První slova Navalného z lágru na Sibiři: Konvoj se samopaly a překvapení ze zvláštní cesty
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj dnes na sociální síti X ujistil své podporovatele, že je v pořádku, a potvrdil, že ho ruské úřady přesunuly do trestanecké kolonie za polárním kruhem. O jednom z největších ruských kritiků Kremlu neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince, v pondělí se jim však podařilo spojit skrze Navalného právníka.
„Teď žiju za polárním kruhem. Ve vesnici Charp na Jamalském poloostrově. Nejbližší město má překrásné jméno Labytnangi,“ napsal Navalnyj v příspěvku, kde se ironicky označuje za Dědu Mráze. „Mám kabát z ovčího rouna, ušanku a brzy dostanu válenky. Za 20 dní převozu mi narostl plnovous,“ uvedl opozičník s tím, že mu ani dlouhá cesta neubrala na optimismu. „Jak se na Dědu Mráze sluší,“ dodal.
Navalnyj uvedl, že se do trestanecké kolonie dostal v sobotu večer. Do odlehlého místa v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři cestoval „za takových podmínek a tak zvláštní trasou“ přes Moskvu, Čeljabinsk či Jekatěrinburg, že nečekal, „že ho někdo najde dřív než v polovině ledna“.
Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti je legitimní a spadá pod právo Kyjeva na sebeobranu, je přesvědčen šéf NATO Jens Stoltenberg. Podle agentury Reuters to řekl německému týdeníku Welt am Sonntag ve svém prvním vyjádření k ukrajinskému postupu na ruském území.
„Ukrajina má právo se bránit. A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranicích,“ uvedl Stoltenberg, podle něhož NATO nebylo o plánech Ukrajiny předem informováno a nehrálo v nich žádnou roli.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně pět mrtvých a 37 zraněných si včera vyžádal ukrajinský útok na ruskou Belgorodskou oblast. Oznámil to dnes podle agentury AFP gubernátor příhraničního regionu Vjačeslav Gladkov. Ten zároveň Kyjev obvinil z použití kazetové munice, která je v mnoha zemích zakázaná, ale Rusko a Ukrajina příslušnou úmluvu nepodepsaly.
Sedm mrtvých včetně dítěte a nejméně 77 zraněných si vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště.
Vojenské zpravodajství (VZ) se od počátku ruské agrese podílí na pomoci Ukrajině. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel tajné služby Petr Bartovský. VZ na počátku války použilo část peněz ze svého rozpočtu na pořízení materiální pomoci napadené straně. Společně s Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která spadá pod ministerstvo obrany, také plní jednu z významných rolí při získávání a posílání pomoci ukrajinským ozbrojeným silám a ozbrojeným složkám.
„Vojenské zpravodajství není ten, kdo říká, co a kde a za kolik se koupí. Vojenské zpravodajství dohlíží na to, aby byla pomoc realizována včasně, bez prodlení a tam, kde je to potřeba,“ řekl Bartovský.
Sdělil také, že měl možnost jít na malou procházku. „Dvůr je sousední buňka, trochu větší, se sněhem na zemi. A viděl jsem konvoj, ne jako ve středním Rusku, ale jako ve filmu - se samopaly, teplými rukavicemi a plstěnými botami. A se stejně krásnými huňatými ovčáckými psy,“ napsal Navalnyj, jenž podotkl, že „naopak žádné soby neviděl“.
Důvod přesunu stále není jasný
Navalnyj donedávna pobýval ve věznici IK-6 s přísným režimem, která se nachází v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti zhruba 200 kilometrů východně od Moskvy. Navalnyj si opakovaně stěžoval na časté pobyty na samotce za banální přestupky.
Známý kritik Kremlu, jenž byl v minulosti otráven, je za mřížemi už třetím rokem. Ruské soudy mu uložily několik trestů, mimo jiné za extremismus. Navalnyj veškerá obvinění odmítá. Odpůrci Kremlu se domnívají, že režim v Moskvě se snaží uvržením Navalného do vězení zbavit nepohodlného kritika.
Za důvod Navalného zmizení a přesunu považují jeho spolupracovníci blížící se prezidentské volby v Rusku, v nichž se současná hlava státu Vladimir Putin bude ucházet o znovuzvolení.
