Magnet místo kol: Nový čínský rychlovlak pofrčí přes 600 km/h, nemá ale kde jezdit

Maglev, jak se vlakům na principu magnetické levitace zkráceně říká, využívá elektromagnetické síly. Nadnáší se tak těsně nad tratí, ale kolejnic se nedotýká, takže vlaky nebrzdí a nezahřívá tření. A také nedělají hluk

Čína využívá tuto technologii v omezeném měřítku téměř 20 let. Šanghaj má pro maglev krátkou trať z jednoho místního letiště do města. V zemi ale zatím nejsou žádné tratě pro maglev mezi městy nebo provinciemi, na kterých by se dala dobře využít vyšší rychlost. Některá města, jako je Šanghaj a Čcheng-tu, ale začala provádět průzkum pro výstavbu takové tratě.

Nový vlak o pěti vagonech zatím jezdil jen po zkušební trati v továrně. Vagonů v praxi může mít až deset, každý pro sto pasažérů.

Rychlejší než letadlo?

Při rychlosti 600 kilometrů v hodině by cesta vlakem z Pekingu do Šanghaje trvala jen 2,5 hodiny, uvedla agentura Reuters. Pro srovnání - v současnosti tato cesta letadlem trvá 2:20 (vleklé kontroly na letištích nepočítaje) a rychlovlakem 5,5 hodiny.

Řada zemí, od Japonska až po Německo, se také snaží vytvořit pro vlaky na principu magnetické levitace síť. Překážkou rychlého rozvoje jsou však stále vysoké náklady a to, že tyto tratě nejsou kompatibilní se současnou kolejovou infrastrukturou.

Dosavadní rychlostní rekord maglevu patří Japoncům, roku 2015 jejich souprava sedmi vagonů uháněla 603 km/h. Čínský stroj má podle serveru CGTN brzy předvést 620 km/h.

Magnetickou levitaci využívá i koncept Hyperloop, který propaguje technologický miliardář Elon Musk (Tesla, SpaceX…) a rozvíjí například jeho přítel-konkurent Richard Branson. Místo vlaků jde o jednotlivé vozy, které ovšem jezdí v tunelech či potrubí s velmi nízkým tlakem vzduchu. Tím se eliminuje i odpor vzduchu.

Levitující rychlovlak v potrubní poště. Branson závodí v Muskově projektu hyperloop