Havránková se šéfkou Interpolu nestala. Organizaci povede muž viněný z mučení

Dlouholetá policistka byla předloni na podzim zvolena s tříletým mandátem do nejužšího vedení organizace. „Na počátku všeho je dopis oznamující kandidaturu, kterou podepsal pan ministr vnitra. Poté následují jednání, vyjednávání o podpoře a potom na valném shromáždění, kde se volba odehrává, se formálně podává přihláška. Tu podepisuje vedoucí delegace, kterým byl policejní prezident,“ popsala v říjnu 2019 Havránková v Epicentru Blesku proces, jak se dostala na jedno ze tří viceprezidentských míst v Interpolu.

Stejně jako viceprezidenty i nejvýše postaveného člověka organizace volí Valné shromáždění Interpolu. Současně Havránková působí jako vrchní rada Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci, což je orgán českého policejního prezídia. U policie působí i její bratr. V mezinárodní policejní sféře působí přes 25 let a vedle její dlouholeté praxe jsou působivé i její jazykové schopnosti – mluví anglicky, německy, francouzsky, rusky a španělsky.

Interpolem v posledních letech zmítaly skandály

Ve svém prohlášení ke kandituře zkušená policistka zdůrazňuje především důležitost apolitičnosti Interpolu. „Interpol se dostal na klíčovou křižovatku a dle mého názoru bude toto shromáždění nejdůležitějšími volbami od přijetí ústavy v roce 1956. Výsledek těchto prezidentských voleb buď zpochybní důvěryhodnost a integritu této organizace, nebo zajistí návrat k základním policejním hodnotám a spravedlivému zastoupení,“ uvádí ve svém textu Havránková, která je mimo jiné matkou dvou dětí.

Interpol je největší mezinárodní policejní organizace. Byl založen za účelem výměny informací o mezinárodně působících zločincích i o trestné činnosti a teroristických akcích v členských zemích. Česká republika se stala jeho členem v září roku 1993. Sídlo organizace je v Lyonu. Jeho nejvyšším orgánem je Valné shromáždění, od roku 2018 stojí v čele organizace Jihokorejec Kim Čong-jang.

V současnosti Interpol sdružuje 194 zemí včetně Česka, které se stalo členem v září 1993. Bývalé Československo své členství „zmrazilo“ v roce 1952; obnovilo jej formální žádostí v roce 1990. Tuzemská pobočka Interpolu spadá pod odbor Policejního prezídia.

V posledních letech čelil Interpol řadě skandálů a kritice. V roce 2008 například kvůli podezření z korupce rezignoval jeho šéf Jackie Selebi. O dva roky později byl odsouzen k 15 letům vězení. Podle jihoafrického soudu byl Selebi napojen na organizovaný zločin a od drogových bossů přijal na úplatcích v přepočtu okolo 3,2 milionu korun. Loni byl bývalý šéf Interpolu Meng Chung-wej v Číně odsouzen k trestu 13,5 roku vězení za úplatkářství a zneužití moci. Interpol v říjnu 2018 oznámil, že Meng rezignoval na funkci šéfa této mezinárodní organizace. Stalo se tak poté, co Mengova manželka nahlásila zmizení svého muže při jeho cestě do Číny.

Interpol jako nástroj diktátorů? Čína či Rusko zneužívají zatykače na disidenty

Kontroverzní kandidát z Emirátů vyhrál

Čínské ministerstvo státní bezpečnosti po dlouhém mlčení sdělilo, že Meng přijímal úplatky, a proto byl v Číně zadržen. Letos Interpol čelil kritice některých lidskoprávních organizací za to, že zařadil Sýrii znovu do svého systému sdílení informací.

Aféře také čelí další kandidát na šéfa Interpolu ze Spojených arabských emirátů (SAE) Ahmad Násir Raísí. Dva muži na něj podali trestní oznámení, neboť je podle nich zodpovědný za mučení, kterého se dopustila policie pod jeho velením. K odmítnutí kandidatury představitele SAE vyzvala i skupina francouzských zákonodárců. Jeden ze signatářů výzvy, vládní poslanec Hubert Julien-Laferrière, se ale obává, že SAE post šéfa Interpolu získají, protože patří k největším finančním podporovatelům této instituce.