Proč se vedení Hamásu skrývá v bohatém Kataru? Analytik pro Blesk: „Perfektní, bezpečný přístav“

„Říkáme, že už toho bylo dost,“ prohlásil v úterý katarský emír Tamim bin Hamad Sání během setkání Poradního shromáždění, legislativního orgánu země. „Izrael nemůže mít neomezené povolení k zabíjení,“ je přesvědčený emír, který minulý rok navštívil Prahu. Přijel na pozvání tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, řešili mimo jiné případné dodávky plynu do Česka.

Tento samý emír už několik let na území své země hostí vedení Hamásu. Když teroristé z radikálního hnutí rozpoutali 7. října rozsáhlý útok proti Izraeli, během kterého podle izraelských úřadů zemřelo 1400 lidí, šéf Hamásu Ismáíl Haníja celý úder sledoval z bezpečí katarské kanceláře.

„Perfektní přístav“ pro Hamás

Podle Krause není boj proti Izraeli pro malý emirát až tak důležitý. „Katar jako celá řada dalších zemí v oblasti Perského zálivu stojí primárně na straně Palestiny jako takové, tím nechci nutně říct Hamásu, protože nelze úplně tyhle dvě věci zaměňovat. Ale obecně stojí na straně Palestinců žijící v Gaze nebo jinde,“ popisuje Kraus, na jakou stranu lze Katar zařadit.

Boj proti Izraeli je ovšem důležitý pro Írán. Tak proč si Hamás pro svůj pobyt nevybral spíše tento stát? „Katar je země, která je arabská a která je sunnitská, což v případě Íránu je to přesný opak, Írán je převážně perský nebo rozhodně nearabský a šíitský. Vazby mezi Hamásem a Íránem jsou dlouhou dobu, řekněme, velice, velice problematické, nejenom právě z toho nábožensko-etnického důvodu,“ vysvětluje analytik, který působí jako zástupce vedoucího Katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Katar je tak jinými slovy Hamásu svým rozpoložením bližší. Etnicky, politicky, je bohatý a hostit špičky radikálního hnutí mu nevadí. Poskytuje „perfektní, bezpečný přístav“, jak říká Kraus. Dokonce podle něj Katar skrze různé charitativní a náboženské organizace Hamás a další palestinská uskupení podporuje. „Že by vysloveně katarský stát ze svých účtů posílal peníze na účty Hamásu, takhle to nefunguje, ale přes nějaké prostředníky a podobně tady k tomu dlouhodobě dochází,“ podotýká analytik.

Svou roli hraje také televize Al Džazíra. Ta má své hlavní sídlo v Kataru, emirát jí poskytuje finance a jede výraznou propalestinskou linii, což Hamásu hraje do karet. Propaganda je součástí každého konfliktu. Izrael už oznámil, že je připraven televizi zakázat, tento krok podle serveru The Jerusalem Post podporuje tajná služba Mosad. Izraelci tvrdí, že Al Džazíra „vysílala nepřátelům citlivé informace“.

Důležitý spojenec a dodavatel energií

Hamás se navíc nemusí obávat, že by západní země začaly Katar za jeho postoj k teroristům ve větší míře kritizovat. Emirát je jeden z nejdůležitějších dovozců energetických surovin na Západ. „Zároveň je ale Katar také docela důležitým spojencem Spojených států, v oblasti jeho území se nachází americké vojenské základny a je to spojenec, který je relativně stabilní navzdory tomu, že hostí vedoucí činitele Hamásu a takovým způsobem je podporuje,“ říká analytik.

„Američané jsou schopni nad tímhletím zamhouřit oko, protože vyhodnocují, že právě ať už energetické dodávky nebo možnost dislokovat vlastní vojenský personál na katarském území je něco, co pro ně představuje mnohem důležitější hodnotu než katarská nepřímá pomoc Hamásu, “ dodává Kraus.

Není tak náhodou, že americký ministr zahraničí Antony Blinken před několika dny po návštěvě Izraele zamířil zrovna do Kataru. Emirát se nechal slyšet, že chce být prostředníkem při vyjednávání mezi znepřátelenými stranami. Určité výsledky tato snaha má, za pomoci Kataru bylo dojednáno propuštění čtyř rukojmí, které držel Hamás. Snažil se o to i Egypt, ale neuspěl.

„Katar je schopen relativně dobře vycházet jak se Západem, tak s pomyslným východem, to znamená, je schopen zprostředkovat komunikaci přímo mezi Spojenými státy a právě třeba vedením Hamásu, což je specifická role Kataru (…), takovouhle možnost Egypt nemá,“ poznamenal Kraus.

Válka Izraele s Hamásem zobrazit celý online

12:00

2. 1. 2024

!

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

10:32

2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30

2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Zobrazit celý online