9°C
Královna Alžběta II. překazila plán Johnsona? Brexit bez dohody zakazuje zákon
V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření v pondělí prošlo poslední bouřlivou fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler. Premiér Boris Johnson přitom na návštěvě Dublinu vyjádřil přesvědčení, že Británie stále ještě může za 52 dní z EU vystoupit na základě dohody.
Britský odchod z EU je aktuálně naplánován na 31. říjen a schválený zákon má zabránit možnosti, že Británie v tomto termínu z bloku vystoupí bez „rozvodové“ dohody.
Nový zákon dává vládě čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu, nebo aby od zákonodárců získala svolení pro neřízený odchod. Jestliže nebude splněna ani jedna z těchto podmínek, musí kabinet na základě nového opatření požádat o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020. Zákon zároveň vládě ukládá přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní „sedmadvacítky“, i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti.
Johnson o další odklad žádat nechce
Návrh minulý týden proti vůli vlády prošel britským parlamentem, když opoziční snahu zablokovat brexit bez dohody podpořila řada představitelů vládní Konzervativní strany. Z poslaneckého klubu konzervativců bylo poté 21 „rebelů“ vyloučeno.
Britský premiér Boris Johnson od nástupu do funkce slibuje, že svou zemi z EU v aktuálním termínu vyvede s dohodou, nebo bez ní. Není zcela jasné, jak bude nyní po schválení nového zákona postupovat. Ministerský předseda trvá na tom, že o další odklad odchodu z unie žádat nebude, a vláda zároveň odmítá, že by se chystala jednat protiprávně.
Po událostech minulého týdne Johnson požaduje co nejrychlejší konání předčasných voleb, přičemž o rozpuštění Dolní sněmovny budou poslanci znovu hlasovat v pondělí večer. Očekává se však, že vládní usnesení opět nezíská potřebnou dvoutřetinovou podporu. Ihned poté by měl parlament přerušit práci až do 14. října, což znamená, že předčasné volby by mohly být vypsány nejdříve na druhou polovinu listopadu.
Johnson jednal se svým irským protějškem Leem Varadkarem, schůzka ale podle očekávání průlom v brexitových rozhovorech nepřinesla. Ve společném prohlášení zveřejněném po setkání obou premiérů se píše o přetrvávajících neshodách. „Chci najít dohodu, chci uzavřít dohodu,“ ujišťoval předtím Johnson na tiskové konferenci. Podle jeho mluvčího premiér do Dublinu přinesl návrhy na vyřešení sporu kolem takzvané irské pojistky.
Varadkar toto opatření, které má zajistit i po brexitu zachování volného režimu na hranicí mezi Irskou republikou a Severním Irskem, označil za klíčovou součást stávající „rozvodové“ dohody. Britská vláda požaduje její nahrazení alternativním mechanismem, podle Varadkara ale zatím zbytku EU konkrétní návrh nepředložila.
Předseda sněmovny složí mandát
Ať už bude termín nových voleb jakýkoli, nebude v nich kandidovat současný předseda Dolní sněmovny John Bercow. Ten v pondělí před poslanci uvedl, že to při posledních volbách v roce 2017 slíbil své manželce a svým třem dětem. Pokud dnes zákonodárci neschválí rozpuštění sněmovny, hodlá se 56letý politik funkce předsedy sněmovny i poslaneckého mandátu vzdát 31. října.
„Sloužím jako člen parlamentu 22 let a posledních deset jako předseda (Dolní sněmovny). Je to, abych to řekl otevřeně, největší privilegium a pocta mého profesního života a budu za ni navždy vděčný,“ řekl Bercow v emotivní promluvě. Na rozdíl od reakce na opozičních lavicích mu potleskem vyjádřila uznání jen hrstka zástupců vládní Konzervativní strany, ačkoli je Bercow sám jejím zástupcem.
Šéf Dolní sněmovny je veřejnosti známý především svérázným vystupováním při zasedáních, za aktuální patové situace kolem britského odchodu z EU ale do politického vývoje zasahoval i jinými způsoby. Kvůli svým krokům z posledních měsíců byl terčem kritiky ze strany euroskeptických konzervativců, kteří za jeho jednáním viděli snahu zkomplikovat či zablokovat brexit.
Váznoucí vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem bylo jedním z důvodů, proč britský parlament minulý týden přijal návrh zákona o případném dalším odkladu brexitu.
Dolní komora parlamentu pak vládě připravila další nepříjemnost, když poměrem hlasů 311 ku 302 schválila usnesení požadující zveřejnění řady citlivých dokumentů. Jednak chtějí poslanci vidět veškeré aktuální vládní plány týkající se scénáře brexitu bez dohody, a dále korespondenci mezi vládními poradci týkající se rozhodnutí přerušit na několik týdnů zasedání parlamentu.
Toto nařízení bude uplatněno ihned po projednání agendy pondělní schůze Dolní sněmovny, která se zřejmě protáhne do brzkých ranních hodin. Zákonodárcům pak začnou prázdniny, které potrvají až do 14. října. Rozhodnutí zastavit fungování parlamentu bezprostředně před termínem brexitu vyvolalo značné pobouření, neboť bylo chápáno jako pokus vlády obejít parlament při realizaci brexitových plánů.
Vývoj však zmobilizoval odpůrce brexitu bez dohody a Johnson se nyní ocitá v hluboké defenzívě, neboť není schopen vyvolat předčasné volby, které by mohly obnovit ztracenou většinu konzervativců. Návrh na rozpuštění Dolní sněmovny už minulý týden nezískal potřebnou podporu dvou třetin poslanců a očekává se, že se tak nestane ani při nadcházejícím druhém hlasování na toto téma. To by mohlo přijít na řadu okolo 01:00 SELČ.
Měl by sis to trochu nastudovat. Nikdo nic zákonem neruší. Nejde o to zda, ale jak a kdy.