Odvrácená tvář dovolenkového ráje: Filipínský ostrov se potápí, lidé ho nechtějí opustit

Autor: peb - 
1. 2. 2019
17:45

Filipínský ostrov Ubay je následkem zemětřesení téměř celý pod hladinou moře. Jeho obyvatelé ho ale odmítají opustit, i když jim voda sahá až po kotníky a protéká jejich domy. Informoval o tom The Guardian. 

„Mám to tu opravdu ráda, protože je tu klid a mír,“ říká obyvatelka ostrova Maria Saavedra. Stejně jako mnoho dalších obyvatel téměř potopeného ostrova nechce Maria svůj domov opustit a vyměnit ho za život na souši. 

„Můžeme tu jíst čerstvé ryby a sbírat mušle. Ty pak hned prodáme a koupíme si rýži. Uvaříme, najíme se a jdeme spát,“ říká. 

Zaplavování způsobilo v roce 2013 zemětřesení, kvůli kterému pevnina klesla o celý metr. Japonští výzkumníci situaci využívají ke zkoumání enviromentálního a socio-ekonomického dopadu extrémního stoupání mořské hladiny. Filipínský ostrov tak nabízí pohled na to, co může v budoucnu čekat mnoho dalších nízko položených ostrovů.

Podle mezinárodního panelu pro klimatickou změnu mohou hladiny moří do roku 2100 stoupnout až o 98 centimetrů.

Život „na vodě“

Když se filipínské ostrovy začaly při přílivech potápět, přišla vláda s programem, který počítal s přesídlením ostrovanů do nových obydlí na velkém ostrově Bohol. Obyvatelé ostrova Ubay jsou ale se svým domovem příliš spjatí. Téměř všichni rezidenti se tak rozhodli zůstat a životu „na vodě se přizpůsobit. 

Domácí zvířata tak žijí na bambusových plošinách, školní aktovky se nedávají na zatopenou zem a nábytek stojí na prodloužených nohách. Jedním z hlavních problémů je ale nedostatek pitné vody, která se tak musí často dovážet z pevniny.

Učitelka na základní škole Agnes Bulilan stojí při výuce přímo ve vodě. Když při výuce přijde příliv, pozornost dětí se hned zaměří na moře. Sice se na mě dívají, ale nohama se věnují vodě. Do třídy také často vpluje i něco jiného. Když je to jen ryba, je to ještě dobré. Někdy je to ale i lidský odpad, vypráví Agnes.

Na ostrově se prakticky nedá pěstovat zelenina, téměř všechny zahrady byly totiž zničeny tajfunem v roce 2014. Zelenina je vzácná, musíme ji dovážet z pevniny. Většinou jíme ryby a kraby. Když se ale nic nechytí, jíme i mušle,  říká výživová specialistka Amelita Sucano. 

Filmař Chris Chadwick žasne nad schopností obyvatel se situaci přizpůsobit. Když tam dorazíte, nejdřív budete v šoku z toho, jak drasticky to vypadá. Dům ve kterém jsme bydleli, měl veškerý nábytek přidělaný na pevno. Během dvou hodin přišel příliv a celá místnost byla plná vody. Místní rok a půl staré dítě si tam bezstarostně plavalo, nemělo vůbec strach,  vypráví. 

Ostrované se sice naučili v nepříznivých podmínkách žít, sami ale vědí, že situace je dlouhodobě neudržitelná, a přiznávají, že jejich děti budou časem muset ostrov opustit a žit na pevnině. 

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa