Kvalita ovzduší v Evropě: Česku to dál kazí Ostravsko, Polsko je skoro na respirátor
Pokud toužíte po skutečně čistém vzduchu, který by Světová zdravotnická organizace (WHO) hodnotila kladně, ve velkých českých městech jej nenajdete. Vyplývá to z údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která porovnávala kvalitu ovzduší v evropských metropolích. Většina měřených lokací v Čechách a na Moravě byla hodnocena jako průměrná, ve Slezsku jako špatná. V porovnání se zbytkem Evropy na tom Česko nebylo nijak valně. Stále ale máme výrazně kvalitnější ovzduší než Polsko, které nejenže se může „chlubit“ nejznečištěnějším městem v celé EU, ale většina jeho měřených obcí dostala známku špatná a velmi špatná.
Údaje pocházejí z let 2019 a 2020 a týkají se toho, kolik jemných částic PM2,5 se průměrně v ovzduší měst za měřené období vyskytovalo. Jako PM se označují drobné částečky poletující vzduchem, které mohou pocházet z různých činností – buď čistě přírodních, jako jsou lesní požáry a výbuchy sopek, nebo lidských jako je těžba a spalování uhlí.
Čím větší koncentrace těchto částic ve vzduchu je, tím nižší je i jeho kvalita. A čím nižší kvalita ovzduší je, tím vzniká větší riziko pro lidské zdraví. Hovoří se v této souvislosti hlavně o ovlivňování plicního a kardiovaskulárního systému, v regionech, kde jsou dlouhodobě měřeny vysoké koncentrace, dokonce hrozí zkrácení délky života. Nekvalitní vzduch je jednoduše něco, čemu by se jakékoliv místo mělo chtít vyvarovat.
EEA se zaměřila, jak už bylo zmíněno, na částice PM2,5, které jsou nazývány jemnými, protože jsou malé (ale ne nejmenší, to jsou PM1 a PM 0,1). Známku dobrá dostala ta města, která měla průměrnou koncentraci PM2,5 pod 10 μg/m3, což je v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta mimochodem uvádí, že jakékoliv zvýšení o 10 μg/m3 snižuje předpokládanou dobu života u osob. Evropská unie si jako roční limit stanovila o něco volnější metu, 25 μg/m3.
Agentura hodnotila kvalitu ovzduší ve městech jako průměrnou, pokud jejich hodnoty PM2,5 byly mezi 10 a 15 μg/m3. Špatnou známku dostala města s koncentracemi mezi 15 a 25 μg/m3 a velmi špatnou s koncentracemi vyššími než 25 μg/m3, takže neodpovídajícími stanovám EU.
Problém i v Itálii a Chorvatsku
V rámci Evropy nejlépe dopadla Skandinávie, kde největší počet měst dostal dobrou známku. Pomyslným vítězem je obec Umea ve Švédsku, ta měla v posledních dvou letech průměrné hodnoty 3,7 μg/m3. Následovala Tampere ve Finsku s 3,8 μg/m3 a Funchal v Portugalsku s 3,8 μg/m3. Obecně si dobře vedla ještě německá francouzská, švýcarská a belgická města.
Oproti tomu velké množství průměrných a špatných známek dostaly sever Itálie a Chorvatsko. Naprostým propadákem byla kvalita vzduchu v Polsku, kde výstražný červený puntík dostaly téměř všechny měřené lokace, několik jich dokonce překračovalo stanovy Evropské unie. Nejhůř na tom z celého kontinentu bylo polské město Nowy Sacz s průměrnou koncentrací 27,3 μg/m3. Trojici na dně doplňuje ještě Cremona v Itálii (25,9 μg/m3) a Slavonski Brod v Chorvatsku (25,7 μg/m3).
V Česku nebylo vyhodnoceno ani jedno město jako s dobrým ovzduším. Většina se pohybuje na úrovni průměrné, přičemž ve Slezsku notoricky známém svým horším vzduchem kvůli těžbě uhlí padaly známky špatné. Konkrétně toto nelichotivé hodnocení dostaly Zlín, Olomouc, Ostrava, Havířov a Karviná. Na kompletní přehled se můžete podívat v interaktivní mapě, kterou vytvořila EEA.
ČHMÚ: Rok 2020 byl výjimečný
Nutno ale dodat, že všechna měřená česká města byla v limitech stanovených Evropskou unii, agentura jen použila přísnější hodnocení odpovídající WHO. Dokonce Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve svém lednovém předběžném hodnocení loňské kvality ovzduší uvádí, že rok 2020 byl v Česku výjimečný – měřené koncentrace byly velmi nízké.
„Kvalita ovzduší byla v roce 2020 převážně velmi dobrá až dobrá. Nejčastěji byla velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší zaznamenána v Jihočeském a Plzeňském kraji a v kraji Vysočina, nejméně často v aglomeraci O/K/F-M (Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek pozn. red.),“ uvádí ČHMÚ.
Podle meteorologů k tomu velkou mírou přispěl únor, kdy bylo počasí přející na jevy, které snižují znečištění ve vzduchu – vysoké teploty, hodně srážek a dobré rozptylové podmínky. „Rok 2020 byl z hlediska znečišťování ovzduší a následného rozptylu znečišťujících látek příznivý i celkově. Rok 2020 byl na území ČR teplotně silně nadnormální a srážkově nadnormální. Vyšší teploty vedou ke snížené spotřebě paliv (tj. menší emise z vytápění), srážky jsou důležité pro vymývání polutantů z ovzduší (součást procesu samočištění atmosféry),“ vysvětluje ČHMÚ.
Navíc tu byla pandemie a s nimi spojená omezení, kdy došlo k omezení pohybu lidí. „Detailní analýza vlivu nouzového stavu na kvalitu ovzduší ukázala, že v důsledku prokazatelného poklesu dopravy (stanoveného na základě geolokačních dat mobilních operátorů i sčítání dopravy) došlo také k poklesu emisí z dopravy. To se nejvíce projevilo na koncentracích oxidů dusíku,“ podotýkají meteorologové s tím, příznivé byly loni mimo jiné právě hodnoty pevných částic PM.
Týká se to i PM2,5. „Roční průměrné koncentrace PM2,5 v letech 2012–2016 pozvolně klesaly, v letech 2017 a 2018 byl pozorován nárůst a v letech 2019 a 2020 opět postupný pokles, přičemž výraznější pokles byl zaznamenán zejména mezi lety 2018 a 2019. Oproti osmiletému průměru koncentrací ze všech stanic (19 µg.m–3 ) poklesla roční průměrná koncentrace PM2,5 v roce 2020 (13 µg.m–3 ) o 32 %,“ popisuje ústav.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.