První slova Navalného z lágru na Sibiři: Konvoj se samopaly a překvapení ze zvláštní cesty
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj dnes na sociální síti X ujistil své podporovatele, že je v pořádku, a potvrdil, že ho ruské úřady přesunuly do trestanecké kolonie za polárním kruhem. O jednom z největších ruských kritiků Kremlu neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince, v pondělí se jim však podařilo spojit skrze Navalného právníka.
„Teď žiju za polárním kruhem. Ve vesnici Charp na Jamalském poloostrově. Nejbližší město má překrásné jméno Labytnangi,“ napsal Navalnyj v příspěvku, kde se ironicky označuje za Dědu Mráze. „Mám kabát z ovčího rouna, ušanku a brzy dostanu válenky. Za 20 dní převozu mi narostl plnovous,“ uvedl opozičník s tím, že mu ani dlouhá cesta neubrala na optimismu. „Jak se na Dědu Mráze sluší,“ dodal.
Navalnyj uvedl, že se do trestanecké kolonie dostal v sobotu večer. Do odlehlého místa v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři cestoval „za takových podmínek a tak zvláštní trasou“ přes Moskvu, Čeljabinsk či Jekatěrinburg, že nečekal, „že ho někdo najde dřív než v polovině ledna“.
Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily šest raket ATACMS americké výroby, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Na ruské území je podle něj za uplynulý den odpálila Ukrajina. Před nevybuchlou municí na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově předtím varoval Sergej Aksjonov, který je šéfem tamní okupační správy.
Ruské ministerstvo obrany neuveřejnilo, nad jakým územím obrana rakety sestřelila. Jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, ukrajinské úřady věc nekomentovaly.
Spojené státy v minulých týdnech tajně dodaly rakety dlouhého doletu ATACMS Ukrajině, která je zatím prokazatelně použila dvakrát. V polovině dubna to bylo pro útok na vojenské letiště Džankoj na Krymském poloostrově a minulý týden při úderu na Berďansk v Rusy obsazené části ukrajinské Záporožské oblasti.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.
ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.
V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.
Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.
Sdělil také, že měl možnost jít na malou procházku. „Dvůr je sousední buňka, trochu větší, se sněhem na zemi. A viděl jsem konvoj, ne jako ve středním Rusku, ale jako ve filmu - se samopaly, teplými rukavicemi a plstěnými botami. A se stejně krásnými huňatými ovčáckými psy,“ napsal Navalnyj, jenž podotkl, že „naopak žádné soby neviděl“.
Důvod přesunu stále není jasný
Navalnyj donedávna pobýval ve věznici IK-6 s přísným režimem, která se nachází v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti zhruba 200 kilometrů východně od Moskvy. Navalnyj si opakovaně stěžoval na časté pobyty na samotce za banální přestupky.
Známý kritik Kremlu, jenž byl v minulosti otráven, je za mřížemi už třetím rokem. Ruské soudy mu uložily několik trestů, mimo jiné za extremismus. Navalnyj veškerá obvinění odmítá. Odpůrci Kremlu se domnívají, že režim v Moskvě se snaží uvržením Navalného do vězení zbavit nepohodlného kritika.
Za důvod Navalného zmizení a přesunu považují jeho spolupracovníci blížící se prezidentské volby v Rusku, v nichž se současná hlava státu Vladimir Putin bude ucházet o znovuzvolení.
