
Další pandemie na dohled? Bakterie odolné vůči antibiotikům zabily za rok přes milion lidí

Infekcím způsobeným bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům v roce 2019 podlehlo více než 1,2 milionu lidí. To je více, než kolik ten rok zemřelo na AIDS nebo malárii. Vyplývá to z rozsáhlé studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Její autoři vyzývají k urychleným investicím do nových léků a k moudřejšímu zacházení s těmi existujícími.
Nadužívání antibiotik v uplynulých letech k léčbě triviálních infekcí vedlo k tomu, že jsou méně efektivní při potlačování závažných infekcí. Stává se tak, že lidé umírají na běžná infekční onemocnění, která dříve byla léčitelná, ale bakterie, které je způsobují, jsou vůči běžně používaným antibiotikům v současnosti rezistentní.
Autoři doposud největší studie věnované antimikrobiální rezistenci (AMR) vycházeli z analýzy situace ve 204 zemích a regionech světa. Podílel se na ní mezinárodní tým vědců pod vedením expertů z Washingtonské univerzity. Podle jejich propočtů v roce 2019 až pět milionů lidí zemřelo na nemoci, v nichž nějakou hrála roli schopnost mikroorganismů, jako jsou bakterie, odolávat látkám, které proti nim dříve účinkovaly. Dalších 1,2 milionu lidí zemřelo přímo kvůli antimikrobiální rezistenci. Zpravodajský web stanice BBC uvádí, že v roce 2019 na AIDS zemřelo na světě asi 860 000 lidí a na malárii přibližně 640 000.
Zabíjely nemoci jako zápal plic
Většina úmrtí souvisejících s AMR byla způsobena infekcemi dolních cest dýchacích, jako je zápal plic, nebo bakteriemi v krvi, které mohou způsobit sepsi. Mnoho lidských životů si vyžádala zejména MRSA (meticilin-rezistentní zlatý stafylokok) a Escherichia coli. Na základě analýzy záznamů z nemocnic a dalších dat došli autoři studie k závěru, že největší hrozbu představuje AMR pro malé děti. Každou pátou obětí antimikrobiální rezistence je dítě mladší pěti let.
Nejvíce těchto případů připadá na subsaharskou Afriku a jižní Asii, kde na bakteriální infekce rezistentní vůči lékům připadá 24 úmrtí na 100 000, ve vyspělých zemích je to 13 úmrtí ze 100 000.
Podle Chrise Murraye z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě nová data ukazují, do jakých rozměrů antimikrobiální rezistence ve světě narostla. Považuje je za jasné znamení, že je potřeba podniknout okamžité kroky, „pokud chceme udržovat náskok v boji proti antimikrobiální rezistenci“.
Odolnost vůči antibiotikům je podle WHO velká hrozba
Další vědci, kteří se na studii podíleli, podle BBC upozorňují, že na prvním místě je třeba vyčlenit dostatek peněz na to, aby se infekcím zabránilo. Pak je také nutné používat stávající antibiotika správně a s rozvahou a investovat do vývoje nových antibiotik.
Americká televize CNBC na svých internetových stránkách připomíná, že Světová zdravotnická organizace (WHO) rezistenci bakterií vůči antibiotikům považuje za „jednu z největších hrozeb pro celosvětové zdraví, potravinovou bezpečnost a rozvoj“.
množství lidí na planetě, při kterém je možný udržitelný rozvoj , je menší než miliarda lidí,
dnes je lidí 10x více, když zmizí z planety 9lidí z 10 , jen to životu na planetě prospěje,
a když se množství lidí nezmenší, člověk zničí sebe i vše ostatní, nemá na výběr