Nadávky jsou si v různých jazycích podobné, zjistila studie. Co je spojuje?

„Předpokládá se, že nadávková slova obsahují zvuky obzvláště vhodné pro jejich účel, usnadňují vyjádření emocí a postojů. Zatím tu ale nebylo systematické zkoumání fonetických vzorců ve vulgarismech,“ vysvětlují autoři studie, která tento nedostatek napravuje. Shiri Lev-Ari a Ryan McKay z katedry psychologie Londýnské univerzity ji publikovali v magazínu Psychonomic Bulletin & Review.

„Zvukový symbolismus může usnadňovat vyjadřování pocitů, postojů či vzrušení. Lidé i zvířata při znepokojení produkují ostré, drsné zvuky, zato v klidném a spokojeném stavu zvuky jemné,“ popisují vědci. Vezměte si takové kočičí předení a mňoukání versus kvílení či vřískání…

Dřívější badatelé už ukázali, že v anglických nadávkách se moc často nevyskytují měkké - tzv. aproximantní souhlásky: třeba L, J, W (jako v angl. war či polosamohláska U v českém mouka) nebo též jemné anglické R (naopak české R je poměrně ryčné, pročež s jeho pomocí nadáváme docela často).

Totéž nynější studie potvrdila u nadávek hebrejských, maďarských, ruských, korejských a hindských. „Je možné, že si lidé pojí takové zvuky s klidem, a tak je vnímají coby nevhodné pro vyjadřování bolesti či frustrace,“ uvedl pro CNN McKay. „Nadávky jsou mocné, používají se k důrazu, k šoku, ba pro zvládání bolesti. Dává smysl, že se nadávající lidé budou vyhýbat plynulejším souhláskám, které se spíš hodí k melodičtějším slovům, než jsou úsečné kletby,“ dodali badatelé.

Falešné sprosťárny

V další fázi výzkumu si pak badatelé vymýšleli páry podobných slov, každé buď obsahovalo aproximantu, nebo ne. Arabové, Číňané, Finové, Francouzi, Němci a Španělé si pak tyto nesmysly poslechli v domnění, že jde o skutečná slova v cizích jazycích, a měli říci, která jim zní jako nadávka. Dvakrát častěji účastníci studie vyhodnotili, že v daném páru pseudoslov je nadávkou to bez aproximanty.

Tuto logiku pak autoři studie našli ještě v dalším fenoménu. Když chce Čech nadávat nesprostě, třeba před dětmi, řekne například „do Prčic,“ „do prkýnka,“ „do háje“, „kurník“… Tedy první slabika shodná se sprosťárnou, pak ale slovo pokračuje jinak. V angličtině to mají podobné, říká se tomu „minced oaths“ - „semleté klení“, dalo by se přeložit. Prostě také používají skutečná či smyšlená slova připomínající nadávky. Místo „fucking“ třeba „frigging“, „darn“ místo „damn“.

Premium

Moderátorka Zuzana Slavíková z Nejslabší, máte padáka: Na nadávky jsem měla poradce!

Ale takové alternativy už daleko častěji obsahují aproximantní souhlásky. „Lidé mají tendenci přidávat tyto zvuky do nadávek, když je chtějí zjemnit pro slušnou společnost,“ uvedli autoři. Intuitivně to někdy dělají i spisovatelé či scenáristé, když si vymýšlejí nadávky, které by šlo odvysílat. „Fierfek”, „grozit” a „frak” jsou vulgarismy ze sci-fi světů Hvězdných válek, Star Treku a Battlestar Galactica. Všechny jsou úsečné a zvučné, ale obsahují jemné anglické R.