Turecký prezident přijel za Putinem do Ruska. Chce otevřít „odlišnou kapitolu“ vztahů
Ruský prezident Vladimir Putin doufá v podpis dohody s Tureckem, která by posílila ekonomickou spolupráci obou zemí. Oznámil to před jednáním v ruské Soči svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, píše agentura AFP. Erdogan chce s Putinem začít novou kapitolu turecko-ruských vztahů, zejména v souvislosti se Sýrií.
„Doufám, že dnes odpoledne podepíšeme memorandum o posílení vzájemných ekonomických a obchodních vztahů,“ řekl Putin Erdoganovi na úvod setkání, které vysílaly turecké a ruské televizní stanice.
Rusko a Turecko si hledají vzájemnou cestu
Předchozí politická a ekonomická jednání delegací z Moskvy a Ankary byla podle Erdogana značně produktivní. Setkání s Putinem v Soči podle Erdogana „může otevřít úplně odlišnou kapitolu“ ve vzájemných vztazích.
Tématem dnešní schůze je kromě ekonomických vztahů podle dřívějších vyjádření Moskvy a Ankary také konflikt v Sýrii a na Ukrajině či zajištění plavby lodí z ukrajinských černomořských přístavů směrem k Bosporské úžině.
„Díky vašemu přímému zapojení a záštitě OSN se problémy ohledně dodávek ukrajinského obilí vyřešily. Vývoz už začal, za což vám děkuji,“ řekl Putin. První loď z ukrajinského přístavu vyplula v pondělí, další tři ji následovaly dnes. Poděkování se Erdoganovi od jeho ruského protějšku dostalo i za dodávky ruského plynu do jižní a jihovýchodní Evropy skrze plynovod Turkstream. „Evropští partneři by měli být Turecku vděční za zajištění nepřerušovaných dodávek ruského plynu,“ řekl Putin.
Vše ale může padnout kvůli Ukrajině a Sýrii
Oba státníci se už v červenci potkali v íránské metropoli Teherán, kde jednali rovněž s íránskými představiteli. Delegace diskutovaly mimo jiné o možném mírovém řešení situace v Sýrii. Zatímco Moskva a Teherán podporují syrský režim prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan zároveň podle agentury AFP už delší dobu hrozí zahájením nové ofenzívy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům.
Na opačných stranách stojí Turecko a Rusko i v konfliktu na Ukrajině, který Moskva vyvolala letos 24. února. Turecko je členskou zemí Severoatlantické aliance, jejíž země proti ruské agresi politicky, vojensky i hospodářsky podporují Kyjev.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů. Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července. Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii. Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela. Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář. Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu. Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU. Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
