naopak žádné soby neviděl“.
Důvod přesunu stále není jasný
Navalnyj donedávna pobýval ve věznici IK-6 s přísným režimem, která se nachází v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti zhruba 200 kilometrů východně od Moskvy. Navalnyj si opakovaně stěžoval na časté pobyty na samotce za banální přestupky.
Známý kritik Kremlu, jenž byl v minulosti otráven, je za mřížemi už třetím rokem. Ruské soudy mu uložily několik trestů, mimo jiné za extremismus. Navalnyj veškerá obvinění odmítá. Odpůrci Kremlu se domnívají, že režim v Moskvě se snaží uvržením Navalného do vězení zbavit nepohodlného kritika.
Za důvod Navalného zmizení a přesunu považují jeho spolupracovníci blížící se prezidentské volby v Rusku, v nichž se současná hlava státu Vladimir Putin bude ucházet o znovuzvolení.
