8°C
Nobelovku za literaturu mají Tokarczuková a Rakušan Handke. Polka se chystá do Prahy
Nobelovu cenu za literaturu za rok 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková. Letošním laureátem tohoto ocenění je rakouský autor Peter Handke. Ve Stockholmu to ve čtvrtek oznámila Švédská akademie. Laureátka loňské Nobelovy ceny za literaturu spisovatelka Olga Tokarczuková bude navíc příští rok hostem festivalu Svět knihy Praha. Polsko bude čestným hostem mezinárodním veletrhu, který se koná na pražském Výstavišti, informoval ředitel veletrhu Radovan Auer.
„Od začátku jsme samozřejmě stáli o účast Tokarczukové, kterou v tuto chvíli máme potvrzenou. S udělením Nobelovy ceny se může situace trošku změnit, ale ještě včera (ve středu) potvrdila, že se zúčastní,“ uvedl Auer.
Loni Nobelova cena za literaturu udělena nebyla kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii, která laureáty vybírá. Proto se v letošním roce vyhlašovaly ceny dvě.
Jelineková: Cenu měl Handke dostat ještě přede mnou
Podle šéfa Švédské akademie Matse Malma byl Handke oceněn za „svá vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periférii a specifičnost lidské zkušenosti“. Rakouský autor je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů v Evropě po druhé světové válce.
Handkemu k Nobelově ceně za literaturu poblahopřál rakouský prezident i vláda. Dosud jediná rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu (získala cenu v roce 2004 - pozn. red.) spisovatelka Elfriede Jelineková řekla, že byl nejvyšší čas, aby Handke ocenění dostal. „Byl každopádně na řadě už přede mnou,“ uvedla.
Radost vyjádřila Jelineková také z toho, že v Handkem obdržel cenu někdo, „na koho v Rakousku konečně budou moci být hrdí“. Narážela tak zjevně na to, že její ocenění před patnácti lety mnozí v Rakousku přijali s nelibostí. Provokativní autorka kritická k soudobému vývoji své země Rakousko často ostře kritizovala, bulvární tisk ji proto označoval termínem „Nestbeschmutzerin“, což je někdo, kdo „kálí do vlastního hnízda“.
Handke nekriticky obdivoval Miloševiče
Handke (76) je autorem několika desítek próz, her a esejů. Cizí mu není ani film, podílel se na námětech a scénářích například k filmům Wima Wenderse, tři celovečerní snímky sám rovněž režíroval.
Do češtiny se jeho tvorba překládá již od konce 60. let; čtenáři tak mají k dispozici prózy Nevyžádané neštěstí (česky 1980), Tři pokusy (1993), Dětský příběh: Číňan bolesti (1997), Za temné noci jsem vyšel ze svého tichého domu (1999) či Don Juan (2006). Někdejší Divadlo Komedie s úspěchem inscenovalo Handkeho díla Spílání publiku, Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli či Podzimní blues.
Kontroverzi Handke vyvolal svými postoji k dění v bývalé Jugoslávii. Je znám zejména jako nekritický obdivovatel bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, na jehož pohřbu v roce 2006 vystoupil se smuteční řečí pronesenou v srbštině.
O Miloševičovi prohlašoval, že nebyl „žádný nacionalista, jen chtěl zachovat Jugoslávii“. Miloševiče také navštívil přímo ve vězení v Haagu, kde jugoslávský politik čelil obžalobě z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.
Polské vládě se Tokarczuková nelíbí
Polce Tokarczukové (57) Švédská akademie cenu udělila za „vypravěčskou představivost, která - s encyklopedickou vášní - ukazuje překračování hranic jako formu života“. Díky jejím snovým a poetickým příběhům bývá její tvorba často přirovnávána k dílu Gabriela Garcíi Márqueze.
Jedna z nejslavnějších polských spisovatelek dosáhla světového úspěchu svým třetím románem Pravěk a jiné časy, který je zasazen do fiktivní vesnice Pravěk v centru Polska a vytváří paralelu k polské historii.
Švédská akademie rovněž vyzdvihla obsáhlý román Tokarczukové z roku 2014 Knihy Jakubovy, který vypráví příběh židovské heretické sekty frankistů a jejich vůdce Jakuba Franka. Tokarczuková v něm popisuje svět různých náboženství, národů, jazyků a stavů, které existují vedle sebe, přičemž jejich vztahy zdaleka nejsou ideální a tolerantní.
Poukazování na temné stránky polských dějin a zobrazování Polska jako nábožensky a etnicky různorodé společnosti kontrastuje s verzí polské historie, kterou propaguje polská vládnoucí nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS), připomínají tiskové agentury. Ocenění Tokarczukové znamená morální povzbuzení pro liberálně smýšlející Poláky pouhé tři dny před parlamentními volbami, v nichž je PiS jasným favoritem, napsala agentura AP.
Autorka má silný vztah k Česku
Tokarczuková, která čelila ve své vlasti nevraživosti konzervativců za to, že kritizovala některé stránky polské minulosti, například antisemitské epizody, má silný vztah k Česku. „Mám asi nějakou českou karmu. Bydlím 200 metrů od české hranice. Čím jsem starší, tím jsou vazby silnější,“ uvedla před dvěma lety spisovatelka při debatě se čtenáři v Brně.
Světa knihy Praha se Tokarczuková účastnila i v roce 2010, kdy veletrh hostil polskou literaturu. Knihy spisovatelky, které Švédská akademie cenu udělila, vycházejí v češtině v nakladatelství Host.
Akademie má za sebou sexuální skandál
V loňském roce dostala Tokarczuková Mezinárodní Man Bookerovu cenu za román Běguni, jehož stěžejním tématem jsou nomádi současné doby. Obě díla, stejně jako řada dalších, byla přeložena i do češtiny.
Ocenění alespoň jedné ženské autorky experti předem očekávali. Sám šéf Nobelova výboru Švédské akademie Anders Olsson prohlásil, že cena může získat zpět svou prestiž, pokud akademie upustí od „mužsky orientovaného, eurocentrického pohledu, který při posuzování kandidátů v minulosti převažoval“. Pouze 14 ze 114 držitelů Nobelovy ceny za literaturu byly do dnešního dne ženy.
Švédská akademie, která Nobelovy ceny za literaturu každoročně vyhlašuje, prošla za poslední rok rozsáhlou reformou. Pověst této instituce utrpěla v souvislosti s kauzou francouzského režiséra Jeana-Claudea Arnaulta, který je ve švédských kulturních kruzích známou osobností a je manželem bývalé členky Švédské akademie Katariny Frostensonové. Loni byl Arnault shledán vinným ze znásilnění a soud ho za to poslal na dva a půl roku do vězení.
Aféra vyplula na veřejnost v souvislosti s kampaní proti sexuálnímu obtěžování #MeToo. Ze sexuálního obtěžování Arnaulta nařklo 18 žen. Některé z případů se prý odehrály v prostorách, které patří Švédské akademii. Arnault veškerá obvinění odmítl, stejně jako nařčení, že opakovaně předem vyzradil jméno laureáta ceny za literaturu.
Témata:
Související
