Obsese jménem AR-15: Symbol pravice i zbraň masových vrahů. Puška naposledy řádila v Louisville

Brzy se stala základní zbraní amerických pěšáků ve válce ve Vietnamu, a to pod označením M16. Kontrakt na výrobu tehdy dostala firma Colt, jež odkoupila patent od původního výrobce.

Dlouho si však zbrojovky nepředstavovaly, že by vojenské zbrani přišli na chuť civilisté. Nezdála se vhodná pro lov - maso potrhá; pro sebeobranu je zbytečně silná. Většina fandů zbraní ji odmítala jako „černou zbraň“, která se vymyká tradičnímu designu pušek s dřevenou pažbou.

Na veletrzích zbraní se tyto modely krčily někde vzadu, v komunitě střelců a fanoušků zbraní byly takřka tabu - včetně Národní střelecké asociace (NRA), velké neziskovky s ohromnou lobbistickou silou. „Členové NRA chodili kolem našeho stánku a ukazovali nám prostředníky,“ vzpomíná Randy Luth, zakladatel malé zbrojovky DPMS, která jako jedna z prvních variantu AR-15 prodávala lidem.

Dnes je to nejprodávanější střelná zbraň na americkém trhu a vyrábí ji pod různými názvy takřka každá zbrojovka, patent Coltu totiž vypršel roku 1977. Mainstreamem a ikonou se ale stala až o čtvrt století později. Velkým impulsem tomu byly teroristické útoky 11. září 2001 na Dvojčata a další americké cíle - a pak následná „válka s terorem“ v Afghánistánu a o dva roky později invaze do Iráku. Média byla plná vojáků s M16 a od nich odvozenými karabinami M4. „Lepší nezamýšlenou reklamní kampaň v dějinách nenajdete,“ říká Doug Painter, někdejší předseda Národní nadace sportovní střelby (NSSF).

K takovým se civilista dostat nemohl, ovšem AR-15 vypadá stejně jako M16 - a skoro stejně se z ní střílí. Hlavním rozdílem je, že civilisté smějí mít jen poloautomat - zbraň je samonabíjecí, ale pro každou ránu musí stisknout spoušť, dávkami smí střílet jen bezpečnostní složky.

Karabina M4-A1 ve službách Armády Spojených států. | Pentagon

Od roku 1994 platil federální zákaz útočných pušek pro civilní využití. Roku 2004 ale vypršel a zákonodárci ho už neprodloužili. Od toho momentu je AR-15 na vzestupu. Napřed na ní vydělávaly menší firmy, ovšem brzy se přidali renomovaní výrobci: Smith & Wesson, Sig Sauer, Ruger (a vyrábí ji i několik menších firem v Česku)… Zčásti důsledek, zčásti příčina: V komunitě střelců přestala být puška vojenského typu outsiderem, vzali ji na milost; deset let po pádu Dvojčat už byla na veletrzích hlavní hvězdou a zbrojovkám přinášela vysoké zisky.

Šokující video z masakru na škole: Policisté se štíty se krčili na chodbě, střelec zabíjel děti

A pak přišel 14. prosinec 2012. Adam Lanza (†20) ve vesnici Sandy Hook ve státě Connecticut nakráčel do své někdejší základní školy a zastřelil 20 šesti- a sedmiletých dětí a šest zaměstnanců. A to puškou XM-15, tedy variantou AR-15 od firmy Bushmaster.

Některé obchody přestaly AR-15 prodávat. Vývojáři akčních videoher přestali spolupracovat se zbrojovkami, od nichž dosud využívali detailní data pro maximální realističnost. Vláda prezidenta Baracka Obamy ihned volala po zpřísnění zákonů o zbraních, avšak nenašla kompromis s vlivnou NRA.

