Nevolnost a halucinace: Turisty v Paříži postihuje neznámý syndrom. Co ho způsobuje?

Co přesně je pařížský syndrom? Kdo jím nejčastěji bývá ovlivněn a proč? Ačkoliv není uveden v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch, pařížský syndrom je mnohými odborníky uznáván jako skutečný, i když vzácný jev. Podle profesora sociologie na univerzitě v Jižní Karolíně Mathieua Deflema je pařížský syndrom „nejčastěji mezi japonskými“ turisty. Proč jsou tedy Japonci tak náchylní?

„Je to kultura, která měla historicky zcela odlišný systém víry a vývojovou trajektorii než místa v Evropě,“ řekl pro Live Science Rodanthi Tzanelli, profesor kulturní sociologie na University of Leeds. Tyto kulturní rozdíly, stejně jako pravděpodobně nenaplněná romantická očekávání, mohou vysvětlit, proč jsou japonští návštěvníci vystaveni zvýšenému riziku pařížského syndromu. Pařízský syndrom by měl být považován za extrémní formu kulturního šoku, řekl Deflem.

Kulturní šok může ve zvláště závažných případech vést k tomu, že se lidé budou cítit dezorientovaní, depresivní, podráždění a fyzicky nemocní. „Kulturní šok je nemoc vyplývající ze ztráty smyslu, ke které dochází, když se lidé z jedné symbolické reality ocitnou ponořeni do jiné,“ napsala Rachel Irwinová, výzkumnice na Lund University ve Švédsku. Jinými slovy, lidé mohou být zmateni – někdy do značné míry –, když jsou obklopeni symboly, které se liší od těch, se kterými by se obvykle setkali.

Na Islandu znovu vybuchla sopka: Fagradalsfjall chrlí žhavou lávu

Příznaky spojené s kulturním šokem jsou podobné těm, které zažívají ti, co pociťují úzkost. Podle Calm Clinic, webové stránky zaměřené na duševní zdraví, když někdo zažívá úzkost, do žaludku se vyšlou signály, které „souvisejí s reakcí na boj nebo útěk“. Výsledkem je, že „signály mění způsob, jakým žaludek a střeva zpracovávají a tráví potravu, což způsobuje nevolnost“. Ve zvláště extrémních případech úzkosti – jako u kulturního šoku – může tato nevolnost vést ke zvracení, dezorientaci a řadě dalších fyzických reakcí.

Konfrontace je ostrá

Zatímco každý zažívá kulturní šok „v té či oné formě, když navštíví nové místo“, někteří lidé jej podle Deflema pociťují výraznějším a niternějším způsobem, když je jim prezentována kultura, která je „neočekávaná nebo odlišná“. Pokud jde konkrétně o pařížský syndrom, „účinkuje řada faktorů,“ řekl Deflem. „Bude to kombinace očekávání od japonské kultury a reality Paříže.“

V populární kultuře je navíc „Paříž prezentována způsoby, které neodrážejí realitu města. Obzvláště ne v současnosti, kdy Paříž už nepřipomíná starou Francii,“ řekl Deflem. Zdůrazňuje, že „například Japonsko má velmi spořádanou a zdvořilou kulturu, zatímco Pařížané se mohou někdy provinit tím, že se na lidi – dokonce i na nepařížské Francouze – dívají svrchu, což je v japonské kultuře k vidění jen zřídka. Konfrontace je ostrá.“

Zamíří do Česka „twitterový“ miliardář? Biden navrhl Bijana Sabeta na post velvyslance

Podle Deflema mohou tyto „velmi jemné rozdíly“ týkající se kulturních norem nebo společenských očekávání způsobit zmatek, protože „to ztěžuje orientaci ve společnosti“. Taková nedorozumění mohou být pro turisty obtížná, protože je těžké poznat, kdy je ve hře nějaká zvláštní hodnota, kdy se omluvit, kdy nepoložit otázku atd.

Mohli by ale podobné pocity zažívat i návštěvníci jiných měst? Mohl by někdo vykazovat příznaky podobné těm, které jsou spojeny s pařížským syndromem v jiných historických městech, jako je Vídeň, New York nebo Peking?

Tzanelli si myslí, že pařížský syndrom nemusí být specifický pro francouzské hlavní město. Spíše to považuje za „velmi složitý fenomén, který má co do činění se zklamáním, dokonce zoufalstvím, z toho, jak realita neodpovídá našim romantickým očekáváním“.