Kissingerovo (†100) poslední varování: Co vzkázal Hamásu po brutálním teroru v Izraeli?

Tehdy Kissinger prohlašoval, že Hamás musí za zákeřný útok, při kterém přišlo o život více než 1 200 Izraelců, čelit nějakému trestu. „Samozřejmě je prvním instinktem snažit se o návrat míru, ale lidem, kteří vyhlásili boj a svými činy ukázali, že se nemohou smířit, se neustupuje,“ řekl.

V tomto rozhovoru také varoval, že krveprolití může do bojů zatáhnout zbytek arabského světa. „Konflikt na Středním východě hrozí eskalací a zapojením ostatních arabských zemí pod nátlakem jejich veřejného mínění,“ uvedl, přičemž připomínal napadení Izraele Egyptem a Sýrií v Jomkipurské válce v roce 1973.

Kissinger, který sloužil pod dvěma americkými prezidenty a byl v kruzích zahraniční politiky považován za velikána, nazval jak útok Hamásu, tak ruskou invazi na Ukrajinu „zásadním útokem na mezinárodní systém.“ Posteskl si také, že pro něj bylo bolestivé pozorovat, jak někteří lidé v Berlíně útok oslavovali.

Titán zahraniční politiky vlád Richarda Nixona a Geralda Forda podle vyjádření jeho konzultační firmy zemřel ve středu v noci ve svém domě v Connecticutu.  Přesto, že už překonal hranici sta let, krátce před smrtí se stále účastnil schůzek v Bílém domě, vydal knihu o stylech vůdcovství a vypovídal před senátní komisí o nukleární hrozbě představované Severní Koreou.  V červenci dokonce překvapivě navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

V sedmdesátých letech minulého století se podílel na několika epochu měnících událostech jakožto ministr zahraničních věcí ve vládě republikána Richarda Nixona a během svých let v diplomatické funkci byl vyzdvihován za svou brilanci a šířku zkušenosti.

Tento židovský uprchlík z Německa se zasadil o diplomatické otevření Číny, zlomové rozhovory se Sovětským svazem o kontrole zbraní, rozšíření styků mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy a Pařížské dohody se Severním Vietnamem. Jeho působení v roli primárního architekta zahraniční politiky Spojených států došlo ke svému konci s Nixonovou rezignací v roce 1974. Diplomatickým tahounem zůstal ovšem i pod Geraldem Fordem a své silné názory o dané problematice sdílel dál po zbytek života.

Zemřel diplomat a exministr zahraničí USA Kissinger (†100): „Válečný zločinec“ s Nobelovkou za mír

Se svou první ženou Ann Fleischerovou měl dvě děti, než se v roce 1964 rozvedli. O dest let později se oženil podruhé, když si vzal asistentku newyorkského guvernéra Nelsona Rockefellera Nancy Maginnesovou.

V roce 1973 získal spolu s Lê Ðức Thọem ze Severního Vietnamu Nobelovu cenu za mír. Šlo o jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí v historii této ceny. Udělena jim byla za jejich práci při mírových jednáních v Paříži, které měla zajistit stažení amerických vojsk, příměří a zachování jihovietnamské vlády. Dva členové komise Nobelových cen kvůli tomuto rozhodnutí rezignovali a Thọ cenu odmítl převzít, protože jejich práce podle něj v tu dobu ještě nepřinesla mír.

Když byl Kissinger v tomtéž roce jmenován ministrem zahraničí, jeho autorita v otázce zahraniční politiky se stala nezpochybnitelnou. Sílící konflikt mezi Araby a Izraelem ho pak vyslal na jeho první „kyvadlovou misi,“ formu velmi osobní a nátlakové diplomacie, kterou se proslavil. 32 dní cestoval tam a zpátky mezi Jeruzalémem a Damaškem, aby zajistil dlouhotrvající dohodu o uvolnění napětí mezi Izraelem a Sýrií v Izraelci okupovaných Golanských výšinách.

Ve snaze zmírnit sovětský vliv pak kontaktoval jejich největšího komunistického rivala Čínu a dvakrát tam odcestoval. Jedna z těchto cest byla tajná a měla za cíl setkání s tehdejším čínským premiérem Čou En-lajem. Výsledkem byl Nixonův historický summit v Pekingu s předsedou Mao Ce-tungem a následná formalizace vztahů mezi oběma zeměmi.

Heinz Alfred Kissinger se narodil v květnu 1923. S rodinou se v roce 1938, ještě před začátkem nacistického tažení za vyhlazením Židů, přestěhoval do Spojených států. Tam si poangličtil jméno na Henryho a v roce 1943 se stal americkým občanem. Rodina se usadila ve čtvrti Washington Heights na severozápadě Manhattanu a Henry začal navštěvovat veřejnou střední školu.

Za druhé světové války sloužil v americké armádě v Evropě a po jejím skončení nastoupil na stipendium na Harvard, kde získal v roce 1952 magisterský titul a o dva roky později doktorát. Následně tam 17 let učil. Ve vládě sloužil naposledy v roce 1977, ale udržoval si vztah s Georgem W. Bushem. Ten si Kissingera zvolil jako šéfa komise, která měla vyšetřit útoky z 11. září 2001, ale z této role Kissinger odstoupil, protože nechtěl odhalit jména klientů své konzultační firmy.