„Válečný zločinec ve službách diplomacie“: Co všechno měl Kissinger (†100) na svědomí?

„Kissinger působil jako ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost za prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, což mu umožnilo řídit válku ve Vietnamu a širší studenou válku se Sovětským svazem a uplatňovat přísně ‚realistický' přístup, který upřednostňoval zájmy USA a vnitropolitický úspěch před případnými zvěrstvy,“ shrnuje sweb Huffington Post.

„To první vedlo k patrně nejznámějšímu zločinu, kterého se Kissinger dopustil: tajné čtyřleté bombardovací kampani v Kambodži, při níž zahynulo nevýslovné množství civilistů, přestože se jednalo o neutrální zemi, s níž Spojené státy nebyly ve válečném stavu,“ připomíná web v nekrologu nazvaném Henry Kissinger, nejproslulejší válečný zločinec Ameriky, zemřel ve 100 letech.

Diktátoři proti komunismu

„Zatímco mnozí Kissingera oslavovali pro jeho genialitu a bohaté zkušenosti, jiní ho označovali za válečného zločince za jeho podporu protikomunistických diktatur, zejména v Latinské Americe. V posledních letech jeho cestování omezovaly snahy jiných států o jeho zatčení nebo výslechy týkající se zahraniční politiky USA v minulosti,“ uvádí egyptský deník Aš-Šark Al-Awsat. „Cena míru mu byla udělena v roce 1973 za ukončení americké účasti ve vietnamské válce, ale byla jednou z nejkontroverznějších vůbec. Dva členové Nobelova výboru kvůli výběru odstoupili, protože se objevily otázky ohledně tajného amerického bombardování Kambodže. Severovietnamský diplomat Le Duc Tho byl vybrán ke společnému převzetí ceny, ale odmítl ji.“

Protiválečné aktivistky Code Pink: "Kissinger je válečný zločinec" (2015). | Reuters

Mnozí američtí kongresmani měli podle CNN námitky proti tajnůstkářství prezidenta Richarda Nixona a jeho ministra zahraničí. „Lidskoprávní aktivisté napadali to, co považovali za Kissingerovo zanedbávání lidských práv v jiných zemích. Žádný problém nezkomplikoval Kissingerovo dědictví více než válka ve Vietnamu. Když Nixon v roce 1969 nastoupil do úřadu, poté, co slíbil ‚tajný plán‘ na ukončení války, bylo ve Vietnamu zabito zhruba 30 000 Američanů,“ připomíná CNN.

„Navzdory snahám přenést více bojové odpovědnosti na jihovietnamskou vládu přetrvávala americká angažovanost po celou dobu Nixonovy vlády - kritici obviňovali Nixona a Kissingera ze zbytečného rozšiřování války - a americké angažmá nakonec skončilo pádem Saigonu v roce 1975 a více než 58 000 ztracenými americkými životy,“ dodává CNN.

Volná ruka invazi

V letech 1969 až 1976 utvářel zahraniční politiku Richarda Nixona a poté Geralda Forda coby poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí. Těch osm let mělo za následek smrt tří až čtyř milionů lidí, odhaduje historik Greg Grandin z Yaleovy univerzity, autor biografie Kissingerův stín. „To zahrnuje ‚zločiny spáchané‘, jako v Kambodži a Chile a zločiny z nedbalosti,“ cituje ho magazín Rolling Stone v nekrologu nazvaném Henry Kissinger, válečný zločinec milovaný americkou vládnoucí třídou, konečně zemřel.

K těm opomenutím řadí Grandin momenty, kdy USA daly zelenou různým krveprolitím. Zmiňuje indonéskou invazi Východního Timoru – Portugalsko roku 1974 opustilo svou kolonii, indonéský diktátor tam poslal své vojsko, které území za cenu 100-180 tisíc životů ovládlo; nezávislost Východní Timor získal až roku 2002. Invazi Suharto zahájil den poté, co v Jakartě přijal prezidenta Forda s Kissingerem.

