Kosmická nehoda? Indická sonda se odmlčela krátce před přistáním na Měsíci

Aktualizováno -
6. září 2019
23:18
Autor: ČTK, for - 
6. září 2019
23:03

Indické kosmické středisko v pátek ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Půldruhé tuny vážíci modul měl mj. zkoumat i krátery na povrchu, kde se údajně nachází voda. Modul měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil. Asi po čtyřech hodinách pak mělo z modulu vyjet lunární vozítko, které se mělo věnovat chemické analýze odebraných vzorků.

O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace.Letos v dubnu skončil neúspěšně pokus Izraele, jehož sonda Berešit (Beresheet) přistání na Měsíci nezvládla.

Indická mise má prozkoumat krátery, které by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

Sonda měla zkoumat také krátery, kde se údajně nachází vodaSonda měla zkoumat také krátery, kde se údajně nachází voda | Profimedia.cz, ČTK

Komplikace s přistáním modulu znepokojují kromě indických vědců i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který chtěl získaná data využít pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) je indická lunární sonda o celkové hmotnosti 3890 kg. Tvoří ji družice (orbiter), která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul (lander) s vědeckými přístroji a robotické vozítko (rover).

Podle původních plánů měla mise nést i přístroje dodané americkou NASA a evropskou ESA, kvůli potřebě snížit hmotnost z nich zůstal pouze zrcadlový systém NASA, který v rámci přesného měření vzdálenosti Země od Měsíce a přesného určení pozice sondy odráží laserový parsek zpět do místa původu.

Družici vynesla raketa GSLV Mk.3, která odstartovala letos 22. července z indického kosmodromu Šríharikóta. Úkolem zhruba 2400 kg těžké družice je vedle datové podpory aparátů na povrchu Měsíce provádět z oběžné dráhy snímkování ve vysokém rozlišení.

Modul Vikrám váží asi 1,4 tuny a má rozměry zhruba 250x200x120 cm. Šestikolový mobilní rover o velikosti 90x75x85 cm má akční rádius 500 metrů. Váží 27 kg a napájen je ze solárního panelu.

Družice je vybavena osmi indickými vědeckými přístroji, lander čtyřmi a rover nese dva. Jejich úkolem je provádět seismografická, teplotní a elektromagnetická měření. Rover by měl mimo jiné aktivně pátrat po stopách vodního ledu.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

dest ( 7. září 2019 04:08 )

Podle titulku bych hádal že sondu sestřelili měsíčňani , ale ona se jenom vloudila chybička. Kolipak Indů by za ty peníze dostalo alespoň základní vzdělání?

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud