Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Erdogan má za vzor sultána, který zmasakroval Armény. Jak ho vidí Turci v Česku?

Autor: Tomáš Lébr - 
20. března 2018
05:25

V nynější politice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mnozí vidí plíživý návrat Turecka k dobám Osmanské říše. A do toho teď začal být v zemi oficiálně adorován sultán z přelomu 19. a 20. století, který mimo jiné odstartoval masakry Arménů v zemi. Teď nejde o Armény: aktuální jsou rozbroje mezi Turky a Kurdy. Jejich krvavé spory by se mohly přenést i do Evropy. A jak vidí Erdogana Turci v Česku? Jejich názor v obchůdcích s kebabem nehledejte.

„Vše, co je pro tento národ škodlivé, pochází ze Západu,“ zní slavná věta tureckého vůdce. Neřekl ji dnešní prezident Recep Tayyip Erdogan, ale možná by ji byl schopen zopakovat. Vyslovil ji sultán někdejší Osmanské říše Abdulhamid II., který zemřel přesně před sto lety. I díky tomuto výročí tento takřka zapomenutý sultán znovu „povstal z hrobu“.

A větu o škodlivosti Západu pak připomněl televizní seriál o jeho době, na který se nyní každý pátek dívají miliony Turků. Popularita Abdulhamida II. nyní obrovsky vzrostla. Právě tento sultán přitom zahájil sérii masakrů vůči Arménům v říši - v letech 1895-96 jich nechal vyvraždit něco mezi 80 000 až 300 000. Masakry o 20 let později vyústily ve skutečnou genocidu Arménů. 

Erdoganovy očividně srovnávání jeho vlády s vládou Abdulhamida II. nevadí. Ba naopak. „Díváte se na seriál Pyitaht?“ zeptal se nedávno na mítinku svých fanoušků na sledovanost seriálu o Abdulhamidovi II. A hned dopověděl, o co mu jde: „Cizí mocnosti po nás pořád chtějí nějaké ústupky. Nikdy! Nikdy!“ Ke splnění tohoto slibu mu má pomoci nedávné posílení prezidentských pravomocí. A vychvalování Abdulhamida II. pak k vítězství ve volbách příští rok. 

Sultán Abdulhamid II. Sultán Abdulhamid II. | Zdroj: University of Texas

Oživování „legendy“ sultána není až tak překvapivé. Odborníci upozorňují, že Erdogan nyní vyslal svou armádu do Sýrie do oblastí, které byly kdysi považovány za nedílnou součást sultanátu. Hranicemi Osmanské říše se ohání i ve sporu o ostrovy s Řeckem.

„A když se k tomu přidá překažený pokus o puč před dvěma lety, máme tu základní heslo Erdogana, kterým si posiluje moc: že země je ohrožena nepřáteli uvnitř i zvenčí. Takové heslo měl i Abdulhamid II.,“ řekl agentuře Bloomberg Oner Bucukcu, politolog z univerzity v tureckém Afyonkarahisaru.

Co na to Turci v Česku? U kebabu je nehledejte

Blesk Zprávy zjišťovaly, jaké názory mají na současné posilování moci tureckého prezidenta Turci žijící v Česku. Samozřejmě jako první možnost, kde potkat Turky, se nabízejí stánky s kebabem. Ale... zdaleka ne každý bufet s kebabem provozují Turci. V ulici, kde sídlí Blesk.cz, jsou tři. V jednom kebab připravují Uzbeci, v druhém Tunisan, ve třetím Ukrajinci a Moldavané...

Jistější adresou je úřadovna společnosti ČeskoTurecko, která se hlavně snaží pomáhat českým podnikatelům obchodovat s Tureckem. Vede ji odborník na Turecko Milan Hnátek s tureckou manželkou Ece Ergüney Hnátkovou. A oba hned vysvětlují „záhadu“ stánků s kebaby.

„Skutečně těch obchůdků, které vedou opravdu Turci, je menšina. V Praze například v ulici Politických vězňů či v Ječné. Ono je to i tím, že většina z toho poměrně malého počtu Turků žijících v Česku patří spíše ke vzdělaným lidem pracujícím zde v nadnárodních firmách, jakou jsou třeba ExxonMobil, Oracle či Siemens. A jiní tu podnikají, jedna rodina například vlastní zlatnictví v pražské Pařížské ulici... Stánkařů tu zas mnoho není.“

„Erdogan? Manželka na toto téma nerada mluví“

A jak se jeho manželce zamlouvá nynější politika Erdogana? „Vím, co vám řekne. Že na takovéhle otázky neodpovídá. Je to teď hodně ožehavé téma a nerada na toto téma mluví,“ tlumočí její názor Milan Hnátek.

Později však Ece Ergüney Hnátková odpoví na dotaz, jak vidí současný problém mezi Turky a Kurdy. „Podle mě ten problém vlastně ani není mezi lidmi, ale v politice, a bohužel už hodně dlouho se ho nedaří vyřešit. My jako Turci nemáme nic proti Kurdům jako lidem,  ale proti tomu, co dělají jejich teroristické organizace,“ opakuje v podstatě to, co říká Erdoganova vláda (a zdůvodňuje tak občas vojenské operace, při nichž umírá hlavně na východě země mnoho civilistů). 

Video  Erdogan přihlížel výprasku pro své odpůrce. Rozpoutal bitku sám?  - Reuters/Klára Brunclíková/ Hudební Banka
Video se připravuje ...

Názor Turků v Česku? „Vizte data z referenda“

Na otázku, jak se obecně Turci v Česku dívají na současný vývoj v jejich zemi, pak česko-turečtí manželé říkají, že znají jen několik lidí, a málokdo je ochoten se příliš rozpovídat o politice.

„Asi nejvíc se postoj zdejších Turků ukázal při loňském referendu o posílení pravomocí tureckého prezidenta. Tehdy jich změny v ústavě podpořilo něco přes 12 procent, proti bylo přes 70 procent. A to bylo o hodně jiné než jinde,“ připomíná Milan Hnátek. Například v Německu podpořilo posílení moci prezidenta 73 procent Turků, celkově v zahraničí pak přes 59 procent, víc než v samotném Turecku. 

Ať tak či onak, podle některých odborníků hrozí, že současná turecká ofenzíva proti Kurdům v Sýrii může vyvolat krvavé střety mezi Turky a Kurdy i v Evropě. Česka se taková hrozba takřka netýká - Turků a hlavně Kurdů je zde na to, aby se tu do sebe nějak tvrdě pustili, málo. Například v loňském referendu zde přišlo hlasovat jen něco málo přes tisíc lidí. 

Ve vedlejším Německu by to však mohl být podstatně větší problém.  Tam  je Kurdů zhruba 800 000, Turků něco přes tři miliony. A napětí mezi těmito komunitami čas od času vyvře v násilí. Nynější vojenská ofenzíva Turecka, namířená především proti Kurdům v sousední Sýrii, by se mohla stát jiskrou k jeho další vlně. 

 

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Papanikula ( 20. března 2018 05:46 )

 Kde jsou sankce proti Turkům okupují Sýrii

Zobrazit celou diskusi