Vězněná opoziční poslankyně je na pokraji smrti. Hladovku s ní drží 160 vězňů

Autor: ČTK - 
9. ledna 2019
20:02

Přes 160 vězňů, včetně 27 žen, zahájilo v Turecku hladovku, aby vyjádřilo solidaritu s kurdskou opoziční poslankyní Leylou Güvenovou. Ta je ve vězení od loňského ledna a hladovku drží od listopadu proto, že požaduje umožnění návštěv pro lídra kurdských separatistů Abdullaha Öcalana, odsouzeného před lety za vlastizradu. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na tureckou opoziční poslankyni Meral Beştaşovou.

Podle Beştaşové je zdravotní stav její kolegyně z Lidové demokratické strany (HDP) Güvenové „kritický“. Hladovku drží dnes už 62. druhý den. Podle AP vězni při hladovce v Turecku sice dostávají vitamíny a sladkou vodu, Güvenová ale potřebuje brát léky, které se mají užívat s jídlem.

Čtyřiapadesátiletá Güvenová je obviněna z podněcování k nenávisti kvůli výrokům, jimiž kritizovala tureckou vojenskou operaci na severu Sýrie. Tam Ankara bojuje proti kurdským milicím, protože se obává nárůstu jejich vlivu u hranic, v blízkosti jihotureckých regionů, v nichž vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii Strana kurdských pracujících (PKK). Tu považuje turecká vláda, EU i USA za teroristickou organizaci.

Güvenová, jíž hrozí trest 31 let vězení, je jednou z desítky uvězněných poslanců strany HDP. Její členy turecký režim dlouhodobě pronásleduje kvůli údajné podpoře PKK, jejíž boje s tureckými vládními jednotkami si za čtyři desítky let vyžádaly na 50.000 obětí. V březnu 2013 vyhlásila PKK příměří a začala jednat s vládou, boje ale znovu propukly v roce 2015.

Abdullah Öcalan, kvůli jehož právům ve vězení Güvenová hladovku drží, je zakladatelem PKK a byl i jejím dlouholetým vůdcem. V roce 1999 byl zatčen a posléze odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Trest mu soud později změnil na doživotí, když Turecko kvůli snahám o vstup do EU trest smrti zrušilo. Öcalan před několika lety z vězení vyzval bojovníky PKK, aby složili zbraně a snažili se o politické řešení.

Güvenová drží hladovku proto, že Öcalan je podle ní protiprávně držen v izolaci na ostrůvku Imrali. Solidaritu s poslankyní dnes vyjádřila i levicová frakce Evropského parlamentu GUE/NGL, která v prohlášení rovněž uvedla, že k Öcalanovi do věznice nemají přístup ani právníci, ani rodina. Právníci ho údajně mohli navštívit naposledy v roce 2011 a rodina v září 2016. Podle prohlášení frakce má Öcalan zakázanou i telefonickou a e-mailovou komunikaci.

Hladovka kurdských vězňů se v Turecku uskutečnila také na podzim roku 2012, kdy asi 1700 vězňů přes dva měsíce odmítalo jídlo a požadovalo mimo jiné možnost hájit se před tureckými soudy ve svém jazyce či zlepšení podmínek pro Öcalana. Protest ukončili poté, co je k tomu vyzval Öcalan. Při předchozí větší hladovce tureckých vězňů, nejen Kurdů, kterou provázely nepokoje, zemřelo v roce 2000 přes sto lidí.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

simeone ( 9. ledna 2019 21:28 )

To je teprve holka na začátku. Nějaký Mareček z Kyjova držel "hladovku" snad devět měsíců a jak hezky vypadal.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud