Exotický ostrov novým státem světa? Je velký jako Jihočeský kraj a odhlasoval si odtržení

Autor: ČTK, sova - 
12. prosince 2019
09:37

Obyvatelé Bougainville v referendu drtivou většinou rozhodli o tom, že si přejí nezávislost svého území na souostroví Papua-Nová Guinea. Pravděpodobně tak vznikne nový stát světa. Zatím naposledy vznikl v Africe v červenci 2011 oddělením od Súdánu Jižní Súdán.

Téměř 98 procent z více než 181 000 hlasujících dalo přednost samostatnosti před posílením autonomie. Výsledek referenda, na které dohlížel někdejší irský premiér Bertie Ahern, se podle agentury Reuters předpokládal. Nyní o něm bude jednat parlament Papuy-Nové Guineje a následně začnou rozhovory vlád obou území o odtržení.

Lidové hlasování bylo součástí mírového procesu dojednaného v roce 1998 na konci desetiletého ozbrojeného konfliktu, který si vyžádal na 20 000 lidských životů. Místní povstalci bojovali ve válce s vojáky Papuy-Nové Guineje o samostatnost Bougainville a o to, jak se budou využívat jeho velké zásoby mědi a zlata.

Nový stát má obyvatel jako Ostrava

Možný nový stát, který je velký asi jako Jihočeský kraj, obyvatel má přibližně jako Ostrava, a kde se například po britském vzoru jezdí vlevo, by vznikl stejným modelem jako všechny poslední země - po plebiscitu oddělením od původního útvaru. Tak vznikl v roce 2002 Východní Timor, o čtyři roky později Černá Hora a v roce 2011 Jižní Súdán.

Tichomořský ostrov pojmenovaný podle francouzského objevitele Louise Antoinea de Bougainville, přilehlý ostrov Buka a několik dalších menších ostrůvků tvoří v současné době autonomní území Bougainville v rámci státu Papua-Nová Guinea. Při sčítání lidu v roce 2011 mělo toto území o rozloze asi 9000 kilometrů čtverečních na 250 000 obyvatel, nyní zde žije necelých 300 000 lidí. 

Obyvatelé Bougainville se v referendu vyslovili pro nezávislostObyvatelé Bougainville se v referendu vyslovili pro nezávislost | Reuters

Z hlediska rozlohy by měl nový stát patřit k nejmenším na světě, někde na úrovni Kypru, Kosova, Libanonu (či Jihočeského kraje), podle počtu obyvatel také - na úroveň sousedního Vanuatu nebo Barbadosu (či Ostravy).

Metropolí by měla být Arawa na hlavním ostrově Bougainville, kde žije asi 40 000 lidí, ačkoli nyní je správním střediskem autonomie městečko Buka na stejnojmenném ostrově. Většina obyvatel jsou křesťané (asi 70 procent římští katolíci), většina používá místní kreolský jazyk tok pisin, kterému se také říká (melanéská) pidžin angličtina nebo neo-melanéština.

Na vlajce Bougainville je ve středu tradiční červenobílá pokrývka hlavy s názvem upe, kterou nosí plnoletí muži. Ta je v černém kruhu, což je převažující barva kůže místních obyvatel, kolem je bílé okruží se zelenými trojúhelníky, které symbolizují důležitost půdy. Pozadí vlajky tvoří modrá barva oceánu.

Snahy o autonomii na ostrovech probíhaly od 70. let

Ostrovy Bougainville, Buka, Santa Izabel, Choiseul a další byly od roku 1885 součástí německé kolonie Německá Nová Guinea. V roce 1900 přešly ostrovy Santa Izabel a Choiseul pod správu Británie, Německu zůstaly Buka a Bougainville. Na začátku první světové války v roce 1914 se německé državy v regionu ocitly pod správu Austrálie jako teritorium Severovýchodní Nová Guinea, po druhé světové válce zde bylo poručenské území OSN pod správou Austrálie.

Obyvatelé Bougainville se v referendu vyslovili pro nezávislostObyvatelé Bougainville se v referendu vyslovili pro nezávislost | Reuters

Když Papua-Nová Guinea vyhlásila v roce 1975 nezávislost, bougainvillští obyvatelé to nepřijali a pod vedením Bougainvillské revoluční armády (BRA) založili 1. září 1975 separatistickou Republiku Severních Šalomounových ostrovů, tzv. republiku Meekamui. V následujícím roce novoguinejské jednotky povstání potlačily, ostrov nakonec získal v rámci Papuy-Nové Guiney širokou autonomii.

Po zrušení autonomie roku 1988 vypukly další nepokoje a 17. května 1990 vznikla nezávislá Republika Bougainville, kterou však kromě Šalomounových ostrovů žádný stát neuznal.

Kvůli strategické poloze je v hledáčku mocností

Konflikt zde začal v roce 1988, kdy se vzbouřili majitelé pozemků na ostrově Bougainville kvůli ekologickým škodám, které způsobil rozsáhlý povrchový důl na měď provozovaný dceřinou společností těžařského gigantu Rio Tinto. Protesty byly namířeny i proti zacházení s horníky z řad domorodého obyvatelstva a proti tomu, že většina zisků z těžby mířila pryč z ostrova. Příměří bylo uzavřeno v roce 1998 po desetiletém ozbrojeném konfliktu, který si vyžádal na 20 000 lidských životů.

V roce 2002 byla území poskytnuta široká autonomie a nynější lidové hlasování bylo součástí mírového procesu dojednaného v roce 1998.

Bougainville má i významnou strategickou polohu ve vodách oddělujících Asii a Ameriku. Případný vznik nového státu tak bedlivě sledují západní země, které se snaží oslabit rostoucí vliv Číny v tomto regionu, poznamenala agentura Reuters.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud