Švédsko a Finsko na cestě do NATO: Přístupové protokoly podepíšou už v úterý

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl dnes na závěr summitu NATO její generální tajemník Jens Stoltenberg.

Přístupové protokoly poté musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO.

Summit NATO v reakci na ruský postup na Ukrajině přijal novou strategickou koncepci, rozhodl o posílení východního křídla a pokračující podpoře Kyjeva, ale také právě o pozvání Švédska a Finska do aliance.

Ženy lídrů a dva první muži na summitu NATO: Výlet s královnou na zámek i koncert Ukrajinců

„Aliance nemůže podceňovat hrozby, které kolem ní jsou, musí je pojmenovat a státy aliance na ně musí adekvátně reagovat,“ uvedl český premiér Petr Fiala (ODS) o nové koncepci, označující Rusko za hlavní hrozbu.

„NATO se bude intenzivněji snažit zadržovat Rusko, nedovolí mu další agresivní kroky. Projevuje se to i posilováním východního křídla NATO a nakonec i tím, že aliance bude zahrnovat i Švédsko a Finsko,“ poznamenal Fiala.

„O Rusku už víme, definujeme ho jako hrozbu a budeme adekvátně reagovat všemi prostředky. Důležité je také ujištění, že státy aliance budou bránit každý centimetr svého území společně,“ zdůraznil. Právě ruská invaze na Ukrajinu změnila přístup obou skandinávských zemí, které namísto zachování neutrality vybraly vstup do NATO.

Švédsko pošle na Ukrajinu protitankové zbraně

Švédsko se přitom dál zapojuje i do pomoci Ukrajině - dodá Zelenského zemi další protitankové zbraně a kulomety. Podle agentury Reuters to dnes oznámil švédský ministr obrany Peter Hultqvist.

Summit NATO: Rusko je jasná hrozba a blokuje cesty. Potíž je i potravinová krize, varuje Fiala

Dodávka zbraní, která rovněž zahrnuje odminovací zařízení, má hodnotu kolem 500 milionů švédských korun (1,16 miliardy Kč). „Jedná se o materiální podporu, o kterou Ukrajina konkrétně požádala,“ prohlásil Hultqvist.

Švédská televize SVT uvedla, že je to již pátá dodávka zbraní, kterou Švédsko posílá na Ukrajinu od začátku ruské invaze 24. února.

NATO podpoří Ukrajinu, dokud to bude třeba

Generální tajemník Stoltenberg ve středu uvedl, že NATO bude Kyjev podporovat „tak dlouho, jak to bude třeba“. Podobně se dnes vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle agentury Reuters řekl, že podpora Ukrajiny nemůže skončit. „Ukrajinský boj je bojem Evropské unie a NATO,“ prohlásil. Doplnil, že na Ukrajině je aktuálně 12 francouzských dělostřeleckých systémů Caesar a dalších šest má brzy dorazit.

O odhodlání dál podporovat ukrajinskou vládu a armádu mluvil také britský premiér. „Naším úkolem je jednoduše hájit princip, postavit se za právo Ukrajinců bránit se,“ prohlásil Johnson. Podle zpravodajského webu BBC deklaroval, že cílem je zajistit Kyjevu co nejlepší pozici pro případné vyjednávání s Ruskem, ovšem rozhodnutí ohledně jeho vedení je na Ukrajincích.

Johnson také učinil zásadní oznámení týkající se domácí politiky, když avizoval zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP. Vojenský rozpočet se má na tuto úroveň dostat do konce desetiletí.