14°C
Praha posílí jako vesmírné centrum Evropské unie. Expert: Je to příležitost pro české firmy
Evropský parlament ve středu schválil vznik nového Evropského kosmického programu, který zastřeší všechny dosavadní vesmírné aktivity Evropské unie. V jeho rámci mimo jiné rozšíří svou působnost a posílí kompetence vesmírná agentura GSA, která sídlí v Praze. Rozpočet programu v začínajícím sedmiletém období bude 14,8 miliardy eur (přes 380 miliard korun).
V rámci schválené změny se GSA v příštích letech transformuje do Agentury EU pro kosmický program (EUSPA). Zatímco v současnosti se věnuje provozu globálního družicového navigačního systému Galileo, nově bude řídit i další kosmické programy unie. Budou pod ni spadat například satelity systému Copernicus využívané v meteorologii či zemědělství nebo program pro sledování okolí planety Země. Patřit sem bude i nový program satelitní mezivládní komunikace GOVSATCOM.
„Česká republika se s touto agenturou dostává na vrchol kosmických technologií, které odtud budou koordinovány,“ prohlásil ve středu stínový zpravodaj schváleného nařízení Evžen Tošenovský z konzervativní frakce EP. Změnu, na níž se loni předběžně dohodli zástupci EP se členskými státy, musí ještě formálně potvrdit Rada EU.
Počet zaměstnanců by se mohl ztrojnásobit
S novou působností by měl být spojen i nárůst počtu zaměstnanců, který by podle dřívějších odhadů mohl ze současných 200 stoupnout až na trojnásobek.
„Družicové systémy přinášejí velké příležitosti při jejich výstavbě i při zpracování dat do služeb. Program je tak velkou příležitostí pro české firmy, inovátory i vědecká pracoviště,“ přiblížil možná pozitiva rozšíření unijní agentury vedoucí oddělní kosmických technologií a aplikací českého ministerstva dopravy Ondřej Šváb.
Remek a navigace
„Když jsem začínal jako evropský poslanec, zrovna padala zásadní rozhodnutí, zda Evropa má mít svůj navigační systém Galileo. My jsme přišli po odsouhlasení systému, ale ještě se řešilo, jak se provede. Pro mě to byla životní příležitost, myslím, že jsem se účastnil docela aktivně,“ řekl v Epicentru Blesku Vladimír Remek, první československý kosmonaut. „Ze Spojených států reagovali, k čemu to děláme, vždyť nám poskytnou GPS. Ale v Evropě to není jen věc prestiže, ale i nezávislosti, suverenity.“
Kromě toho je Galileo v konkurenci GPS, ruského Glonass či čínských, japonských a indických programů v jednom unikátní, připomíná Remek. „Trochu se to zkresluje, že to je první civilní systém, to není přesné, mohou ho používat i vojáci, ale Galileo je první systém tzv. garantované civilní služby. EU se svou vahou, ať je jakákoli, postavila za to, že se signálem nebude nic dělat. Kromě případů vyšší moci, nepředstavitelných přírodních zásahů, nebude uživateli signál odepřen. V souvislosti s válkou v Iráku Američané pro ostatní uživatele degradovali přesnost svého systému nebo docela znemožnili přístup k němu.“
Témata:
Související
