Čeští politici se nehledě na stranickou příslušnost shodují v názoru na uznání genocidy Arménů, ke kterému vyzval prezident Miloš Zeman Parlament ČR. Většina z poslanců, ministrů nebo senátorů, které Blesk.cz oslovil, soudí, že šlo skutečně o genocidu, navzdory prezidentovi se ale domnívají, že by takovou záležitost měli řešit historici a nikoli politici. Vicepremiér Andrej Babiš se však Zemana zastal.
Prezident Miloš Zeman vyzval ve středu parlament, aby po vzoru Německa oficiálně odsoudil masakr Arménů Osmanskou říší jako genocidu. Čeští politici se k tomu ale příliš nemají.
Například předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) tvrdí, že se jedná spíš o záležitost pro historiky. „Dlouhodobě zastávám názor, že k historickým otázkám by se měli vyjadřovat hlavně historici, nikoliv politici,“ uvedl pro Blesk.cz.
Obdobný názor zastává i vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Historii nemá vykládat parlament usnesením. Navíc tu cizí. Náš postoj k Arménii vyjadřujeme udržováním dobrých vztahů,“ prohlásil.
Se Zemanovým návrhem však nijak nepřekvapivě souhlasil Andrej Babiš. „To, co se stalo v roce 1915 v Arménii, byla strašná věc, kdy podle historických zdrojů zemřelo až 1,5 milionu Arménců. S přijetím rezoluce v parlamentu, která by tento hrozný čin označila za genocidu, souhlasím. Ostatně naši europoslanci za ANO už takovou rezoluci podpořili v Evropském parlamentu loni. A Německo tento krok udělalo minulý měsíc,“ vzkázal Blesk.cz vicepremiér a šéf ANO.
„My politici se máme snažit lidi i národy usmiřovat, ne vyvolávat nové vášně a nešvary. Historii mají vykládat historici, ne politici. A my všichni bychom se pak její znalostí měli snažit poučit a neopakovat stejné chyby,“ reagoval předseda STAN a místopředseda Sněmovny Petr Gazdík.
Šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola se jako jeden z mála oslovených politiků přiklonil k prezidentovi, navzdory názoru svého stranického předsedy Pavla Bělobrádka. „Mám stejný pohled jako pan prezident. Už včera jsem řekl, že zahraniční výbor, jehož jsem členem, genocidu Arménů již uznal. Uznala ji také řada zemí Evropy a světa, nejnověji teď v červnu Německo, domnívám se, že bychom měli tuto řadu také rozšířit,“ uvedl.
„O život přišlo kolem půl druhého milionu lidí, včetně dětí. Pojmy jako koncentrační tábor, pochody smrti a podobně nesmí být bagatelizovány. Není to starodávná událost, je to jedno z děsivých dramat 20. století. Dnešní Turecko není Osmanská říše, i proto bychom měli v rámci privilegovaného partnerství mít odvahu pojmenovat zlo a dělat vše pro to, aby se nic takového už nikdy neopakovalo. A současně s tím dívat se dopředu a zdůrazňovat, co nás spojuje,“ dodal Mihola.
První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek zkritizoval zejména načasování Zemanovy výzvy.
„Osobně se dlouhodobě kloním k názoru, že se o systematickou genocidu ze strany Osmanské říše jednalo. Udivuje mě ale načasování ze strany pana prezidenta, kterému teď asi více jde o to, aby se Turecko s Evropou co nejvíce rozhádalo, stejně jako Evropa mezi sebou, a aby velitel Putin mohl být spokojený. Mrzí mě, že si se stejným důrazem nevšiml například genocidy Tibeťanů konanou čínskými komunisty,“ uvedl pro Blesk.cz.
S prezidentem souhlasí také místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Osmanská říše skutečně tehdy v Arménii spustila genocidium. Uznávají to dvě desítky zemí. KSČM je pro uznání. Ocenil bych, kdyby dědicové Atatürkovy republiky byli schopni takové reflexe, jako bylo například Německo,“ řekl.
Opačný názor nicméně zastává komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. „Domnívám se, že hodnocení historie patří do rukou historiků, ne politiků. Nicméně považuji za minimálně politováníhodné, že národ, který se dopustil genocidy, není schopen si tuto pravdu přiznat a převzít za ni odpovědnost,“ řekla.
„Z mého pohledu šlo o genocidu. Konstatování tohoto faktu parlamentem nepovažuji za nutné. Důležitější je dnes vymezit se proti vízům pro Turky a nenechat na jejich libovůli ochranu schengenské hranice. Nesmíme být hračkou v tureckých rukou, nemohou rozhodovat o naší bezpečnosti,“ konstatovala poslankyně ODS a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová.
„V loňském roce podobný postoj zaujal zahraniční výbor a vím, že je zřejmě jen otázkou času, kdy se tak stane na plénu Sněmovny,“ vyjádřil se poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Předseda Strany práv občanů (dříve Zemanovci) Jan Veleba Zemanovu iniciativu kvituje. „Je potřeba, že by tato tragická záležitost arménských dějin měla být konečně uzavřena, to znamená, že bychom měli genocidu uznat a samozřejmě že nejlepší formou je rezoluce parlamentu. Má to i druhý rozměr. Myslím si, že když EU zcela vážně jedná s Tureckem, které je členem NATO a usiluje už mnoho let o vstup do EU, tak se domnívám, že bez uzavření této kapitoly i ze strany Turecka není další integrace Turecka do EU možná.“
majojo: 
Článek ani nečtu, opět protizemanovská kampaň. Stačí mi ti tři ubožáci na fotce. 
8°C
A zkritizovali taky Hermana jak kecal v Německu?!