Dcerka (†6) mu zemřela při masakru ve škole. Američan bojující proti násilí spáchal sebevraždu

Naopak debaty o omezení, ba vidina zákazu ještě posílila poptávku po AR-15; mnohde se vyprodala, byť ceny rostly. Za roky 2012 a 2013 se vyrobilo nejméně 3,2 milionu kusů, víc než za celou předchozí dekádu. „Kupovali ji lidé, kteří o tom dosud neuvažovali,“ popsal pro Washington Post Grover Norquist, jenž dříve byl ve vedení NRA. „Zvedali tím prostředník levicové vládě.“

V ten moment se právo na ozbrojení stalo klíčovým tématem konzervativních Republikánů. „AR-15 se stala politickým symbolem,“ říká David Keene, tehdejší předseda NRA, předtím dlouholetý předseda Americké konzervativní unie, nejstarší pravicové lobbistické skupiny.

Zbraň jako náboženská relikvie

Podle dalšího vysokého činitele NRA Joshuy Powella se tento svaz silně začal identifikovat s AR-15 i z praktických důvodů. Organizaci ubývalo členů, ale fandové útočné pušky byli loajální. „Tvrdé jádro fanoušků AR-15 byli srdcem a duší NRA,“ popisuje Powell.

Jiné členy NRA naopak tento příklon odrazoval. „O AR-15 se mluvilo, jako by šlo o nějakou náboženskou relikvii,“ vzpomíná John Goodwin, který koncem nultých let pracoval jako lobbista svazu, nyní je členem skupiny 97Percent, jež sdružuje střelce i nestřelce a prosazuje bezpečnost zbraní.

V minulém desetiletí četní pravičáci začali (kde to zákon povoluje) nosit své AR-15 jako symbol - jen tak na ulici, ale také na demonstrace. Nejen na ty za svobodu ozbrojování, ale i třeba na pochody krajní pravice nebo roku 2020 během protestů proti covidovým omezením.

V kampaních se s AR-15 začalo prezentovat víc politiků/kandidátů; a nejen Republikáni jako vlivná trumpistka Marjorie Taylor-Greeneová. I třeba armádní veterán z Afghánistánu Jason Kander, když se ucházel o senátorské křeslo za Missouri, natočil klip, jak umí složit AR-15 poslepu do 25 sekund.

Další boom přišel v roce 2016, když se o Bílý dům ve vyhroceném klání ucházeli Donald Trump a Hillary Clintonová. Ten rok se poprvé vyrobily víc než dva miliony AR-15 - o dvě třetiny víc než minulý rok.

Na Valentýna 2018 došlo k dalšímu masakru: 19letý Nikolas Cruzna střední škole v miamském předměstí Parkland zavraždil 17 lidí, z většiny nezletilých studentů. Opět se rozhořely debaty a demonstrace pro i proti omezení útočných pušek. Některé obchodní řetězce zvažovaly jejich stažení, ale hrozba celkového bojkotu od členů NRA je zpravidla odradila. A obavy ze zákazu opět podpořily prodeje.

Trumpův zákaz AR-15

Tehdy se ideou zákazu útočných pušek zaobíral i prezident Donald Trump. „Nevím, jak někdo může AR-15 potřebovat,“ vyjádřil se prý svým poradcům, jak řekl důvěrný zdroj Washington Postu. „Voličská základna vás roznese,“ rozmluvili mu to.

Následovaly loňské masakry v Uvalde, Buffalu, Highland Parku, všechny s variantou AR-15… Nový prezident Joe Biden začal na omezení silných zbraní tlačit. Loni dolní komora Kongresu - Sněmovna reprezentantů - odhlasovala nový zákaz, docela těsně: 217 kongresmanů pro, 213 Republikánů proti, víceméně podle stranických linií. Bidenova partaj měla většinu i v Senátu, dopředu však bylo jasné, že ho republikánská menšina zablokuje procedurou zvanou filibuster.

Někteří republikánští kongresmani zatím chodí do sněmovny i do médií ozdobeni odznáčkem AR-15 - a to i záhy po nashvilleském masakru.

Pouhých 32 sekund poté, co 4. srpna 2019 začal Connor Betts střílet na ulici v Daytonu do lidí, ho zlikvidovali policisté. Za tu dobu však stačil z pušky AR-15 vypálit 41 kulek a 26 lidí, z nichž devět zabil, píše Washington Post. Zásobník měl na sto ran; nebýt rychlého zásahu, s každou vteřinou navíc mohl zabít dalšího člověka.

Téhož roku střelec v kalifornském Poway vpadl do synagogy s AR-15 a zásobníky na deset ran. Prvním zabil jednoho člověka a tři zranil, při přebíjení zpanikařil a uprchl. „Ta chvíle přebíjení, to byl klíčový moment oné události,“ řekla pro Washington Post Katherine Schweitová, jež v FBI měla na starosti právě takové zásahy. „Je to rozdíl mezi několika raněnými či mrtvými a několika desítkami.“ Potvrzují to i statistiky masových vražd v USA.

Deset kulek stačí?

Omezování prodeje zbraní či aspoň pušek jako AR-15 je politicky neprůchodné, jistým kompromisem může být aspoň omezování zásobníků. Typické jsou u těchto zbraní takové na třicet kulek; dřívější federální zákaz stanovil limit na deset, ale již neplatí. Většina států USA to nyní neřeší; v minulém roce ale zákonodárci čtyř z nich uzákonili omezení, většinou na deset kulek.

Washington Post nabízí srovnání: Desetiranný zásobník lze vystřílet za méně než tři vteřiny, vyměnit ho pak trvá kolem osmi vteřin. Zásobník se sto kulkami se vyprázdní klidně za 26 vteřin, což odpovídá třem desetiranným včetně dvojího přebití.

Jenže tyto státní zákony možná narazí na ústavní soud - možná dojde k závěru, že právo nosit zbraň dané druhým dodatkem znamená i právo na jakýkoli zásobník.

Střelci tvrdí, že zločinci zákonné omezení respektovat nebudou, což by vzorné ozbrojené občany postavilo do nevýhody. „Jak se mám bránit, když nemám dost nábojů?“ argumentuje Paul Lewis z Marylandu, jenž chodí na střelnici trénovat každý týden. A pálit z menších zásobníků není taková zábava. „Větší vám šetří palce,“ dodal pro Washington Post.

Podle průzkumu pro Washington Post má střelnou zbraň 31 % dospělých Američanů, každý pátý z nich má alespoň jednu pušku typu AR-15 - to dělá asi 16 milionů takových ozbrojenců, tedy ji vlastní každý dvacátý obyvatel USA. Podle údajů z branže je v USA asi dvacet milionů těchto zbraní.

Daleko častěji jde o muže (81 %; u ostatních zbraní je poměr 60:40). Častěji jde o bělochy mezi 40 až 65 lety, spíše volí Republikány a bydlí v převážně republikánských státech. V průzkumu třetina uvedla, že důvodem je ochránit sebe, svůj domov a rodinu;

Pro zábavu, lov i „prostě proto“

15 % hovořila o zábavě a sportu, stejné procento o střelbě na terč; 12 % majitelů AR-15 ji má pro lov (třebže tento kalibr maso značně potrhá)  a rovněž takový podíl se vyjádřil ve smyslu „prostě proto, že na to mám právo“ dané druhým ústavním dodatkem.

S rozmachem AR-15 a podobných zbraní v obecné populaci se naopak cítí v nevýhodě policisté. Dříve běžné hlídky častěji spoléhaly na těžce vyzbrojené zásahové jednotky SWAT (zkr. special weapons and tactics - zvláštní zbraně a taktika). Stále víc obyčejných policistů však už také fasuje tzv. dlouhé zbraně. „Je to nyní legitimní argument, že se musíme pustit do závodů ve zbrojení, když jsme v nevýhodě,“ kritizuje přístup Pete Kraska, který o policii přednáší na Východokentucké univerzitě. Pro americké policisty se tak AR-15 stala jak nadějí, tak noční můrou.