Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Největší politický smolař? „Šampion hráčů, děv*k a huličů“ kandiduje už po 96.

Autor: Darina Jíchová - 
24. září 2018
22:30

Kanaďan John Turmel (67) je v politice věčný, ale neúnavný smolař. Poprvé sem vstoupil v roce 1979, kdy kandidoval do parlamentu. Už tehdy byla jeho hlavním cílem legalizace hazardu, tenkrát získal pouze 193 hlasů. Neúspěch ho ale neodradil a do parlamentu, senátu nebo zastupitelstva se snažil dostat ještě mnohokrát. Letos bude kandidovat už po 96., čímž se zařadil do knihy Guinnessových světových rekordů, uvedl deník Guardian.

Za posledních 40 let má za sebou Turmel téměř 100 kandidatur, do voleb většinou vstupuje jako nezávislý, nejméně získal 11 hlasů, nejvíce pak 4500. Jeho kampaně jsou založené na konspiračních teoriích. Jedna z nich se například nesla v heslu, že „klimatická změna je výmysl“. V tisku ho většinou označují za „super lúzra“ nebo jako „největšího politického smolaře“.

Turmel si ale z kritiky nic nedělá. „Jestli mě to trápí? Ne,“ řekl během rozhovoru s Guardianem. Sám sebe popisuje jako profesionálního hráče. Vysvětlil, že voleb se neúčastní, aby vyhrál, nebo prohrál. Podle něj se jedná o poměrně levný způsob, jak šířit svoje ideály.

Hlavní bod kampaně: legalizace hazardu

Poprvé kandidoval po tom, co policie oznámila zátah na ilegální kasina, jedno z nich, blackjackové kasino v Ottawě, patřilo i jemu. „Neustále mě zatýkali. Tak jsem se rozhodl kandidovat do parlamentu, chtěl jsem nechat legalizovat hazard, aby mě přestali zatýkat,“ vzpomíná.

Svou ideovou základnu rozšířil o legalizaci drog a prostituce. „Říkali mi šampion hráčů, děvek a huličů,“ uvedl Turmel. Jeho první kandidatura probíhala v době, kdy byla v Kanadě míra inflace devět procent a on byl neustále „bombardován“ otázkami týkajícími se ekonomiky. Proto do svého programu přidal zrušení úrokových sazeb.

Něžný kapitalismus bez úroků

Svůj program celé roky zdokonaloval do něčeho, co nazývá „něžný kapitalismus“, který by byl zcela bez úroků. Turmel dokonce navrhuje, aby si lidi vytvořili alternativní měnu. „Je to ideální pro nemajetné lidi, kteří chtějí podnikat. Vytvořili by si své vlastní peníze, například nějaké žetony, a zpeněžili by tak čas, který podniku věnovali a měli by kapitál do začátku,“ vysvětlil.

Turmel je přesvědčený, že je to cesta, kterou by se Kanada měla vydat, a volby vidí jako způsob, jak svoje myšlenky šířit dál. „Proto pořád kandiduji, musím využít každé příležitosti, abych mohl vysvětlit, jak zemi zachránit před chudobou. Kanada má spoustu bohatství, spoustu jídla a oblečení, jen nemáme dost peněz, abychom si je pořídili. Musíme vyrobit víc peněz,“ prohlásil Turmel.

Vidí se jako nejchytřejší muž světa

Stal se pravidelnou součástí voleb a lidé si na něj už zvykli. Na jeho obleku či kravatě nechybí jeho milované karty, celou image „korunuje“ helma s nápisem „Turmel – Ten inženýr“, který odkazuje na jeho bakalářský titul v oboru elektrotechnika. Turmel se považuje za „nejchytřejšího muže na světě“, masy jsou podle něj „pomalé“, myslet za ně musí on.

Svou kampaň šíří svérázným způsobem, navštěvuje všechny politické debaty i ty, na které nebyl pozván. Pravidelně to končí tak, že ho ze sálu vyvádí policie. „V podstatě nedělám žádnou mediální kampaň, jen se přihlásím, vydám tiskové prohlášení a udělám tiskovku. A pak chodím na debaty, pokud někde nějaká je, nesmím tam chybět,“ popsal.

Jednou se mu jeho strategie vyplatila. Poté, co ontarijské noviny vydaly článek s titulkem Turmel – super lúzr, ve kterém vysvětlily jeho vizi o alternativních penězích. Ve městě vznikla skupina, která vytvořila místní měnu, o jejich počínání se Turmel rovněž dozvěděl z místního deníku.

„Mise splněna, kampaň mi zdarma udělaly noviny,“ radoval se Turmel a článek si s hrdostí schoval. To málo, co za svoji kandidaturu utratí, si vydělal výhrami v hazardních hrách. „Žiju tři bloky od největšího pokerového doupěte v Kanadě,“ před dvěma lety k tomu začal pobírat penzi, ale jinak jdou všechny jeho peníze z pokeru.

Je to poslední kandidatura?

Turmel přiznal, že s hazardními hrami končí. Plánuje omezit i svoji účast ve volbách, letos jsou to jeho už 96. Kandiduje na starostu Brantfordu, města, kde právě žije. Dodal také, že do každého „volebního boje“ ho hnala jeho velká soutěživost. „Ničeho nelituju, stálo to za to a nemám se za co stydět. Navíc dělám svoji občanskou povinnost,“ uzavřel rozhovor s novináři.

Zobrazit celou diskusi