Čekal, že bude žít pár měsíců. Lékař David má díky imunoterapii leukémii po kontrolou už 10 let

Principem terapie chimérických antigenních receptorových T buněk (CAR-T) je pomocí modifikace v laboratoři naučit T-lymfocyty rozeznávat rakovinné buňky a útočit na ně. Rakoviny obvykle brání imunitnímu systému člověka v odhalování nádorových buněk, nemoci se tak tělo neumí samo bránit. Lékaři v rámci CAR-T odeberou pacientovi krev, upraví T-lymfocyty obsažené ve vzorku a modifikovanou krev mu vstříknou zpátky. Změněné buňky se v těle začnou množit a svou nově nabytou schopnost předávají dál.

V tuto chvíli léčba funguje jen u hematologických nádorů, jinak nazývaných jako „tekuté nádory“. Takové buňky infiltrují kostní dřeň, lymfatické uzliny, nebo ve velkém množství kolují v krvi, nevytváří ale pevná vyoperovatelná ložiska (solidní nádory). I tak CAR-T představuje obrovský potenciál. „Na základě výsledků můžeme říct, že CAR-T dokáže pacienty vyléčit. I po deseti letech se v jejich krvi nevyskytují žádné leukemické buňky,“ řekl na tiskové konferenci imunolog z pensylvánské univerzity Carl June. Hovořil o dvou konkrétních pacientech, kteří terapii podstoupili před deseti lety.

Maminka (36) měla příznaky covidu: Byla to ale rakovina plic v posledním stadiu

Z dvou měsíců deset let

CAR-T je v tuto chvíli možností pro lidi bez možností, píše server El País. „Funguje to velmi dobře u pacientů, u kterých je léčba efektivní, ale největším zklamáním je to, že nefunguje u všech. Tahle studie začíná ukazovat, jak a proč to funguje, a může nám pomoct terapii vylepšit tak, aby pomáhala více lidem,“ řekl lékař z pensylvánské nemocnice David Porter. Účast na klinické studii doporučil jednomu ze svých pacientů, který se 13 let potýkal s chronickou lymfocytární leukemií.

Výsledky zcela předčily lékařova očekávání. „V tu dobu jsem si nemyslel, že terapie pomůže. Myslel jsem si, že se ty buňky udrží měsíc nebo dva. Vidět je po deseti letech je velmi příjemné překvapení. Navíc u téhle terapie došlo k opačnému výsledku než u většiny ostatních – nakonec funguje lépe na lidech než na myších používaných během prvotních testů.“

Táta (†38) si myslel, že si natáhl sval: O 7 měsíců později zemřel na rakovinu

Vedlejší účinky léčby a jak to bude do budoucna?

Ani CAR-T ale není procházkou růžovým sadem, jelikož stejně jako ostatní druhy léčby rakoviny vyvolává nepříjemné vedlejší účinky. Pacienti se mohou potýkat s těžkými příznaky chřipky, za kterými stojí cytokiny vylučované nově aktivovaným imunitním systémem. Jakmile se tento proces vymkne kontrole, což se děje i u pacientů s těžkým covidem, imunitní reakce začne daného člověka ohrožovat na životě. Jeho stav je poté nutno regulovat monoklonálními protilátkami.

CAR-T může negativně ovlivnit i pacientův nervový systém, imunoterapie se proto mohou provádět jen ve specializovaných nemocnicích. June dále upozornil, že nejen z tohoto důvodu musí recipienti imunoterapie dalších patnáct let docházet na pravidelné monitoringy. Jen tak se mohou lékaři ujistit, že upravené lymfocyty u pacienta nevyvolávají žádné nežádoucí vedlejší účinky.

CAR-T, ačkoli v tuto chvíli efektivně napadá jen buňky „tekutých nádorů“, by mohla do budoucna představovat spásu i pro pacienty s rakovinou tlustého střeva nebo plic. V jejich případě je ovšem mnohem náročnější vědecky připravit cílený útok, jelikož rakovinné buňky jsou plně začleněné mezi ty zdravé. Historicky ale z léčeb tekutých nádorů vzešly i revoluční terapie pro pacienty se solidními nádory, vědci se tak na budoucnost dívají optimisticky.