Zemřel italský expremiér Berlusconi (†86). Trpěl vzácnou formou leukémie

O Berlusconiho zdraví se intenzivně mluvilo od dubna, kdy lékaři poprvé přiznali, že se zakladatel a šéf pravicové strany Vzhůru, Itálie se potýká s chronickou leukémií. V předchozích letech ho limitovaly zejména problémy se srdcem – v roce 2016 postoupil operaci chlopně. V roce 2019 ho lékaři operovali kvůli neprůchodnosti střeva a rok později skončil v nemocnici po nákaze koronavirem.

Berlusconi drží rekord coby nejdéle sloužící poválečný premiér Itálie – vedl čtyři vlády, dohromady devět let (květen 1994 – leden 1995, červen 2001 – květen 2006, květen 2008 – listopad 2011). Řadu let byl šéfem pravicové strany Vzhůru, Itálie (1994 - 2009, opět od roku 2013); v letech 2009-2013 stál v čele strany Lid svobody, která na čas nahradila stranu Vzhůru, Itálie. Ta je nyní zase součástí vládní koalice premiérky Meloniové.

Berlusconiho (†86) stíhala jedna kauza za druhou: Večírky plné orgií i party s Topolánkem

Nechvalně proslul skandály, ať už se jedná o orgie, které údajně pořádal ještě coby premiér (a kam roku 2008 přijel i tehdejší český protějšek Mirek Topolánek), nebo soudy a obvinění, například za korupci svědků či za placený sex s nezletilou dívkou. Roku 2013 byl odsouzen za daňové podvody ke čtyřem letům odnětí svobody; jen kvůli věku nešel do vězení, místo toho musel vykonávat veřejně prospěšné práce v domově důchodců. Senát ho zároveň zbavil mandátu. Po šestiletém zákazu zastávat volené funkce se vrátil, jako by se nic nestalo.

Podpora Putina

Berlusconi patří k nejkontroverznějším italským politikům za poslední desetiletí. V září 2015 kupříkladu překvapil evropské partnery tím, že zavítal na Krymský poloostrov, který anektovalo Rusko. Komentáře návštěvu hodnotily jako expremiérův symbolický výraz podpory dlouholetému příteli, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Kritiku sklízel Berlusconi i svým postojem k současné ruské invazi na Ukrajinu. Z jeho strany Vzhůru Itálie zaznívaly opatrné hlasy ohledně vojenské pomoci Ukrajině a Berslusconi nedávno řekl, že kdyby byl premiérem, neusiloval by o setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Nikdy bych nešel mluvit se Zelenským, protože jsme svědky devastace jeho země a vraždění jejích vojáků a civilistů,“ řekl.

Tvrdil také, že kdyby Zelenskyj přestal útočit na dvě proruské separatistické republiky na Donbasu, k válce by nedošlo. „Chování tohoto pána hodnotím velmi, velmi negativně,“ pronesl. Už loni v září vyvolal rozruch, když prohlásil, že Putin byl k válce dotlačen „ruským lidem, svou stranou a svými ministry“ a reagoval na výzvy proruských separatistů. Mimo jiné také řekl, že Putin chtěl vládu v Kyjevě nahradit „vládou slušných lidí“. Zelenskyj letos v únoru na společné tiskové konferenci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která navštívila Kyjev, reagoval slovy: „Berlusconiho dům nebyl denně bombardován, na jeho dvorek nevjel jeho partner z Ruska v tanku, nezničil jeho blízké.“

Vladimir Putin uvítal Silvia Berlusconiho na okupovaném Krymu (2015). | kremlin.ru

Sexuální aféra bunga-bunga

Letos v únoru soud zprostil Berlusconiho obvinění, že podplácel svědky v případu sexuálních večírků známých jako bunga-bunga. V případu byly obviněny z křivého svědectví zhruba dvě desítky společnic, které podle obžaloby upravily své výpovědi ve prospěch bývalého premiéra. I je soud osvobodil.

Proces se týkal sexuálních večírků, které Berlusconi v dobách, kdy byl premiérem, pořádal ve své luxusní vile nedaleko Milána. Podle vyšetřovatelů se akcí účastnila i jedna nezletilá marocká tanečnice, která vystupovala pod přezdívkou Ruby. Berlusconi byl nepravomocně odsouzen v roce 2013 k sedmi letům vězení za zneužití pravomoci a organizaci prostituce dětí. V roce 2015 ho však nejvyšší soud pravomocně osvobodil. Případ přispěl k pádu Berlusconiho vlády v roce 2011.

