Pondělí 26. července 2021
Svátek slaví Anna, zítra Věroslav
Oblačno, bouřka 27°C

Neposlušné turisty už řeší i Tibet: Číňané šlapou po svatých místech, ignorují tradice

Autor: ČTK - 
20. června 2021
10:12

V Tibetu v poslední době bují turismus, což představuje riziko pro historické památky a životní prostředí, upozornila dnes agentura AP. Do regionu se podle ní vypravuje čím dál více čínských turistů, kteří vzhledem k pandemii covidu-19 upřednostňují cestování po Číně před dovolenými v zahraničí. Do Tibetu míří každoročně miliony návštěvníků, v loňském roce úřady zaregistrovaly nárůst turistů o 12,6 procenta oproti roku předchozímu, uvedla AP s odvoláním na čínskou asociaci, která se věnuje propagaci turismu.

Zástupce ředitele této asociace Ke Lej očekává, že množství návštěvníků oblasti se do roku 2026 zdvojnásobí. Počet turistů, který převyšuje počet obyvatel v Tibetu, znamená, že je zapotřebí opatrnosti kvůli ochraně životního prostředí a kultury, uvedl. V Tibetu v současné době žije na 3,5 milionu lidí.

Podle kulturního geografa Newyorské univerzity (NYU) v Šanghaji Travise Klingberga přitahuje turisty do oblasti „mystika a mýtus o Tibetu coby odlehlé a sněhem odříznuté zemi“.

Samotný Tibet přitom přesunul svoji pozornost od zahraničních turistů k návštěvníkům z Číny, kde se rozmohla střední třída, podotýká profesorka geografie na University of Colorado v americkém Boulderu Emily Yehová. Podle jejích slov si Tibeťané někdy stěžují, že čínští turisté nerespektují kulturní tradice regionu a občas třeba šlapou na modlitební praporky.

Složitá historie

Turismus je podle Yehové také propojen s propagandou Pekingu. Vládnoucí komunistická strana tvrdí, že v 50. letech minulého století osvobodila stovky tisíc nevolníků a přinesla na náhorní plošinu ekonomický rozvoj, píše AP. „Přepisování historie je do velké míry součástí turistické scény,“ míní Yehová.

Čína v 50. letech anektovala Tibet a snahy Pekingu přetvořit buddhistickou zemi v socialistickou sekulární společnost a vnutit Tibeťanům komunismus vyústily v roce 1959 v povstání, při kterém zemřelo podle odhadů 87 000 lidí a vedlo k útěku dalajlamy do indického exilu. Počínání Číny v regionu, jenž má status autonomní oblasti, kritizují skupiny ochránců lidských práv i tibetský exil. Rostoucí počet turistů ale zřejmě politické kontroverze neznepokojují, poznamenala AP.

„Bude těžké ochránit ekologii a kulturu Tibetu… pokud nebudeme mít dlouhodobý plán,“ upozorňuje Ke Lej. „Je proto velmi důležité stanovit soubor hodnot a pravidel chování pro cestování v Tibetu,“ podotkl. V současné době je například omezeno množství lidí, kteří mohou denně navštívit někdejší sídlo dalajlámů klášter - Potálu, na 5000 návštěvníků denně.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa