Svržená barmská vůdkyně Su Ťij: Místo 4 let nakonec nižší trest 2 roky natvrdo

Soud dnes uložil Su Ťij trest za podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Státní televize později informovala o tom, že výše trestu jí byla snížena o polovinu po částečném omilostnění šéfem vojenské junty.

Dnešní verdikt mezitím kritizovala OSN, Evropská unie i jednotlivé země, které ho označily za politicky motivovaný a vyzvaly k okamžitému propuštění Su Ťij i dalších politických vězňů v Barmě.

Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír, 76leté Su Ťij, vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát; zatčeni byli i další straničtí kolegové. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.

O prvních rozsudcích informovali činitelé soudu, kteří si nepřáli být jmenováni z obavy, že je vojenské úřady potrestají. Procesy se Su Ťij a dalšími představiteli svržené vlády jsou nepřístupné pro média a diváky. Obhájci, kteří byli dříve jediným zdrojem informací o průběhu soudních slyšení, dostali v říjnu od vojenských úřadů zákaz podávat jakékoli zprávy.

Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním, od nelegálního vlastnictví vysílaček po porušení zákona o ochraně státního tajemství, a je v domácím vězení. Všechna obvinění jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách, napsala agentura AP. Ústava zakazuje komukoli, kdo byl poslán do vězení, zastávat vysoký státní úřad nebo se stát poslancem.

Poradce svržené barmské vůdkyně Su Ťij ve vězení podlehl covidu. Situace v zemi je tristní

I deset měsíců po převratu pokračují v Barmě protesty obyvatel. V největším městě Rangún při nedělních protestech proti únorovému puči zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek. Policie zatkla nejméně 15 demonstrantů. Svědci řekli agentuře Reuters, že další desítky lidí utrpěly zranění. Dva popsali, jak do davu zezadu najelo auto plné vojáků, kteří začali rozptýlené protestující pronásledovat, zatýkat a bít. Záběry z incidentu kolují i na sociálních sítích.

Mluvčí vládnoucí junty neodpověděl na žádost o komentář. Stínová vláda, již na jaře vytvořili prodemokratičtí politici, uvedla, že jí láme srdce, když vidí, jak vojáci sráží na zem pokojné demonstranty a střílí po nich. V prohlášení uvedla, že na zásah „důrazně odpoví“.

Rána pro demokracii

Ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD) verdikt barmského soudu odsoudil. Považuje ho za politicky motivovaný a za další ránu pro demokracii v Barmě, odpověděl dnes na dotaz ČTK.

„Důrazně odsuzujeme politicky motivovaný verdikt soudu, který je další ranou pro demokracii v Myanmaru. Absence řádného procesu je důkazem naprostého popření právního státu. Česká republiky plně stojí za Aun Schan Su Ťij a dalšími demokraticky zvolenými představiteli!“ napsal Kulhánek.

Perzekvovaná ikona

• Barmská politička Do Aun Schan Su Ťij patří k ikonám boje za lidská práva a demokracii a pro tyto hodnoty musela hodně vytrpět. S přestávkami strávila přes 15 let za mřížemi nebo v domácím vězení, po propuštění vstoupila do politiky. 
• Do širšího povědomí na Západě se Su Ťij dostala počátkem 90. let minulého století, kdy získala dvě prestižní ocenění: Cenu Andreje Sacharova (1990) a Nobelovu cenu za mír (1991), na kterou ji navrhl tehdejší československý prezident Václav Havel. V té době také zesílil mezinárodní tlak na její propuštění z domácího vězení, ve kterém byla držena vojenskou juntou za údajné ohrožování státu v letech 1989 až 1995. Pod „domácím dohledem“ byla Su Ťij znovu od září 2000 do května 2002 a od května 2003 do listopadu 2010. Během té doby se objevovaly jen kusé zprávy či záznamy z jejího života.

Do Aun Schan Su Ťij roku 1995. | ČTK / AP / Anat Givon

• Su Ťij je předsedkyní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou v roce 1988 sama založila. Po doplňovacích volbách do parlamentu v dubnu 2012 Su Ťij získala vůbec poprvé poslanecké křeslo. V roce 2015 do té doby opoziční NLD vyhrála první svobodné parlamentní volby v zemi a o rok později se Tchin Ťjo, blízký spolupracovník Su Ťij, stal prvním civilním prezidentem Barmy za více než 50 let.
• Podle barmské ústavy z roku 2008 se Su Ťij nemohla stát hlavou státu, ústava totiž zakazuje lidem, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství, ucházet se o prezidentskou funkci. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel. Su Ťij po vyhraných volbách v roce 2015 prohlásila, že bude řídit zemi bez ohledu na to, koho parlament oficiálně zvolí hlavou státu a ve vládě od roku 2016 zaujímala pozici „státního poradce“, která odpovídá funkci premiéra, zároveň zastávala i post ministryně zahraničí.
• V loňských listopadových parlamentních volbách získala většinu v barmském parlamentu opět NLD. Největším soupeřem jí tak jako v roce 2015 byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla. Z hlasování byli vyloučeni příslušníci menšinového etnika Rohingů, což vyvolalo kritiku na domácí i zahraniční scéně.
• Na začátku letošního února provedla armáda v Barmě převrat a svrhla vládu vedenou Su Ťij. Při následném potlačování protestů zemřelo přes 1200 civilistů a další tisíce lidí včetně desítek novinářů skončily za mřížemi, udává barmská Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP). Prakticky všechna média kritická k juntě byla umlčena. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.
• Su Ťij je v Barmě velmi populární, na mezinárodní scéně se však v posledních letech ocitla pod palbou kritiky kvůli uprchlické krizi muslimské menšiny Rohingů. Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Z Barmy poté uprchlo přes 700.000 lidí. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Převážně muslimská Gambie kvůli uprchlické krizi Rohingů zažalovala v listopadu 2019 Barmu u Mezinárodního soudního dvora OSN.

„Nemůžu, tatínku. Moc to bolí.“ Armáda v Barmě popravila holčičku (†7), 114 mrtvých za sobotu

• Su Ťij vojenskou operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. Váhavý postoj Su Ťij v této otázce vyvolal na mezinárodní scéně kritiku. Barmská politička byla zbavena řady mezinárodních poct, loni ji například vedení Evropského parlamentu formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Zbavena byla také ocenění Velvyslankyně svědomí, které jí udělila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
• Do Aun Schan Su Ťij (v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 v Rangúnu. Její otec, významný bojovník za nezávislost Barmy, byl v roce 1947 zavražděn. Její matka, Do Kchin Ťij, byla první barmskou velvyslankyní. V roce 1960 s ní Su Ťij odcestovala do Indie. Později vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu.
• V roce 1972 se v Británii provdala za tibetologa Michaela Arise, který zemřel v roce 1999; Su Ťij s ním má dva syny Alexandra (1973) a Kima (1978). Je autorkou řady esejů.

• V roce 2013 navštívila ČR jako host konference Forum 2000. Předloni počátkem června se zúčastnila Česko-barmského podnikatelského fóra a setkala se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i prezidentem Milošem Zemanem.