Schyluje se na Balkáně k další válce? Analytik pro Blesk o Srbsku a podezřelých volbách

Vítězství Srbské pokrokové strany (SNS) její zakladatel Vučić oznámil již minulou neděli, když projekce ukazovaly zisk 130 z 250 parlamentních křesel, ačkoliv se na oficiální výsledek muselo čekat až do pondělí. Opoziční koalice Srbsko proti násilí však okamžitě oznámila, že bude výsledku odporovat všemi dostupnými demokratickými prostředky. Má totiž důvodné podezření na volební podvod.

Největší nadějí na oslabení Vučićova postavení měly být municipální volby v Bělehradě. I tam ovšem SNS nakonec slavila úspěch. Důvodem by měl být svoz voličů SNS do hlavního města a vydání více než 40 000 identifikačních dokumentů, které jim umožnily zúčastnit se voleb. Navíc se objevily zprávy o účasti etnických Srbů s občanstvím v sousední Bosně a Hercegovině. Dojít mělo dokonce i k napadení vozidla pozorovatelského týmu skupinou ozbrojenou baseballovými pálkami.

„Využijeme všech dostupných demokratických prostředků proti podvádění v bělehradských a srbských volbách,“ uvedl lídr opozice Miroslav Aleksić. „K čemu dnes (před týdnem, pozn. red.) došlo, nemůžeme přijmout jako výsledek demokratických a férových voleb.“ Že svá slova Aleksić myslí vážně, ukázal, když s Marinikou Tepićovou, další z lídrů opozice, začali držet protestní hladovku. Tu hodlají ukončit pouze, až budou anulovány výsledky bělehradských voleb. 

V Bělehradě se také krátce po volbách rozpoutaly demonstrace. Tisíce lidí se shromáždily před sídlem volební komise a snažily se ji obsadit. V jednu chvíli se demonstrující dostali skrz plot, ale to bylo vše. Na budovu též házeli vejce, rajčata a role toaletního papíru. 

Protesty v Bělehradě (18.12.2023) | Reuters

K porušování volebních pravidel mělo přitom docházet již ve volební kampani. Jelikož Vučić sám nekandidoval, měl by jako prezident zůstat nestranný, ale přesto byl jeho obličej na všech billboardech SNS, a jeho strana dokonce na volebním lístku kandidovala pod jménem „Aleksandar Vučić – Srbsko nesmí zastavit!“

Je to také jen pár týdnů, co vyšlo najevo, že se srbská vláda snažila nabourat do telefonů prodemokratických aktivistů pomocí armádního softwaru. Stejnou taktiku používá proti svým kritikům žijícím v zahraničí i Kreml. A nejde o jedinou paralelu k nalezení mezi oběma režimy. Proto Blesk Zprávy požádaly o vyjádření k vývoji v Srbsku a na celém Balkáně Petra Čermáka, analytika Asociace pro mezinárodní otázky a experta na tuto oblast.

Podle něj je Srbsko ve zcela odlišné pozici než Rusko, protože není vyhraněně v jednom táboře mocenské přetahované. Na jedné straně se tedy možná přátelí s Ruskem a Čínou, ale na straně druhé se stále snaží být zadobře s Evropskou unií. Přesto však je v zemi od zvolení Vučiće před deseti lety zřetelný spád k autoritářství, které má ruské rysy. „Vučić ovládl nejen politiku, ale také média a ekonomiku, především prostřednictvím státních firem, což v některých ohledech může připomínat ruský model. Těch využívá i k ovládání volebních výsledků,“ vysvětluje Čermák.

Střety policistů s ozbrojenci v Kosovu: 4 mrtví a slova o útoku „srbských zelených mužíčků“

Pozice Srbska mezi dvěma mocenskými póly tak přináší otázku, zda by s autoritářským vývojem země mohla něco dělat EU. Podle Čermáka mnoho prostředků, jak na Srbsko zatlačit, nemá a zcela odstřihnout jej nemůže, protože je to v oblasti až příliš silný hráč. Jeden způsob by však viděl. „Snad kdyby se EU podařilo lépe svázat ekonomickou podporu Srbska s požadovanými reformami, pak by k nim Vučić jakožto pragmatik mohl přistoupit,“ říká.

Největší hrozbu Srbsko v regionu představuje pro Kosovo. Na severu této země došlo v září k incidentu, kdy se etnicky srbští ozbrojenci střetli ve vesnici Banjska s policií. Srbové pak u hranic s Kosovem mobilizovali část svých vojsk. Prezident Vučić sice uklidňoval Západ, že by nikdy útokem na Kosovo nezahodil šanci na přijetí do EU, ale také se sešel s prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem, vyjádřil mu respekt za zářijové briskní obsazení Náhorního Karabachu a naznačoval, že by to Srbsko mohlo s Kosovem udělat stejně.

Čermák uznal, že ho tato schůzka hlav států znepokojila, ale stále doufá v racionalitu Vučiće a že si uvědomuje, že by ofenziva na Kosovo skončila pro jeho zemi politickým a ekonomickým debaklem. „Západ by se za takových okolnosti nejspíš přidal plně na stranu Kosova a zasáhlo by i NATO, které má v zemi stále mírové jednotky,“ předpovídá. Je podle něj šance, že Vučić otázku Kosova před volbami opět vytáhl hlavně proto, že na ni srbští voliči zkrátka slyší.

Na dotaz, kdo by se mohl v oblasti přiklonit na stranu Srbska, když by se konflikt přeci jen rozhořel, odpověděl, že mnoho podpory vlastně nemá. „Bosna a Černá Hora mají silné srbské populace, které mají tendenci slučovat svou politiku s tou srbskou, ale tyto země se také snaží o přijetí do EU. Albánie a Severní Makedonie jsou pak výrazně prozápadní, včetně otázky Ukrajiny."

Každé léto míří na Balkán spousty českých turistů. Chorvatsko je dlouhodobě vůbec nejčastější destinací českých dovolenkářů, zatímco mezi nimi roste obliba i Albánie a Černé Hory. A Čermák má za to, že není potřeba, aby se čeští turisté báli, že by je v těchto končinách mohl ohrozit ozbrojený konflikt. „K tomu asi nedojde,“ říká. „Chorvatsko je naprosto bezpečné a politicky výrazně západnější než zbytek oblasti a i Albánie a Černá Hora jsou bezpečné. V Hoře tedy je v současnosti rozkol obyvatelstva, ale země samotná si dává záležet na vizáži bezpečné destinace pro západní turisty.“