8°C
Během „krvavé neděle“ zabili 13 demonstrantů. Stále to bolí, říká sestra mladíka (†17)
Stovky lidí si dnes v severoirském Londonderry připomněly 50 let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili 13 neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže, píše zpravodajský server BBC.
Podobizny obětí se objevily i na pomníku v Londonderry, který masakr připomíná. Věnec k nim při vzpomínkové ceremonii položil irský premiér Michéal Martin, který uvedl, že podporuje rodiny obětí, které požadují pro své blízké spravedlnost. S pozůstalými se osobně setkal.
„Nevěřím, že by pro kohokoliv měla platit amnestie, věřím ve spuštění plného soudního procesu a spravedlnost,“ uvedl premiér.
Vojáci 1. praporu britského výsadkového pluku 30. ledna 1972 v převážně katolickém Londonderry zabili 13 neozbrojených účastníků nepovoleného protestního průvodu. Dalších 14 lidí utrpělo při akci zranění, jeden z nich jim po několika měsících podlehl.
Britská oficiální místa navíc o incidentu dlouho lhala, když zásah hájila jako odezvu na střelbu po vojácích. Střelbu do neozbrojených demonstrantů přiznala britská vláda teprve v červnu 2010. Tehdy, tedy po více než 38 letech, se britský premiér David Cameron jménem země a vlády omluvil za „neoprávněnou“ a „neospravedlnitelnou“ smrt 14 protestujících.
„Musíme se poučit z minulosti, usmířit se a pro obyvatele Severního Irska vybudovat mírumilovnou budoucnost,“ napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson v předvečer 50. výročí od takzvané krvavé neděle.
Podle Kay Duddyové, jejíž 17letý bratr Jackie byl jedním z prvních zastřelených v lednu 1972, „to po 50 letech bolí stále stejně, jako to bolelo tehdy“. „Nepřišli jsme jenom o bratříčka, přišli jsme o celou generaci. Máme tolik nezodpovězených otázek, oženil by se? Měl by rodinu?“ cituje BBC Duddyovou.
Lidé v Londonderry, kterému místní raději kvůli podobě s britskou metropolí říkají Derry, vyšli dnes odpoledne do ulic i podruhé. Pochod má být zakončen krátce po páté hodině, tedy ve stejnou chvíli, kdy britští výsadkáři zahájili střelbu, napsala agentura AFP.
„Krvavá neděle“ byla jedním z vrcholů období nazývaného Troubles (Nepokoje), které začalo již na konci 60. let 20. století. Násilné spory mezi sebou vedli republikáni-katolíci usilující o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska, a unionisté-většinou protestanti, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie.
Incident z ledna 1972 spustil jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Ulsteru celkem 467 lidí.
Video
Z vraždy krásné Ashling (†23) v irském Tullamore je podezřelý muž původem ze Slovenska.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
V Česku se lhalo také stále a lže se dodnes- jen namátkou- 21.8.1969 Lidové milice, policie a armáda společně stříleli a zabíjeli za různých místech v ČSSR neozbrojené české občany, kteří se zde shromáždili na protest proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy, přičemž nejmladší obětí ozbrojených složek bylo 13 leté dítě, v Brně 18 letá dívka střelená zákeřně zezadu, když utíkala- kromě jiných obětí. V dobovém tisku se psalo, že ozbrojené složky musely zasáhnout v sebeobraně, protože demonstranti byli ozbrojeni samopaly- přičemž v tisku přiznali komunisté jen 3 mrtvé mladíky v Praze- prý ozbrojení samopaly. A nyní se nám neustále lže, jak vysokou máme životní úroveň-nejvyšší v historii-přičemž jsou přehlížena fakta,dále se lže, že je zde svoboda slova, shromažďování a právní stát.