Král Nizozemska se omluvil za roli země v otroctví: Selhání a zločin proti lidskosti, uvedl

„V tento památný den žádám o odpuštění za jasné selhání tváří v tvář tomuto zločinu proti lidskosti,“ řekl Willem-Alexander v projevu, v němž bylo patrné jeho emoční pohnutí. Následně položil věnec na památník otroctví v amsterodamském parku.

Omluva nizozemského panovníka je součástí širšího procesu, při němž se Západ vyrovnává se svou koloniální minulostí. Výzkum zveřejněný minulý měsíc ukázal, že královi předkové vydělali na otroctví ekvivalent 545 milionů eur (13 miliard Kč).

Nizozemský král svým dnešním projevem následoval premiéra Marka Rutteho, který se koncem loňského roku omluvil za roli země v obchodu s otroky a otroctví. Odškodnění potomkům zotročených lidí však nenabídl.

Google nabízel hru Simulátor otroctví, teď čelí kritice. Aplikace umožňovala i mučení lidí

Nizozemsko hrálo důležitou roli v celosvětovém obchodě s otroky od 17. století až do zrušení otroctví ve 2. polovině 19. století. Jeho východoindická společnost provozovala lodě, s jejichž pomocí bylo podle odhadů za staletí odvezeno do otroctví na 600 000 lidí. Zotročení lidé byli násilím nuceni k práci v drsných a nelidských podmínkách na plantážích v zámořských nizozemských koloniích v Karibiku a Jižní Americe.

Otroctví v Surinamu a karibských koloniích bylo zrušeno v roce 1863, ale tehdejší dekret předpokládal přechodnou dobu deseti let, takže de facto pokračovalo do roku 1873. Aktivisté proto o dnešku hovoří jako o 150. výročí zákazu otroctví.