22°C
Trump chce stáhnout vojáky z Afghánistánu, v NATO to budí obavy. A zvažoval útok na Írán?
Americký prezident Donald Trump minulý týden zvažoval, že by mohl nařídit útok na jaderné zařízení v Íránu, nakonec se ale rozhodl, že tak neučiní. S odvoláním na své zdroje z administrativy dosluhujícího prezidenta o tom informovaly list The New York Times a agentura Reuters. Obavy přitom budí i další Trumpův krok. Za předčasné stažení sil z Afghánistánu by NATO zaplatilo velmi vysokou cenu, varoval šéf aliance Jens Stoltenberg.
Trump se podle médií minulý čtvrtek na schůzce v Oválné pracovně Bílého domu zeptal svých bezpečnostních poradců, jaké má možnosti, pokud by se rozhodl v příštích týdnech zaútočit na íránské jaderné zařízení.
Jednání se účastnili viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí Mike Pompeo, nový úřadující ministr obrany Christopher Miller i nejvýše postavený americký generál Mark Milley. Podle listu The New York Times tito muži prezidenta nakonec přesvědčili, aby od nápadu zaútočit na Írán ustoupil, neboť by to mohlo vyvolat vážnější konflikt.
„Zeptal se na možnosti. Představili mu scénáře a nakonec se rozhodl nepokračovat,“ řekl zdroj agentury Reuters. Bílý dům se oficiálně k obsahu schůzky nevyjádřil.
Republikán Trump podle odhadů předních amerických médií prohrál v nedávných prezidentských volbách a v lednu ho v Bílém domě vystřídá demokrat Joe Biden. V prezidentském úřadu tak Trumpovi zbývají zhruba dva měsíce, porážku ve volbách ale zatím oficiálně neuznal.
Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem jsou dlouhodobě napjaté a obě země neudržují přímé diplomatické vztahy. V roce 2015 USA pod vedením prezidenta Baracka Obamy spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem uzavřely s Íránem jadernou dohodu. Trump od ní ale v roce 2018 odstoupil. Na řadu íránských subjektů následně uvalily USA sankce.
Agentura Reuters upozornila, že Trump o útoku na jaderné zařízení v Íránu uvažoval den poté, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vydala novou zprávu o íránském jaderném programu. Uvedla v ní mimo jiné, že Teherán pokračuje ve zvyšování zásob uranu obohaceného na nízkou úroveň, překračuje tím limity stanovené dohodou z roku 2015 a nedodržuje ani stanovenou úroveň obohacování. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je zaměřen výhradně na mírové účely.
V lednu na Trumpův příkaz bezpilotní letoun v Bagdádu zabil íránského generála Kásema Solejmáního. Cílem nyní zvažovaného útoku mohl být podle The New York Times podnik na obohacování uranu v Natanzu, ve kterém podle MAAE Írán instaloval do podzemí první kaskádu moderních centrifug.
Těžba ropy „last minute“
Trumpův kabinet kromě toho také vyslal dotaz ropným společnostem o tom, kde chtějí začít vrtat v Arktické národní přírodní rezervaci. Prezident chce podle deníku Washington Post využít toto právo dřív, než předá kancelář zvolenému Bidenovi.
V roce 2017 povolil Kongres hledání ropy v této oblasti, přestože je domovem více než 270 druhů zvířat, včetně polárních sobů, medvědů a lišek.
Trump plánuje stažení vojáků?
Kabinet chce podle Washington Post také stáhnout další vojáky z Afghánistánu. Prezident by tak těsně před odchodem z postu splnil svůj volební slib, že pošle vojáky domů. Podle zdrojů plánuje Bílý dům oznámit, že do ledna sníží počet vojáků v Afghánistánu na polovinu.
Za předčasné stažení sil z Afghánistánu by však NATO zaplatilo velmi vysokou cenu, varoval ve své reakci šéf Jens Stoltenberg.
Video
Co „vyvede“ Trump a proč má za čtyři roky šanci na úspěch? Expert o výměně v Bílém domě i politice Bidena.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Doník relativně nedávno slíbil, že na BV udělá mír jaký svět neviděl.Takže útok na jaderné zařízení Iránu by měl být jedním z jeho stavebních kamenů. Věřím, že i u nás by se našli ochotní vysílači našich vojáků na nezbytné mise a jistě by to byl podpůrný důvod pro armádní zbrojení.