Sankce Putina zabolí: Postihnou jeho ministra i blonďatou mluvčí. Prezidentovo jméno chybí

Na dosavadní sankční seznam podle přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy, kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. EU zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh unie, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Unie rovněž omezí obchod se zmíněnými regiony Donbasu.

„Tento balík sankcí, který členské země schválily jednomyslně, Rusko zabolí. A zabolí ho hodně,“ prohlásil Borrell k opatřením, jejichž schválení podle něj předcházely dlouhé hodiny vyjednávání mezi unijními státy a institucemi. Některé země v čele s pobaltskými státy podle diplomatů požadovaly co nejtvrdší sankce, naproti tomu Maďarsko zprvu nedávalo najevo jasnou podporu jakýmkoli postihům.

Na sankčním seznamu podle Borrella není ruský prezident Vladimir Putin, podle diplomatů na něm však figuruje Šojgu, přední armádní představitelé, oligarchové či velmi často veřejně vystupující mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Stejně jako zmíněných 351 poslanců mají mít zakázán vstup do unijních zemí a zmrazen majetek v EU. Celkový počet ruských činitelů, kterých se dotknou tato omezení přijímaná postupně po ruské anexi Krymu v roce 2014, tak překročí pět stovek.

Na seznamu se ocitlo také několik subjektů včetně bank VEB a Promsvjazbank. Nové americké sankce podle médií míří na šéfa ruské tajné služby FSB, šéfa finančního domu Promsvjazbank a náměstka personálního ředitele v Kremlu.

Navržené postihy už dopoledne předběžně podpořila většina velvyslanců členských zemí.

Lídři řady unijních států včetně Francie, Německa či pobaltských států v pondělí večer vyzvali k jasné odpovědi poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko uzná nezávislost dvou separatisty ovládaných oblastí na východě Ukrajiny, kam rychle poté zamířily první ruské jednotky.

Lipavský: Ruský krok je nehorázné porušení mezinárodního práva

„Vítáme pevnou jednotu členských států a jejich vůli robustně a rychle v úzké koordinaci s mezinárodními partnery reagovat na nelegální akce Ruska,“ uvedli šéfové unijních institucí. O sankcích jednali unijní ministři zahraničí, kteří se v úterž dopoledne v Paříži bez návaznosti na ukrajinskou krizi sešli s kolegy ze zemí indicko-pacifického regionu.

ONLINE: Ruské drony poničily hotel v Mykolajivu. A zranění po útocích v Chersonské oblasti

„Pondělní ruský krok je nehorázným porušením mezinárodního práva a já očekávám, že EU na to zareaguje odpovídajícím způsobem,“ řekl novinářům v Paříži český ministr zahraničí Jan Lipavský. O přijetí sankcí hovořila i řada dalších ministrů. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian prohlásil, že EU musí v reakci na ruský krok přijmout sankce a ukázat „rozhodnost, jednotu a solidaritu“.

„Musíme uvalit na Rusko dostatečně jasné a tvrdé sankce, abychom jej odradili od dalšího vyhrocení situace,“ řekl před jednáním lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs, který patří stejně jako jeho kolegové z ostatních pobaltských zemí či Polska k zastáncům tvrdší linie vůči Moskvě.

Unijní diplomaté jednali o zmíněných návrzích. Počítají mimo jiné s přidáním více než tří stovek jmen k téměř dvěma stům dosud zasažených ruských představitelů, kteří mají zakázány cesty do zemí EU a zmrazen majetek na jejím území. Na stole měli i návrh na ekonomické sankce, které mají zasáhnout například významné banky. Jedná se i o zákazu obchodování s ruskými státními dluhopisy a dalším omezení ruského přístupu na finanční trhy EU.

Tyto sankce by měly být první součástí dosud největšího balíku postihů, které dlouhodobě chystá EU v koordinaci se Spojenými státy a Británií. Podle šéfů unijních institucí by v případě nových ruských kroků následovalo další rozšíření sankcí.

Prezident Ukrajiny: Nikoho se nebojíme! Zelenskyj chce s Kremlem utnout diplomatické vztahy

Otazník visel nad Maďarskem?

EU však muselo o jejich zavedení rozhodovat jednomyslně a Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podle diplomatů dosud bez přímého pozemního útoku nehodlalo sankce podpořit. Maďarsko bylo i na úterním jednání velvyslanců podle zmíněného diplomatického zdroje jedinou zemí, která nedala najevo jasnou podporu zvažované podobě postihů. Diplomaté se znovu sešli večer, kdy padlo konečné rozhodnutí.

Američané už mluví o ruské invazi

Prezident USA Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech a Washington oznámil nové sankce proti Rusku. Washington stejně jako Evropská unie sliboval, že v případě vpádu Ruska na Ukrajinu přijdou tvrdé sankce.

„Máme za to, že je to, ano, začátek invaze,“ řekl jeden z bezpečnostních poradců v Bílém domě Jonathan Finer. Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová později v prohlášení adresovaném Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedla, že pondělní kroky Moskvy představují začátek nejnovější ruské invaze na Ukrajinu.

Biden potvrdil sankce i slova o invazi

Nejmenovaný americký činitel AP řekl, že Bílý dům se rozhodl začít používat slovo invaze poté, co vyhodnotil informace o situaci v terénu. Kancelář amerického prezidenta Joea Bidena chtěla zjistit, co Rusko skutečně udělá, a po zhodnocení pohybu ruských sil dospěla k jasnému závěru, že dochází k nové invazi, dodal informovaný zdroj.

Biden ohlásil sankce proti dvěma ruským bankám či vybraným ruským oligarchům. Naplánované sankce podle něj dalece přesahují ty přijaté v roce 2014. Putinovy kroky představují začátek ruské invaze na Ukrajinu, řekl americký prezident Biden na úvod projevu o první části nových protiruských sankcí.

Podle von der Leyenové EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích či omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU.

Proti Putinovu „jednostrannému, nepochopitelnému a neoprávněnému jednání“ se ohradil i německý kancléř Olaf Scholz, který rovněž oznámil, že Německo za současné situace neudělí souhlas k provozu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Britský premiér Boris Johnson řekl, že se Rusko podle všeho chystá na plnou invazi na Ukrajinu a že je Putinovi nutné zabránit v tom, aby uspěl. Premiér představil balík sankcí v Dolní sněmovně, postihy míří na pětici ruských bank a na tři podnikatele blízké Kremlu. Zmrazí jim aktiva a zakáže vstup do země.

Britové si další opatření nechávají v záloze

Johnson obvinil Putina, že „vytvořil záminku pro plnohodnotnou ofenzivu“ proti Ukrajině. Uznáním dvou separatistických ukrajinských regionů Putin podle něj „bezostyšně porušil“ minský mírový proces, ale Londýn a jeho spojenci jsou připraveni do poslední chvíle pokračovat v hledání diplomatického řešení.

Sankce se dotknou podnikatelů Gennadije Timčenka a bratrů Borise a Igora Rotenbergových. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.

Další silné sankce si chce Londýn podle Johnsona nechat „v záloze s ohledem na to, co může prezident Putin udělat v dalším kroku“. „Chceme zabránit tomu, aby ruské společnosti získávaly finanční prostředky v librách nebo dokonce v dolarech. Už nesmí získávat finanční prostředky na britských trzích a chceme se zbavit nejasností, které obestírají vlastnictví majetku v této zemi,“ dodal Johnson.