Turecký prezident přijel za Putinem do Ruska. Chce otevřít „odlišnou kapitolu“ vztahů
Ruský prezident Vladimir Putin doufá v podpis dohody s Tureckem, která by posílila ekonomickou spolupráci obou zemí. Oznámil to před jednáním v ruské Soči svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, píše agentura AFP. Erdogan chce s Putinem začít novou kapitolu turecko-ruských vztahů, zejména v souvislosti se Sýrií.
„Doufám, že dnes odpoledne podepíšeme memorandum o posílení vzájemných ekonomických a obchodních vztahů,“ řekl Putin Erdoganovi na úvod setkání, které vysílaly turecké a ruské televizní stanice.
Rusko a Turecko si hledají vzájemnou cestu
Předchozí politická a ekonomická jednání delegací z Moskvy a Ankary byla podle Erdogana značně produktivní. Setkání s Putinem v Soči podle Erdogana „může otevřít úplně odlišnou kapitolu“ ve vzájemných vztazích.
Tématem dnešní schůze je kromě ekonomických vztahů podle dřívějších vyjádření Moskvy a Ankary také konflikt v Sýrii a na Ukrajině či zajištění plavby lodí z ukrajinských černomořských přístavů směrem k Bosporské úžině.
„Díky vašemu přímému zapojení a záštitě OSN se problémy ohledně dodávek ukrajinského obilí vyřešily. Vývoz už začal, za což vám děkuji,“ řekl Putin. První loď z ukrajinského přístavu vyplula v pondělí, další tři ji následovaly dnes. Poděkování se Erdoganovi od jeho ruského protějšku dostalo i za dodávky ruského plynu do jižní a jihovýchodní Evropy skrze plynovod Turkstream. „Evropští partneři by měli být Turecku vděční za zajištění nepřerušovaných dodávek ruského plynu,“ řekl Putin.
Vše ale může padnout kvůli Ukrajině a Sýrii
Oba státníci se už v červenci potkali v íránské metropoli Teherán, kde jednali rovněž s íránskými představiteli. Delegace diskutovaly mimo jiné o možném mírovém řešení situace v Sýrii. Zatímco Moskva a Teherán podporují syrský režim prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan zároveň podle agentury AFP už delší dobu hrozí zahájením nové ofenzívy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům.
Na opačných stranách stojí Turecko a Rusko i v konfliktu na Ukrajině, který Moskva vyvolala letos 24. února. Turecko je členskou zemí Severoatlantické aliance, jejíž země proti ruské agresi politicky, vojensky i hospodářsky podporují Kyjev.
Neidentifikované drony byly údajně spatřeny v Dánsku, Litvě a Finsku. Informuje o tom Kyiv Independent. K incidentům dochází v době, kdy ruské drony a vojenská letadla stále častěji vstupují do vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo zvýšenou pohotovost a připravenost v celé alianci. Izraelský systém protivzdušné obrany Patriot je na Ukrajině v provozu již měsíc, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev očekává, že do konce listopadu obdrží další dva systémy protivzdušné obrany. Informuje o tom BBC. Zelenskyj také oznámil, že Ukrajina plánuje vyslat poradní skupinu do několika zemí, aby bojovala proti ruským dronům. Nejmenoval země, kterým bude Kyjev radit, ale upřesnil, že zástupci některých zemí absolvují tento výcvik na Ukrajině. Ukrajinská delegace navštíví Spojené státy koncem září nebo v říjnu, aby s nimi jednala o vojenské a finanční pomoci. Valné shromáždění Mezinárodního paralympijského výboru plně obnovilo status paralympijských výborů Ruska a Běloruska. Omezení pro výbory obou zemí byla zavedena kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Ukrajina reagovala na rozhodnutí Mezinárodního paralympijského výboru s rozhořčením. Informuje o tom BBC. Ukrajinský ministr sportu Matvej Bednyj prohlásil, že ti, kdo pro toto rozhodnutí hlasovali na Valném shromáždění IPC v Soulu, zradili „své svědomí a olympijské hodnoty“. Poznamenal však, že rozhodnutí o tom, které země se zúčastní šesti sportů v programu zimních paralympijských her, činí mezinárodní sportovní federace, které zatím zákaz pro ruské a běloruské sportovce nezrušily. „Postoj hostitelské země a organizačního výboru je klíčový a na této otázce již úzce spolupracujeme,“ řekl Bedný. Dodal, že rozhodnutí Ukrajiny o účasti na hrách padne později.
