Papež František odmítl ghetta a diskriminaci Romů. Sídliště Luník narychlo uklízeli a opravovali

Před zahájením mše na prostranství u sportovní haly v Prešově, ve kterém sídlí řeckokatolické arcibiskupství, papež projel mezi věřícími v papamobilu a zdravil je. Mnozí z nich měli v rukou vatikánské vlaječky.

„Křesťané zde nejsou pronásledováni. Sekularizace a vlažnost ovšem svědectví znehodnocují, zatímco kříž vyžaduje jasné svědectví. Svědek, který má kříž v srdci a nejen na krku, nevidí nikoho jako nepřátele, ale všechny jako bratry a sestry,“ řekl papež v kázání. Kříž podle něj nelze omezovat jen na znak náboženského a sociálního významu nebo na politický symbol.

Papež se zastal uprchlíků před Tálibánem, ale varoval: „Bez integrace jsou nebezpečím“

Papežský trůn, na kterém František seděl během liturgie, vyrobil truhlář, který spolu s chotí vychovává osm dětí a který sám je řeckým katolíkem. Podle listu Sme se liturgie zúčastnilo 30 000 věřících, veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska uvedl, že účast přesáhla 40 000 lidí.

K řeckokatolické církvi se na Slovensku při sčítání lidu v roce 2011 přihlásila necelá čtyři procenta obyvatel. Většina obyvatel země se označila za římské katolíky.

V Luníku se uklízelo i opravovalo

Na papeže se těšili i obyvatelé Luníku IX, největšího romské sídliště na Slovensku a nejspíš v celé střední Evropě. Na sídliště vede nová cesta, nikde se neválejí odpadky a na opravených fasádách se skví uvítání hlavy katolické církve a namalované květiny. Ale známky zdevastování některých paneláků se i tak nedají zakrýt.

Nesuďme, říká nám Kristus. Ale kolikrát naopak hovoříme bez reálného základu, podle doslechu a považujeme se za spravedlivé, když jsme přísnými soudci ostatních. Shovívaví k sobě, neoblomní k ostatním, uvedl papež v přímém televizním přenosu.

Ke katolické církve, kterou František reprezentuje, se hlásí většina Slováků i slovenských Romů.

Romové na sídlišti Luník čekají na papeže Františka. | Reuters

„Jak často jsou tyto soudy vlastně předsudky, jak často si to zaměňujeme! Je to jako znetvořit slovy krásu Božích dětí, kterými jsou naši bratři. Nelze redukovat realitu druhého (člověka) na vlastní předem připravené modely. Nelze lidi dávat do schémat. Abychom je skutečně poznali, musíme je především uznávat,“ dodal.

Romům papež řekl, že až příliš často byli předmětem předsudků a nemilosrdných soudů, diskriminačních stereotypů, hanlivých slov a gest, kvůli čemuž „jsme se všichni stali chudšími v lidskosti“. K obnově důstojnosti je nutné přejít od předsudků k dialogu, od uzavření k integraci, zdůraznil František.

Na sídlišti se setkal s mladými romskými manželi, kteří na Luníku IX vyrostli a kteří za pomoci rodičů i církve dokázali „jít proti proudu“: vystudovali vysokou školu a nyní žijí a pracuje na jiném místě Košic. Papežovými slovy se jejich příběh lásky zrodil a dozrál díky blízkosti a povzbuzení: „Cítili jste se posilnění a chtěli jste práci; cítili jste se milovaní a vyrůstali jste s touhou dát svým dětem něco víc.“

Čaputová vítala papeže v modrém. Dostal med a ventilátor, synovi premiéra zavázal botu

Ovoce péče o druhé, práce a trpělivosti podle papeže nepřichází hned, ale časem.

„Soudy a předsudky jen zvětšují vzdálenosti. Kontrasty a silná slova nepomáhají. Dávat lidi do ghett nic neřeší. Když zesiluje uzavřenost, dříve či později vzplane hněv. Cestou k pokojnému soužití je integrace,“ řekl František.

Zdůraznil, že budoucnost patří dětem, které si zaslouží svobodný život integrovaný ve společnosti. „Kvůli dětem je třeba dělat odvážná rozhodnutí: pro jejich důstojnost, kvůli jejich vzdělání, aby vyrůstaly dobře zakořeněné ve svém původu, ale zároveň bez toho, aby viděly každou možnost vyloučenou.“

Papež také poděkoval všem za práci s lidmi, kteří jsou na okraji společnosti, čímž myslí i vězně a běžence. Připustil, že tato práce a úsilí se někdy setkávají s nepochopením a nevděkem, a to dokonce i v církvi.

„Nikdo v církvi se nesmí cítit mimo, anebo odsunutý stranou,“ řekl papež.

„Máme naději, že vaše mise tu dnes mezi námi na tomto místě pomůže zapálit větší víru a pevnější odhodlání měnit náš osobní a duchovní život k lepšímu,“ řekl papeži po příchodu na sídliště jednašedesátiletý Ján Hero z romské osady Medoravce.

Na Luníku IX, kde mnoho rodin žije s omezeným množstvím pitné vody, bez přístupu k vodovodu a bez vytápění, s čímž souvisí i stav hygieny v poničených domech, působí v současnosti čtyři duchovní z řádu saleziánů. Do čtvrti vede jediná ulice a s městem sídlitě spojuje jediná autobusová linka. Přímo na Luníku IX je mateřská a základní škola, kde se učitelé „snaží zachránit děti alespoň před úplnou negramotností“, jak se praví v podkladech, dodaných novinářům slovenskými biskupy.

Místní saleziáni kromě mnohahodinového programu pro publikum před papežovým příchodem, včetně vystoupení romského bigbandu, připravili k papežově návštěvě sjednocenou romskou verzi jedné ze základních křesťanských modliteb, Otčenáše - Dade amaro.