Vedle politiky byl mediálním magnátem - průkopníkem soukromé televize v Itálii a majoritním akcionářem společnosti Mediaset, jež je nejsledovanější soukromou televizní skupinou v zemi. Tři dekády (1986–2017) také vlastnil přední fotbalový klub AC Milán. Všechny tyto majetky držel skrze rodinný holding Fininvest, jemuž předsedá jeho nejstarší dcera Marina Berlusconiová (56).

„Zítra budeme snít o dalších cílech, budeme vymýšlet další výzvy, budeme usilovat o další vítězství. Kéž by stály za to, abychom uskutečnili to, co je v nás dobré, silné a pravdivé, v nás všech, kteří jsme prožili toto dobrodružství a propletli své životy se snem zvaným Milán," vzdal mu na Twitteru hold legendární klub. „Děkujeme, pane prezidente, navždy s námi."

Silvio Berlusconi se narodil 29. září 1936 v Miláně, vyrůstal ve středostavovské rodině. Po absolvování práv na Milánské univerzitě v roce 1961 se živil příležitostnými pracemi (vystupoval též jako zpěvák v nočním klubu) a postupně budoval své podnikatelské impérium. V roce 1978 založil společnost Fininvest a těžiště jeho zájmu se přesunulo směrem k médiím. V roce 1980 stál u zrodu první celostátní komerční televize Canale 5 a do svého konglomerátu postupně přidával další stanice a vydavatelství. Kromě médií Berlusconi provozoval také pojišťovací či bankovní firmy.

V první polovině 90. let přesedlal z podnikání na politiku. I v ní ho čekala raketová kariéra. Se svou stranou Vzhůru, Itálie uspěl ve volbách v roce 1994 a stal se premiérem. Po sedmi měsících podal demisi, protože z jeho koalice vystoupila Liga severu. Druhé volby vyhrál v roce 2001 s koalicí Dům svobody. V dubnu 2005 sice musel vládu rozpustit, ale vzápětí sestavil kabinet nový. V jeho čele stál až do voleb o rok později, v nichž voliči Berlusconiho stranu poslali do opozice.

Na jaře 2008 se po vyhraných volbách vrátil zpět do čela vlády, kde vydržel až do listopadu 2011. Hlavní podíl na jeho tehdejším pádu měla neschopnost jeho kabinetu prosadit zásadní reformy zaměřené na snížení zadluženosti země. On sám nicméně označil své působení v čele vlády za velmi kladné a sám sebe za nejlepšího premiéra novodobé italské historie.

V roce 2008 strávil v Berlusconiho vile na Sardinii tehdejší český expremiér Mirek Topolánek soukromou dovolenou. Snímky, na nichž se objevil nahý, poprvé zveřejnil v červnu 2009 španělský deník El País.

Před loňskými prezidentskými volbami Berlusconiho koalice pravicových stran požádala, aby kandidoval na prezidenta, což odmítl. „Rozhodl jsem se udělat další krok na cestě k národní odpovědnosti a požádal jsem ty, kteří to navrhli, aby neuvedli mé jméno v nominaci na prezidenta republiky,“ prohlásil.

Berlusconi s leukémií volá z nemocnice: „Je to těžké, ale zvládnu to jako vždycky.“

Loni převzal skrze svou firmu Media for Europe (MFE) kontrolu nad společností ProSiebenSat.1 Media, která je největší soukromou televizní skupinou v Německu. Druhým největším akcionářem německé společnosti je skupina PPF, vlastněná rodinou zemřelého Petra Kellnera.

V roce 1965 se Berlusconi oženil s Carlou Dall'Ogliovou, s níž má dvě děti - Marinu a Piersilvia. Druhou politikovou manželkou byla v letech 1990-2010 herečka Veronika Larioová, se kterou měl tři děti, Barbaru, Eleonoru a Luigiho. Jeho poslední partnerkou byla o více než půlstoletí mladší Marta Fascinaová (33),  poslankyně za stranu Vzhůru, Itálie.