Volby v Polsku: Velký zájem voličů, dlouhé fronty i evakuace. A konzervativci zřejmě pozici obhájí

Parlamentní volby přitáhly nebývale vysoký počet lidí, hlasovat přišlo 72,9 procenta oprávněných voličů. Odpoledne odvolil šéf KO a bývalý polský premiér Donald Tusk nebo jeden z lídrů Nové levice Robert Biedroń, který se jako první známý politik v Polsku přihlásil k homosexualitě. Do volební místnosti přišel se svým partnerem.

S uzavřením volebních místností přicházejí i první odhady výsledků a zatím to vypadá, že z voleb nejlépe vyjde vládnoucí strana PiS, nicméně na většinu nedosáhne. To je šance pro proevropskou opozici, která má podle odhadů šanci sestavit vládu. Podle odhadů institutu Ipsos pro televizi TVN24 obsadí opoziční Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice ve 460členném Sejmu 248 křesel. Právu a spravedlnosti připadne 200 mandátů. Ultrapravicová Konfederace bude mít 12 poslanců.

Ve 3 místnostech byly nahlášeny bomby

Zda kvůli těmto incidentům nebude prodlouženo hlasování, ústřední volební komise zatím neuvedla. „V současné chvíli kontrolujeme tři volební místnosti. Bylo evakuováno 200 lidí,“ řekl Marczak a dodal, že nedaleko jedné z volebních místností se našel batoh.

Očekává se, že Právo a spravedlnost (PiS) volby vyhraje, není však jisté, zda se mu podaří dosáhnout v Sejmu na většinu potřebnou k sestavení vlády. Naděje na návrat k moci po osmi letech v opozici si dělá proevropská Občanská koalice, která by k vládní spolupráci přizvala Novou levici a středovou Třetí cestu.

PiS za osm let u moci získalo kontrolu nad klíčovými institucemi v zemi, včetně státních firem nebo veřejnoprávních a části soukromých médií. Evropská komise vede s vládou ve Varšavě už léta spory kvůli podkopávání principů právního státu, zejména porušování oddělení politiky od justice. Představitelé vládní strany se staví do role ochránců tradiční rodiny založené na křesťanských hodnotách a odmítají přiznat práva lidem z komunity LGBT+. Za jejich vlády ženy v Polsku prakticky přišly o šanci legálně podstoupit potrat, stát také přestal financovat umělé oplodnění metodou in vitro.

Drama v centru Varšavy: Na památník vylezl muž a hrozil, že se odpálí. Policie ho zadržela

Opoziční strany, které mají šanci vytvořit koalici, slibují, že mnoho kontroverzních opatření z doby působení PiS v případě příchodu k moci zruší. Svým právem veta jim to ovšem může zkomplikovat prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS.

Polsko má za sebou volební kampaň, v níž se strany a jejich kandidáti podle politologů soustřeďovali spíše na strašení lidí a napadání soupeřů než na program. PiS během ní obviňovalo předsedu Občanské koalice a někdejšího předsedu Evropské rady Donalda Tuska, že se proti současné vládě ve Varšavě spikl s Německem a Bruselem a snaží se ji odstavit od moci. Vládnoucí strana v době, kdy se Ukrajina, východní soused Polska, brání ruské agresi, také vystupuje jako jediný garant bezpečnosti země a lidem slibuje, že ji ochrání i před přílivem migrantů z krizových oblastí.

Migračních pravidel EU se týká jedna z otázek v referendu. Lidé mají odpovědět, zda „podporují přijetí tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky na základě systému nucené relokace vnucovaného evropskou byrokracií“. Kritici PiS upozorňují, že tato otázka je zavádějící a že cílem vlády je přitáhnout do volebních místností lidi, kteří by jí mohli odevzdat hlas. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů.

Hlasování skončílo v neděli ve 21:00 SELČ, vzápětí byly zveřejněny odhady výsledků. Sčítání hlasů pak potrvá možná až do úterka.

Poláci volí i v zahraničí včetně Prahy a Brna či Ostravě

V polských parlamentních volbách mohli Poláci svůj hlas odevzdat i na dvou místech v Praze a po jednom v Brně a Ostravě. Na polské ambasádě ve Valdštejnské ulici v Praze 1 byl o volby zájem, lidé čekali na ulici již před otevřením volební místnosti v 07:00 a zhruba do 9:30 jich dorazila asi stovka. 

V Praze mohli Poláci žijící v České republice a polští turisté s voličským průkazem svůj hlas odevzdat na ambasádě a také na polském konzulátu v Truhlářské ulici. Na Moravě mohli k urnám na konzulátech v Brně a Ostravě. Polská konzulka Katarzyna Rytko-Bednareková ČTK sdělila, že v Praze se k volbám zaregistrovalo 2460 voličů. Podle Českého statistického úřadu v Praze loni trvale žilo 3359 polských občanů. „Je třeba vzít v úvahu, že někteří lidé budou volit s voličským průkazem, hlavně turisté, kteří nemají povinnost se předem registrovat,“ dodala konzulka. Na Moravě se pak podle generální konzulky Polské republiky v Ostravě Izabelly Wołłejko-Chwastowiczové zaregistrovalo v Brně a Ostravě zhruba po 300 voličích.

V budově polské ambasády v Praze byl podle místopředsedy volební komise Dariusze Piotra Blaszczyka zájem o volby velký a na ulici již při otevření uren v 07:00 čekalo asi 15 lidí. Voliči musí u vchodu projít bezpečnostním rámem, zhruba za deset minut po 09:00 jich podle zpravodaje ČTK dorazilo nejméně deset. Před konzulátem v Truhlářské se pak kolem 12:00 vytvořila desítky metrů dlouhá fronta.