Takhle zatýkali mladíka (21) kvůli únikům přísně tajných dokumentů. V USA řeší dopady selhání
FBI zatkla Jacka Teixeiru (21), zaměstnance letecké složky národní gardy, v souvislosti s únikem desítek přísně tajných amerických dokumentů na internet. Byl obviněn z neoprávněného držení a předávání utajovaných informací, uvedla americká stanice CNN. Federální soudce rozhodl, že Teixeira zůstane i nadále ve vězení. Další slyšení se má konat příští středu, uvedla agentura AP. Dokumenty údajně odhalují citlivé podrobnosti, od vojenských slabin Ukrajiny až po informace o amerických spojencích.
Během krátkého jednání před soudem Teixeira promluvil pouze dvakrát. Na otázku, zda rozumí svému právu mlčet, odpověděl: „Ano“. Potvrdil také, že vyplnil speciální finanční prohlášení, které podle soudce prokazuje, že má nárok na zastupování veřejným obhájcem. Podle CNN byl do soudní síně přiveden s pouty na rukou, na sobě měl vězeňskou kombinézu. Slyšení ze zúčastnili i rodiče zadrženého muže.
Nejnovější únik informací z amerických zpravodajských služeb je příkladem velkého paradoxu špionáže: udržet tajemství znamená omezit jejich šíření. Ovšem potřeba ochrany před nebezpečím, jakým by mohl být další útok podobný tomu z 11. září 2001, znamená zároveň nutnost tyto informace sdílet, napsala agentura Reuters.
Vyvážení těchto dvou požadavků je klíčovým úkolem pro amerického prezidenta Joea Bidena. Jeho administrativa se snaží zabránit únikům informací a zároveň chránit bezpečnost USA. Navíc potřebuje uklidnit spojence obávající se vyzrazení a zajistit, aby se Spojenými státy nadále sdíleli své zpravodajské poznatky.
Rozpor mezi potřebou citlivé informace zároveň tajit i sdílet vyplul znovu na povrch poté, co FBI zatkla Jacka Teixeiru. Agentura Reuters prošla více než 50 dokumentů, ale jejich pravost nezávisle neověřila.
Bývalí oficiální činitelé uvedli, že toto narušení bezpečnosti pravděpodobně vyvolá zásadní příklon k omezení toku informací. To by ovšem mohlo bezpečnostním činitelům ztížit „propojování souvislostí“, a tedy odvrácení podobného nebezpečí, jakým byly útoky na New York a Washington v roce 2001.
Expert čeká prudkou reakci vlády
„Představa, že 21letý příslušník letectva má přístup k tomuhle všemu (k uniklým materiálům), ukazuje, že v době po 11. září, kdy jsme kladli důraz na sdílení informací, abychom si je mohli spojit, jsme informace sdíleli až příliš,“ řekl Michael Allen, někdejší vysoký představitel Národní bezpečnostní rady a bývalý člen Kongresu.
„(Americká vláda) bude v tomto případě reagovat přehnaně. Výrazně omezí distribuci podobných dokumentů a lidé, kteří je skutečně potřebují, k nim nebudou mít přístup,“ poznamenal s tím, že by při řešení volil spíš jemnou práci skalpelem než plošné amputace.
Ministerstvo spravedlnosti USA zatím neuvedlo, jakým obviněním bude Teixeira čelit; s největší pravděpodobností půjde o obvinění z trestného činu úmyslného zadržování a předávání informací o národní obraně.
Bílý dům ani ministerstvo obrany na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagovaly. Pentagon ve čtvrtek uvedl, že posuzuje a aktualizuje seznamy šíření utajovaných dokumentů.
Po útocích ozbrojenců z al-Káidy v roce 2001 usnadnily USA sdílení zpravodajských informací mezi vládními agenturami. Vyslovila se pro to zpráva vyšetřovací komise k 11. září, která zároveň vyčetla americkým bezpečnostním službám, že si nechávají informace pro sebe, místo aby je sdílely. To ovšem znamenalo, že utajované informace mohlo od té doby vidět mnohem více lidí.
Některé z dokumentů, které Teixeira údajně zveřejnil na internetu, byly pravděpodobně dostupné tisícům osob s bezpečnostními prověrkami jak ve Spojených státech, tak u spojeneckých vlád, přestože byly vysoce citlivé, uvedl jeden z amerických činitelů.
„Jednou z věcí, u nichž jsme se poučili z 11. září, je, že opravdu potřebujeme sdílet informace,“ řekl Michael Atkinson, bývalý generální inspektor zpravodajské služby USA. „Úniky informací mohou bohužel tento typ užitečného sdílení informací poškodit,“ dodal.
Aféra s Bradleym Manningem
Vláda se rozhodla pro zpřísnění přístupu k informacím v roce 2013, poté co se na internetové stránce Wikileaks objevilo téměř 750 000 utajovaných i neutajovaných amerických diplomatických a vojenských dokumentů. Za jejich zveřejněním stála Chelsea Manningová, v době úniku analytik americké armádní rozvědky Bradley Manning. Případ zůstává největším známým únikem citlivých materiálů americké vlády.
V reakci na to vláda Baracka Obamy zavedla Program vnitřních hrozeb, který žádal, aby americké agentury zlepšily ochranná opatření proti neoprávněnému vyzrazení informací, včetně rutinního monitorování a auditu utajovaných počítačových sítí.
Ačkoli tyto změny mohly zajistit dodatečnou míru ochrany, analytici tvrdí, že vládní bezpečnostní programy jsou navržené tak, aby zabránily únikům informací ze strany osob motivovaných ideologií nebo touhou po finanční odměně. Nepodchytávají ale jiné motivy – například zveřejňování utajovaných informací osobami, které jen chtějí udělat dojem na ostatní.
Nový druh fenoménu
Jacka Teixeiru poprvé identifikoval deník The New York Times, který ho popsal jako vůdce uzavřené internetové chatovací skupiny, kde sdílel tajné dokumenty s asi 20 až 30 převážně mladšími lidmi; ti se bavili převážně o videohrách, své lásce ke zbraním a občas sdíleli rasistické memy.
Podle Stevena Aftergooda, odborníka na vládní tajemství USA z Federace amerických vědců, hledal Program vnitřních hrozeb dalšího Bradleyho Manninga.
„Ale tenhle poslední únik nemá na svědomí Bradley Manning. Jde o nový fenomén, kdy se odhalený předvádí před svými přáteli. Nebo jde o vzdor vůči bezpečnostním protokolům, který nemá jiný identifikovatelný účel než si užít svou chvilku slávy,“ dodal odborník.
Pokud by tzv. "demokratické státy" měly být opravdu demokratické, tak by žádné utajování před svými občany nemělo existovat. Jenže, všechny ty tzv. "demokracie" jsou vlastně velmi antidemokratické, protože v nich nevládnou žádní lidmi zvolení zustupitelé, nýbrž mafie všeho druhu ovládající bankovní a průmyslově-zemědělský sektor, či-li tímto v podstatě celou společnost. Prostý občan je v tomto systému absolutně nevýznamný, je s ním manipulováno podle potřeb jednotlivých mafií a nemá žádný jiný význam než zajištění hmotných statků potřebných pro udržování funkčnosti mafiánského prostředí. To, že sem tam nějaké "tajné" informace uniknou, nemá v podstatě žádný význam, protože státní mafie má dost síly a prostředků uniklé informace v takových to případech znevěrohodnit a vše zamést pod koberec.