„Zázračné dítě“ Kurz znovu kancléřem? Rakouský mladíček podruhé sestavuje vládu

Kurz má nakročeno k tomu, aby se ve svých 33 letech stal už podruhé kancléřem. Dnes dostal pověření k sestavení nové vlády po přibližně hodinovém rozhovoru s hlavou státu. Van der Bellen po jednání konstatoval, že při rozhovorech s šéfy stran v posledních dnech nabyl dojmu, že lidová strana bude schopna vládu vytvořit.

Podle APA nyní Kurz zahájí předběžná jednání s předsedy ostatních stran, a to v pořadí určeném jejich ziskem ve volbách do Národní rady z 29. září. Kurzovi se přitom otvírají hned tři možnosti vytvoření koaliční vlády dvou stran. Většinový kabinet by vytvořil se sociálními demokraty (SPÖ), s protiimigračními Svobodnými (FPÖ) i se Zelenými. Právě poslední možnost je v Rakousku nyní zmiňována patrně nejčastěji, ačkoli je dosud nevyzkoušená.

Kurz: Povedu naše krásné Rakousko k dobré budoucnosti

Van der Bellen, který dříve vedl rakouské Zelené, po schůzce s Kurzem zdůraznil, že příští vláda by měla ve své agendě klást důraz hlavně na hrozící klimatickou katastrofu. Jako další priority uvedl oblasti justice a bezpečnosti. „V rámci procesu utváření vlády budu velkou váhu přikládat svědomitému obsahovému, politickému a personálnímu přístupu k bezpečnostním a justičním otázkám,“ zdůraznil rakouský prezident. Kromě toho vyjádřil přání, aby v nové vládě měly velký podíl ženy.

Sebastian Kurz znovu stanul v čele rakouské vlády. | ČTK

Kurz si dal za cíl zlepšit politickou kulturu v zemi po volební kampani, která byla podle něj „místy velmi špinavá“, či vytvořit stabilní a akceschopnou vládu. Za její priority na prvním místě označil schopnost vypořádat se s hrozící hospodářskou recesí a dále pokračovat ve snižování daňového břemene. Jako třetí prioritu uvedl boj proti ilegální migraci a až na čtvrtém místě Kurz jmenoval boj proti změnám klimatu, což prezident označil za největší výzvu.

„Učiním vše pro to, abych tuto zemi, naše krásné Rakousko, vedl k dobré budoucnosti,“ slíbil Kurz na závěr společného vystoupení s prezidentem.

„Úspěch realistické politiky.“ Kurzovi k vítězství gratulují Babiš i Petříček

Rakouská lidová strana získala ve volbách 37,5 procenta hlasů a obsadí 71 křesel v 183členné Národní radě. Na druhém místě skončili sociální demokraté s 21,2 procenta hlasů a ziskem 40 křesel, což je nejhorší výsledek strany od konce druhé světové války.

Výrazně propadla ve srovnání s předchozím hlasováním Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která dostala 16,2 procenta hlasů.

Právě kvůli FPÖ se předčasné volby musely konat. Koaliční vláda, ve které strana spolupracovala s Kurzovými lidovci, padla letos v květnu kvůli aféře bývalého předsedy svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

„Krasavec“ Kurz míří zpět do křesla kancléře. Volby v Rakousku ovládli lidovci

Zelení získali 13,9 procenta hlasů a do parlamentu vyšlou 26 poslanců. Nejlepší výsledek v dosavadní historii zaznamenala také liberální strana NEOS, která dostala 8,1 procenta hlasů a bude mít 15 poslanců.

Hvězda politiky

Tehdy sedmadvacetiletý Sebastian Kurz se před šesti lety jako nejmladší šéf diplomacie v EU stal novou hvězdou rakouské i evropské politiky. Kariéra vídeňského rodáka ale zamířila ještě výš, v roce 2017 dovedl tradiční lidovce - byť v lehce pozměněném hávu - k vítězství ve volbách a následně usedl do kancléřského křesla. Tam se nyní vrátí, jeho strana totiž koncem září opět získala nejvíc mandátů v rakouském parlamentu a dnes prezident Alexander Van der Bellen pověřil Kurze sestavením vlády.

