Kradl kvůli hladu, usekli mu ruku. Děsivé video zachytilo středověký trest Tálibánu

Co čeká lidi, kteří zůstali v Afghánistánu po odjezdu spojenců uvězněni? „Pokud je zastihne Tálibán, nedá se čekat milosrdenství. Do vězení se už dostal jeden z příbuzných jen za podezření, že kolaboroval s Američany, ačkoliv nic takového se nestalo,“ komentoval situaci zdroj Blesku, který do redakce zaslal brutální video, na kterém jsou zachyceny aktuální tresty Tálibánu v praxi.

Muži, který kradl, bez milosti usekli ruku. Křičel a bránil se, ovšem marně - dva příslušníci Tálibánu ho přidrželi, vzpouzejícímu se muži vyhrnuli rukáv a obnaženou ruku položili na špalek. Třetí Tálibánec vzal sekáček na maso a ruku mu usekl. 

Muži z pahýlu crčela krev, Tálibánci mu ji obvázali špinavým hadrem. Celému procesu přihlíželo několik desítek lidí. Redakce Blesk Zpráv má celé aktuální video z Afghánistánu pod nadvládou Tálibánu k dispozici, kvůli jeho brutalitě však přinášíme pouze několik dílčích snímků.

Tálibán vrátil do Afghánistánu právo Šaría. Trest za krádež je useknutí ruky | Blesk

Sekání rukou v souladu se zákonem šaría

Šaría je náboženské islámské právo, které je souborem doporučení, jak správně žít. Ta mají základy v Koránu, možnost jejich interpretace je však široká. Právě na interpretaci závisí, jak striktně je právo šaría prosazováno a jak moc kruté tresty jsou.

Jak Tálibán tento islámský zákon interpretuje v praxi, předvedl již v 90. letech, kdy byl v Afghánistánu u moci poprvé. Trestem za vraždu byla smrt, sekání rukou za krádež bylo na denním pořádku a za cizoložství hrozilo ženám ukamenování, a pokud vyrazily do ulic nevhodně oblečené, dočkaly se zbičování. 

Ženy chodily kompletně zahalené, vláda jim odepřela vzdělání a zakázala chodit do práce. Tak to vypadalo v Afghánistánu mezi lety 1996 a 2001, než byl Tálibán po teroristickém útoku 11. září svržen mezinárodní koalicí organizovanou USA. Můžeme věřit tvrzením, že tentokrát bude jeho vláda mírnější? Video z terénu tomu nenasvědčuje, pochybují o tom i odborníci.

Změnil se Tálibán po dvaceti letech?

Celý svět vede debaty o tom, jak bude život v Afghánistánu vypadat tentokrát. K moci se dostává mladá generace Tálibů, která slibovala, že jejich vláda bude liberálnější než před dvaceti lety, kdy byl Tálibán u moci poprvé. Odborníci jsou k tomu však skeptičtí.

„Ti Tálibové, co před dvaceti lety dobyli Afghánistán, jsou dnes už staří pánové. To ale nemusí nic znamenat. Tálibán je hodně konzervativní, nastupují jejich synové, synovci, kteří umějí používat moderní techniku, ale to neznamená, že by se změnili jejich světonázorové postoje. Berte to s nadsázkou, ale já často říkám, že afričtí diktátoři, kteří doma své politické odpůrce porcovali a dávali si je do ledničky, vesměs vystudovali na Oxfordu nebo na Sorbonně,“ řekl Blesku ve středečním Epicentru arabista Petr Pelikán.

A Vahídulláh Hášimí, muž, který se aktivně účastní jednání vedení Tálibánu, Pelikánovu teorii potvrdil. „V Afghánistánu nebude žádná demokracie, protože v zemi nemá kořeny. Diskutovat o politickém systému nemá smysl, je to naprosto jasné. Zavedeme právo šaría, “ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Příkladem extrémní interpretace práva šaría je Islámský stát. Za cizoložství, homosexualitu, ale i pití alkoholu ukládal v minulosti trest smrti. V současné době je příkladem snad nejpřísnějšího výkladu Saudská Arábie, kde mají velmi omezená práva ženy - nesmějí bez povolení muže studovat, za cizoložství hrozí ukamenování a rozvody jsou tabu.

Právo šaría: Sekání rukou a domácí vězení pro ženy. Tálibán slibuje „mírnější“ výklad

Práva žen i další zvyklosti související s prosazováním práva šaría jsou velmi diskutovaným tématem. Na problematiku však existují dva pohledy. „Já se nezastávám toho, jak Afghánci zacházejí se svými ženami, neschvaluji to, ale je to jejich kultura, kterou nemůžeme změnit tím, že tam pošleme tanky. To je otázka společenského vývoje na dlouhé generace,“ uvedl Pelikán.

Ženy v Afghánistánu zahalené v burqách. | profimedia.cz

Rada Evropy to vidí jinak. Koncem srpna vydala  Společné prohlášení k situaci žen a dívek v Afghánistánu, které společně podepsaly Albánie, Argentina, Austrálie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Evropská unie, Guatemala, Honduras, Chile, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Norsko, Nový Zéland, Panama, Paraguay, Salvador, Senegal, Severní Makedonie, Spojené království, Spojené státy americké a Švýcarsko.

„Jsme hluboce znepokojeni situací afghánských žen a dívek a máme obavy o dodržování jejich práv na vzdělání, práci a svobodu pohybu. Vyzýváme ty, kteří jsou v Afghánistánu v mocenském a vládnoucím postavení, aby zaručili jejich ochranu. Afghánské ženy a dívky si stejně jako celý afghánský lid zaslouží žít v bezpečných a důstojných podmínkách,“ stojí ve společném prohlášení.

Ženy v Afghánistánu zahalené v burqách. | profimedia.cz

Podle Pelikána nemají podobné výzvy smysl. „Tálibové se nebudou ohlížet na to, jak se na ně díváme zrovna my. Oni maximálně mohou naslouchat hlasům z Turecka, Pákistánu, Saudské Arábie. Ale určitě se nebudou zajímat o to, jestli jim budeme vydávat výzvy, jak mají respektovat lidská práva,“ řekl v Epicentru.

Evropa nechce uprchlíky. Radši zaplatí

V Afghánistánu stále zůstává mnoho lidí, kteří buď mají vazby na zahraničí, nebo nesouzní s nově nastoleným režimem. Evakuace je sice u konce, lidé se však stále snaží ze země dostat. Evropská unie se obává, aby se nezopakovala migrační krize, jako v roce 2015. Řešení? Chce dát celkem 600 milionů eur zemím sousedícím s Afghánistánem. Jedná se především o Pákistán, který má s Afghánistánem nejdelší společnou hranici, dále pak o Uzbekistán, Tádžikistán a Írán. 

Některé Afghánské rodiny se dostaly za hranice Pákistánu, na místě vytvořily dočasné kempy | Reuters

Cílem je udržet Afghánce v daném regionu a minimalizovat tak příliv migrantů do Evropy. Peníze by měl státy využít na výstavbu uprchlických táborů, lékařskou péči a další potřebnou pomoc.