Podpora genocidy v Bangladéši

Podobně předtím prezident Nixon roku 1971 podporoval pákistánského diktátora, když se násilně – ba genocidou – snažil (marně) zabránit odtržení Bangladéše od Pákistánu. Kissinger tehdy ignoroval zprávu svých diplomatů z místa, která varuje před zvěrstvy a genocidou a odsuzuje americkou nečinnost. 

Naopak s Nixonem tajně vyzbrojovali Pákistán, skrze Írán a Jordánsko tam putovaly americké stíhačky. Sovětský svaz tehdy naopak zásoboval Indii, která rodící se Bangladéš podporovala.

Také Grandin uvádí, že Kissinger zahájil „americkou tradici využívání a následného opouštění Kurdů“, národa, který žije bez vlastního státu a ne zrovna šťastně v Iráku, Íránu a Turecku.

CIA a diktátor Pinochet

V rámci bránění vlivu komunistů USA za Nixonova a Kissingerova úřadování podpořily puče v Chile. Když byl roku 1970 demokraticky zvolen prezidentem socialista Salvador Allende, převrat podporovaný CIA se ještě nepodařil. Pučisté v rozpolcené zemi, za mnohamilionové podpory CIA, uspěli až o tři roky později; Allendeho zavraždili a moci se chopil generál Augusto Pinochet.

Letos v srpnu vládní archivy zveřejnily záznamy, kterak Kissinger cynicky komentoval první neúspěch pučistů: „Je to neschopná parta,“ stojí v záznamu jeho konverzace s Nixonem z října 1970. „Vyšli ze cviku,“ odtušil neméně cynicky prezident.

„Za následných 17 let vlády generála Augusta Pinocheta zmizelo nebo bylo zabito přes 3 000 lidí a nějakých 38 tisíc se stalo politickými vězni – většinu z nich mučili,“ konstatoval server NPR.

Zemřel diplomat a exministr zahraničí USA Kissinger (†100): „Válečný zločinec“ s Nobelovkou za mír

Magazín The International, který se otevřeně prezentuje jako levicový, marxistický, antikapitalistický či antiimperialistický, vypočítal oběti „některých z mnoha Kissingerových zločinů“ - tedy oběti sedmi historických tragédií, na něž měla jeho politika důležitý vliv. Dává to dohromady skoro až sedm milionů mrtvých.

„Bylo by nepřirozené a pravděpodobně by to znamenalo, že jsem toho moc nevykonal, kdyby neexistovaly i jiné názory, vyjadřované s jistou vehemencí,“ komentoval své kritiky Kissinger v pořadu Fareeda Zakarii.

Kissinger jako sexsymbol

Kissinger se stal v době výkonu vrcholných funkcí neočekávanou mediální hvězdou, píší americké deníky The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP). Magazín Rolling Stone dnes cituje z knihy investigativního reportéra Seymoura Hershe, podle něhož si vlivný diplomat Kissinger pouštěl novináře relativně blízko k tělu, čímž si kupoval vlídnější obraz v médiích.

„Kissinger přistupoval k tisku stejně, jako přistupoval k Nixonovi - potměšile a patolízalsky," píše v kritickém textu Rolling Stone.

„Ve svých vrcholných letech se v mainstreamových médiích těšil obrazu, který můžeme jen s malou rezervou označit za lichotivý. Když se ho jeden reportér zeptal, zda si přeje být oslovován ‚pane ministře' nebo ‚doktore Kissingere', odvětil, že ‚excelence bude stačit'," píše WP.

Navzdory jeho menšímu vzrůstu a brýlím byl některými v 70. letech vnímaný jako sexsymbol. Než se v roce 1974 oženil se svojí bývalou studentkou z Harvardské univerzity Nancy Maginnesovou, byl viděn v blízkosti řady žen, například herečky a modelky Candice Bergenové, hereček Shirley MacLainové, Jill St. Johnové nebo Marly Thomasové a několika dalších. Některé z nich popřely, že by s politikem měly milostný vztah, a jeho „blízký přítel" uvedl, že Kissingerovu persónu milovníka žen vytvořili novináři, napsala dnes bulvární list Daily Mirror.