Arménská revoluce končí? Premiérem zvolil parlament opozičního vůdce

Pašinjan podle agentury Reuters získal ve 105členném zákonodárném sboru podporu 59 poslanců, 42 hlasovalo proti. Ke zvolení potřeboval, aby mu dalo hlasy alespoň 53 zákonodárců.

Arménská opozice zablokovala silnice v metropoli. Rusko se bojí, že přijde o vliv

Vůdce protivládních protestů v projevu v parlamentu před hlasováním podle agentury TASS mimo jiné slíbil, že stane-li se premiérem, jednou z priorit jeho vlády bude upevňování vztahů s Evropskou unií a snaha dosáhnout bezvízového režimu s unijními státy. Prioritou ale zůstane i rozvoj strategického partnerství s Ruskem. „Vojenské partnerství s Ruskem považujeme za důležitý faktor zajišťující bezpečnost,“ prohlásil Pašinjan.

Arménie je blízkým spojencem Ruska a na arménském území jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v této zemi s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by se odvrátil od spolupráce s Ruskem.

Po svém zvolení Pašinjan zpravodaji agentury TASS řekl, že hodlá jet 14. května do Soči na zasedání Nejvyšší euroasijské ekonomické rady a setkat se tam s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten podle agentury TASS již novému arménskému premiérovi blahopřál.

Arménský premiér padl, fígl s přebráním prezidentských pravomocí mu nevyšel

Pašinjan už novinářům řekl, že arménskou vládu čekají vážné změny. Konkrétní jména kandidátů na odvolání a na jmenování ale sdělit ještě odmítl, s výjimkou ministra obrany. „Považuji jeho výměnu za nezbytnou,“ prohlásil.

První návštěva: do Náhorního Karabachu

Sdělil rovněž, že 9. května hodlá navštívit Náhorní Karabach, enklávu na jihozápadě Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem. Konflikt obou zemí o tento region, který si v minulosti vyžádal několik desítek tisíc životů, se navzdory mezinárodnímu úsilí stále nedaří vyřešit. Už dříve Pašinjan řekl, že bude-li zvolen premiérem, bude usilovat o mezinárodní uznání Karabašské republiky.

Zvolení vůdce protestního hnutí dnes před parlamentem na jerevanském náměstí Republiky přivítal zástup zhruba desítky tisíc lidí mohutným jásotem a provoláváním "Pašinjan, Pašinjan".

Krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Sargsjana udržet si moc. Sargsjan byl hlavou státu deset let a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonné pravomoce přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Premiérem byl zvolen 17. dubna, ale o šest dní později rezignoval.

Při první hlasování o šéfovi kabinetu před týdnem Pašinjan, který byl i tehdy jediným kandidátem, nezískal potřebný počet hlasů, protože ho nepodpořili poslanci vládnoucí Sargsjanovy Republikánské strany. Pod tlakem následujících dalších protestů ale republikáni opozičnímu předákovi pro druhou volbu hlasy slíbili.