Politik, pro své mládí přezdívaný „Wunderwuzzi“, neboli zázračné dítě,tak pokračuje v politické ofenzívě, kterou zahájil po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017. Jako šéf tradiční strany, jedné z opor rakouské politiky a dlouholetého účastníka velkých koalic se sociálními demokraty, si vymínil mnohem širší kompetence, než měli jeho předchůdci. Prosadil tak rovnoměrné zastoupení žen a mužů na kandidátkách, do kterých mohl osobně zasahovat, nebo nominaci řady nestraníků.

Neonacistického starostu podpořili i lidi od Merkelové. Němci jsou ve varu

Nejviditelnějšími změnami bylo nahrazení tradiční lidovecké černé módnější tyrkysovou barvou a také jméno, se kterým šla Rakouská lidová strana v říjnu 2017 do voleb. Na lístku stálo Kandidátka Sebastiana Kurze - Noví lidovci, aby každý volič na první pohled poznal, kdo se uchází o jeho hlas. Kurz přes své mládí výrazně boduje zejména u voličů starších 45 let, pozorovatelé často tvrdí, že pro mnoho Rakušanů nedostudovaný právník představuje typ „ideálního zeťáka“.

Jeho úspěšnou kariéru nicméně provázely také kroky, kvůli kterým se stal terčem kritiky, zejména od liberálněji zaměřené části společnosti. Ministrem zahraničí byl Kurz jmenován jen krátce před vypuknutím migrační krize, během které se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. A politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurs.

V únoru 2016 zahájil Sebastian Kurz diskutovanou iniciativu, v jejímž důsledku zavřely s aktivní podporou Rakouska své hranice migrantům Makedonie a Srbsko, přes které proudilo dále na Západ nejvíce lidí. Kurz se tehdy otevřeně postavil proti politice německé kancléřky Angely Merkelové, což mu - spolu s faktickým zastavením toku uprchlíků a migrantů, kterému výrazně pomohla i dohoda mezi Německem a Tureckem - vyneslo politické body u jeho krajanů.

Po eurovolbách padla vláda. Kurzův kabinet v Rakousku končí, zastoupí ho ministr Löger

Podle kritiků ovšem Kurz pragmaticky využil společenského napětí a strachu k získání hlasů, přičemž více než koketoval s rétorikou, která byla do té doby doménou pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). „Bez imigrace a uprchlíků by jeho kariéra nestoupala tak rychle,“ objevilo se například na komentářových stránkách německých novin. A někdejší šéf liberální rakouské strany NEOS Matthias Strolz označil svého politického soupeře za „oportunistu bez vize“.

Tato kritika se ale příliš neodráží na Kurzově popularitě u voličů, mezi kterými je ještě oblíbenější než před dvěma lety. Tehdy jeho lidovci jasně vyhráli s 31,5 procenta hlasů, letos získali o téměř sedm procentních bodů víc. Otázkou je ale podoba budoucí koalice. Kurzova první vláda utvořená s FPÖ padla letos na jaře kvůli korupčnímu skandálu vicekancléře a šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho. Možných cest je několik, rakouský tisk očekává složitá koaliční jednání.

Jisté ale je, že právě Sebastian Kurz bude i nadále určovat podobu rakouské politiky. „Nikdy jsem nechtěl být politikem z povolání,“ tvrdil přitom ještě před pár lety Kurz, který 27. srpna oslavil třiatřicáté narozeniny. Správě věcí veřejných se paradoxně věnuje celý aktivní život. Do lidovecké mládežnické organizace vstoupil ještě během studií na gymnáziu v roce 2003, o šest let později se pak vyšvihl do jejího čela.

Dohra skandálu v Rakousku: Kancléř odvolal ministra vnitra, svobodní ve vládě končí

Kvůli politice dokonce syn středostavovských rodičů zanechal studia práv. Ve 24 letech byl zvolen do zastupitelstva Vídně a také radním. Poté přišel post státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra a v roce 2013 překvapivé jmenování ministrem zahraničí, které Kurzovi otevřelo cestu na vrchol rakouské politiky.